Luke 13
1 And there were present, at that very time, some who were reporting about the Galileans, whose blood Pilate mixed with their sacrifices.
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.
2 And responding, he said to them: “Do you think that these Galileans must have sinned more than all other Galileans, because they suffered so much?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?
3 No, I tell you. But unless you repent, you will all perish similarly.
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
4 And those eighteen upon whom the tower of Siloam fell and killed them, do you think that they also were greater transgressors than all the men living in Jerusalem?
Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?
5 No, I tell you. But if you do not repent, you will all perish similarly.”
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6 And he also told this parable: “A certain man had a fig tree, which was planted in his vineyard. And he came seeking fruit on it, but found none.
Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
7 Then he said to the cultivator of the vineyard: ‘Behold, for these three years I came seeking fruit on this fig tree, and I have found none. Therefore, cut it down. For why should it even occupy the land?’
I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?
8 But in response, he said to him: ‘Lord, let it be for this year also, during which time I will dig around it and add fertilizer.
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
9 And, indeed, it should bear fruit. But if not, in the future, you shall cut it down.’”
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10 Now he was teaching in their synagogue on the Sabbaths.
Učil pak v jedné škole v sobotu.
11 And behold, there was a woman who had a spirit of infirmity for eighteen years. And she was bent over; and she was unable to look upwards at all.
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.
12 And when Jesus saw her, he called her to himself, and he said to her, “Woman, you are released from your infirmity.”
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13 And he laid his hands upon her, and immediately she was straightened, and she glorified God.
I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.
14 Then, as a result, the ruler of the synagogue became angry that Jesus had cured on the Sabbath, and he said to the crowd: “There are six days on which you ought to work. Therefore, come and be cured on those, and not on the day of the Sabbath.”
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
15 Then the Lord said to him in response: “You hypocrites! Does not each one of you, on the Sabbath, release his ox or donkey from the stall, and lead it to water?
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?
16 So then, should not this daughter of Abraham, whom Satan has bound for lo these eighteen years, be released from this restraint on the day of the Sabbath?”
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
17 And as he was saying these things, all his adversaries were ashamed. And all the people rejoiced in everything that was being done gloriously by him.
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18 And so he said: “To what is the kingdom of God similar, and to what figure shall I compare it?
I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?
19 It is like a grain of mustard seed, which a man took and cast into his garden. And it grew, and it became a great tree, and the birds of the air rested in its branches.”
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
20 And again, he said: “To what figure shall I compare the kingdom of God?
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21 It is like leaven, which a woman took and hid in three measures of fine wheat flour, until it was entirely leavened.”
Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22 And he was traveling through the cities and towns, teaching and making his way to Jerusalem.
I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.
23 And someone said to him, “Lord, are they few who are saved?” But he said to them:
I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:
24 “Strive to enter through the narrow gate. For many, I tell you, will seek to enter and not be able.
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám, ) mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.
25 Then, when the father of the family will have entered and shut the door, you will begin to stand outside and to knock at the door, saying, ‘Lord, open to us.’ And in response, he will say to you, ‘I do not know where you are from.’
Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26 Then you will begin to say, ‘We ate and drank in your presence, and you taught in our streets.’
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.
27 And he will say to you: ‘I do not know where you are from. Depart from me, all you workers of iniquity!’
I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
28 In that place, there will be weeping and gnashing of teeth, when you see Abraham, and Isaac, and Jacob, and all the prophets, in the kingdom of God, yet you yourselves are expelled outside.
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
29 And they will arrive from the East, and the West, and the North, and the South; and they will recline at table in the kingdom of God.
I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
30 And behold, those who are last will be first, and those who are first will be last.”
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
31 On the same day, some of the Pharisees approached, saying to him: “Depart, and go away from here. For Herod wishes to kill you.”
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.
32 And he said to them: “Go and tell that fox: ‘Behold, I cast out demons and accomplish healings, today and tomorrow. And on the third day I reach the end.’
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33 Yet truly, it is necessary for me to walk today and tomorrow and the following day. For it does not fall to a prophet to perish beyond Jerusalem.
Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.
34 Jerusalem, Jerusalem! You kill the prophets, and you stone those who are sent to you. Daily, I wanted to gather together your children, in the manner of a bird with her nest under her wings, but you were not willing!
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.
35 Behold, your house will be left desolate for you. But I say to you, that you shall not see me, until it happens that you say: ‘Blessed is he who has arrived in the name of the Lord.’”
Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.
