Numbers 32
1 Now the sons of Ruben and of Gad had many herds, and their substance in cattle was inestimable. And when they had seen that the lands of Jazer and Gilead were suitable for feeding animals,
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2 they went to Moses, and to Eleazar the priest and the leaders of the multitude, and they said:
Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3 “Ataroth, and Dibon, and Jazer, and Nimrah, Heshbon, and Elealeh, and Sebam, and Nebo, and Beon,
Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 the land, which the Lord has struck in the sight of the sons of Israel, is a very fertile region for pasturing animals. And we, your servants, have very many cattle.
Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5 And so we beseech you, if we have found favor before you, that you give it to us, your subjects, as a possession, and that you not cause us cross the Jordan.”
(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
6 And Moses answered them: “Should your brothers go to battle, while you sit here?
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
7 Why do you subvert the minds of the sons of Israel, so that they might not dare to cross into the place which the Lord will give to them?
I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
8 Did not your fathers act in the same way, when I sent them from Kadesh-Barnea to explore the land?
Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 And when they had gone all the way to the Valley of the Cluster of Grapes, having viewed the entire region, they subverted the hearts of the sons of Israel, so that they would not enter into the parts that the Lord gave to them.
Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
10 And being angry, the Lord swore an oath, saying:
Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11 ‘These men, who ascended out of Egypt, from twenty years and above, will not see the land, which I have promised under an oath to Abraham, Isaac, and Jacob. For they were not willing to follow me,
Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 except Caleb, the son of Jephunneh the Kenizzite, and Joshua the son of Nun; these have fulfilled my will.’
Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 And the Lord, being angry against Israel, led them in a course through the desert for forty years, until the entire generation, which had done evil in his sight, was consumed.
I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14 And behold,” he said, “you have risen up in the place of your fathers, the offshoots and the nurslings of sinful men, in order to augment the fury of the Lord against Israel.
A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 But if you are not willing to follow him, he will leave the people behind in the wilderness, and you will have been the cause of all our deaths.”
Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 But approaching closer, they said: “We will manufacture sheep pens and cattle stalls, as well as fortified cities, for our little ones.
Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
17 But we ourselves will continue on, armed and girded for battle, before the sons of Israel, until we lead them to their places. Our little ones, and whatever we may be able to have, shall be in walled cities, because of the treachery of the inhabitants.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
18 We will not return to our houses, even until the sons of Israel may possess their inheritance.
Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19 Neither will we seek anything across the Jordan, because we already have our possession on its eastern side.”
Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 And Moses said to them: “If you accomplish what you have promised, you may go out, equipped for battle, before the Lord.
I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21 And let every fighting man cross over the Jordan, until the Lord overthrows his enemies,
A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22 and all the land is subjected to him. Then you will be guiltless with the Lord and with Israel, and you will obtain the regions which you desire before the Lord.
A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
23 But if you do not do what you have said, no one could doubt that you will have sinned against God. And know this: your sin shall overtake you.
Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
24 Therefore, build cities for your little ones, and pens and stables for your sheep and cattle; and fulfill what you have promised.”
Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
25 And the sons of Gad and of Ruben said to Moses: “We are your servants, we shall do what you, our ruler, orders.
I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26 We will leave behind our little ones, and our wives, and the sheep and cattle, in the cities of Gilead.
Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
27 And we, your servants, all well-equipped, will go forth to battle, just as you, our ruler, has spoken.”
Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28 Therefore, Moses instructed Eleazar the priest, and Joshua the son of Nun, and the princes of the families throughout the tribes of Israel, and he said to them:
I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29 “If the sons of Gad and the sons of Ruben cross over the Jordan with you, all armed for war before the Lord, and if the land becomes subject to you, give them Gilead as a possession.
A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30 But if they are not willing to cross with you, armed, into the land of Canaan, then let them receive places among you for their dwellings.”
Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
31 And the sons of Gad and the sons of Ruben responded: “Just as the Lord has spoken to his servants, so shall we do.
I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32 We will go forth, armed, before the Lord into the land of Canaan; and we acknowledge that we have already received our possession across the Jordan.”
My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33 And so, Moses gave to the sons of Gad and of Ruben, and to half the tribe of Manasseh, the son of Joseph, the kingdom of Sihon, king of the Amorites, and the kingdom of Og, king of Bashan, and their land with its surrounding cities.
Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
34 Therefore, the sons of Gad built up Dibon, and Ataroth, and Aroer,
A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 and Atroth and Shophan, and Jazer, and Jogbehah,
A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 and Beth-Nimrah, and Beth-Haran, as fortified cities with pens for their cattle.
A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37 Yet truly, the sons of Ruben built up Heshbon, and Elealeh, and Kiriathaim,
Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 and Nebo, and Baal-meon (their names having been changed) and Sibmah, appointing names for the cities which they had built.
A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
39 Moreover, the sons of Machir, the son of Manasseh, continued on within Gilead, and they devastated it, putting to death its inhabitant, the Amorite.
Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 Therefore, Moses gave the land of Gilead to Machir, the son of Manasseh, and he lived in it.
I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 But Jair, the son of Manasseh, went out and occupied its villages, which he called Havoth Jair, that is, the Villages of Jair.
Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 Likewise, Nobah went forth and captured Kenath with its villages. And he called it by his own name, Nobah.
Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
