Luke 6
1 Now it happened that, on the second first Sabbath, as he passed through the grain field, his disciples were separating the ears of grain and eating them, by rubbing them in their hands.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Then certain Pharisees said to them, “Why are you doing what is not lawful on the Sabbaths?”
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 And responding to them, Jesus said: “Have you not read this, what David did when he was hungry, and those who were with him?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 How he entered into the house of God, and took the bread of the Presence, and ate it, and gave it to those who were with him, though it is not lawful for anyone to eat it, except the priests alone?”
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 And he said to them, “For the Son of man is Lord, even of the Sabbath.”
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 And it happened that, on another Sabbath, he entered into the synagogue, and he taught. And there was a man there, and his right hand was withered.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 And the scribes and Pharisees observed whether he would heal on the Sabbath, so that they might thereby find an accusation against him.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Yet truly, he knew their thoughts, and so he said to the man who had the withered hand, “Rise up and stand in the middle.” And rising up, he stood still.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Then Jesus said to them: “I ask you if it is lawful on the Sabbaths to do good, or to do evil? To give health to a life, or to destroy it?”
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 And looking around at everyone, he said to the man, “Extend your hand.” And he extended it. And his hand was restored.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 Then they were filled with madness, and they discussed with one another, what, in particular, they might do about Jesus.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 And it happened that, in those days, he went out to a mountain to pray. And he was in the prayer of God throughout the night.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 And when daylight had arrived, he called his disciples. And he chose twelve out of them (whom he also named Apostles):
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Simon, whom he surnamed Peter, and Andrew his brother, James and John, Philip and Bartholomew,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matthew and Thomas, James of Alphaeus, and Simon who is called the Zealot,
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 and Jude of James, and Judas Iscariot, who was a traitor.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 And descending with them, he stood in a level place with a multitude of his disciples, and a copious multitude of people from all of Judea and Jerusalem and the seacoast, and Tyre and Sidon,
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 who had come so that they might listen to him and be healed of their diseases. And those who were troubled by unclean spirits were cured.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 And the entire crowd was trying to touch him, because power went out from him and healed all.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 And lifting up his eyes to his disciples, he said: “Blessed are you poor, for yours is the kingdom of God.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Blessed are you who are hungry now, for you shall be satisfied. Blessed are you who are weeping now, for you shall laugh.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Blessed shall you be when men will have hated you, and when they will have separated you and reproached you, and thrown out your name as if evil, because of the Son of man.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Be glad in that day and exult. For behold, your reward is great in heaven. For these same things their fathers did to the prophets.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Yet truly, woe to you who are wealthy, for you have your consolation.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Woe to you who are satisfied, for you will be hungry. Woe to you who laugh now, for you will mourn and weep.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Woe to you when men will have blessed you. For these same things their fathers did to the false prophets.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 But I say to you who are listening: Love your enemies. Do good to those who hate you.
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Bless those who curse you, and pray for those who slander you.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 And to him who strikes you on the cheek, offer the other also. And from him who takes away your coat, do not withhold even your tunic.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 But distribute to all who ask of you. And do not ask again of him who takes away what is yours.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 And exactly as you would want people to treat you, treat them also the same.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 And if you love those who love you, what credit is due to you? For even sinners love those who love them.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 And if you will do good to those who do good to you, what credit is due to you? Indeed, even sinners behave this way.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 And if you will loan to those from whom you hope to receive, what credit is due to you? For even sinners lend to sinners, in order to receive the same in return.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 So truly, love your enemies. Do good, and lend, hoping for nothing in return. And then your reward will be great, and you will be sons of the Most High, for he himself is kind to the ungrateful and to the wicked.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Therefore, be merciful, just as your Father is also merciful.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Do not judge, and you will not be judged. Do not condemn, and you will not be condemned. Forgive, and you will be forgiven.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Give, and it will be given to you: a good measure, pressed down and shaken together and overflowing, they will place upon your lap. Certainly, the same measure that you use to measure out, will be used to measure back to you again.”
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Now he told them another comparison: “How can the blind lead the blind? Would they not both fall into a pit?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 The disciple is not above his teacher. But each one will be perfected, if he is like his teacher.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 And why do you see the straw that is in your brother’s eye, while the log that is in your own eye, you do not consider?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Or how can you say to your brother, ‘Brother, allow me to remove the straw from your eye,’ while you yourself do not see the log in your own eye? Hypocrite, first remove the log from your own eye, and then will you see clearly, so that you may lead out the straw from your brother’s eye.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 For there is no good tree which produces bad fruit, nor does an evil tree produce good fruit.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 For each and every tree is known by its fruit. For they do not gather figs from thorns, nor do they gather the grape from the bramble bush.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 A good man, from the good storehouse of his heart, offers what is good. And an evil man, from the evil storehouse, offers what is evil. For out of the abundance of the heart, the mouth speaks.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 But why do you call me, ‘Lord, Lord,’ and not do what I say?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Anyone who comes to me, and listens to my words, and does them: I will reveal to you what he is like.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 He is like a man building a house, who has dug deep and has laid the foundation upon the rock. Then, when the floodwaters came, the river was rushing against that house, and it was not able to move it. For it was founded upon the rock.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 But whoever hears and does not do: he is like a man building his house upon the soil, without a foundation. The river rushed against it, and it soon fell down, and the ruin of that house was great.”
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
