John 12
1 Then six days before the Passover, Jesus went to Bethania, where Lazarus had died, whom Jesus raised up.
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdež byl Lazar ten, kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2 And they made a dinner for him there. And Martha was ministering. And truly, Lazarus was one of those who were sitting at table with him.
I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s ním.
3 And then Mary took twelve ounces of pure spikenard ointment, very precious, and she anointed the feet of Jesus, and she wiped his feet with her hair. And the house was filled with the fragrance of the ointment.
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4 Then one of his disciples, Judas Iscariot, who was soon to betray him, said,
Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5 “Why was this ointment not sold for three hundred denarii and given to the needy?”
Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6 Now he said this, not out of concern for the needy, but because he was a thief and, since he held the purse, he used to carry what was put into it.
To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7 But Jesus said: “Permit her, so that she may keep it against the day of my burial.
Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřbu mého zachovala to.
8 For the poor, you have with you always. But me, you do always not have.”
Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9 Now a great multitude of the Jews knew that he was in that place, and so they came, not so much because of Jesus, but so that they might see Lazarus, whom he had raised from the dead.
Zvěděl pak zástup veliký z Židů, že by tu byl. I přišli, ne pro Ježíše toliko, ale také aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10 And the leaders of the priests planned to put Lazarus to death also.
Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11 For many of the Jews, because of him, were going away and were believing in Jesus.
Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
12 Then, on the next day, the great crowd that had come to the feast day, when they had heard that Jesus was coming to Jerusalem,
Nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13 took branches of palm trees, and they went ahead to meet him. And they were crying out: “Hosanna! Blessed is he who arrives in the name of the Lord, the king of Israel!”
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Hosanna, požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně, král Izraelský.
14 And Jesus found a small donkey, and he sat upon it, just as it is written:
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15 “Do not be afraid, daughter of Zion. Behold, your king arrives, sitting on the colt of a donkey.”
Neboj se, dcero Sionská, aj, král tvůj béře se, na oslátku sedě.
16 At first, his disciples did not realize these things. But when Jesus was glorified, then they remembered that these things were written about him, and that these things happened to him.
Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho sprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že to psáno bylo o něm, a že jemu to učinili.
17 And so the crowd that had been with him, when he called Lazarus from the tomb and raised him from the dead, offered testimony.
Vydával pak svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu, a vzkřísil jej z mrtvých.
18 Because of this, too, the crowd went out to meet him. For they heard that he had accomplished this sign.
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
19 Therefore, the Pharisees said among themselves: “Do you see that we are accomplishing nothing? Behold, the entire world has gone after him.”
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte-li, že nic neprospíváte? Aj, svět postoupil po něm.
20 Now there were certain Gentiles among those who went up so that they might worship on the feast day.
Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
21 Therefore, these approached Philip, who was from Bethsaida of Galilee, and they petitioned him, saying: “Sir, we want to see Jesus.”
Ti tedy přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22 Philip went and told Andrew. Next, Andrew and Philip told Jesus.
Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak zase a Filip pověděli Ježíšovi.
23 But Jesus answered them by saying: “The hour arrives when the Son of man shall be glorified.
A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24 Amen, amen, I say to you, unless the grain of wheat falls to the ground and dies, it remains alone. But if it dies, it yields much fruit.
Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25 Whoever loves his life, will lose it. And whoever hates his life in this world, preserves it unto eternal life. (aiōnios g166)
Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. (aiōnios g166)
26 If anyone serves me, let him follow me. And where I am, there too my minister shall be. If anyone has served me, my Father will honor him.
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec.
27 Now my soul is troubled. And what should I say? Father, save me from this hour? But it is for this reason that I came to this hour.
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28 Father, glorify your name!” And then a voice came from heaven, “I have glorified it, and I will glorify it again.”
Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29 Therefore, the crowd, which was standing near and had heard it, said that it was like thunder. Others were saying, “An Angel was speaking with him.”
Ten pak zástup, kterýž tu stál a slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30 Jesus responded and said: “This voice came, not for my sake, but for your sakes.
Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
31 Now is the judgment of the world. Now will the prince of this world be cast out.
Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32 And when I have been lifted up from the earth, I will draw all things to myself.”
A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
33 (Now he said this, signifying what kind of death he would die.)
(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
34 The crowd answered him: “We have heard, from the law, that the Christ remains forever. And so how can you say, ‘The Son of man must be lifted up?’ Who is this Son of man?” (aiōn g165)
Odpověděl jemu zástup: My jsme slýchali z zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka? (aiōn g165)
35 Therefore, Jesus said to them: “For a brief time, the Light is among you. Walk while you have the Light, so that the darkness may not overtake you. But whoever walks in darkness does not know where is he going.
Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas světlo s vámi jest. Choďte, dokud světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
36 While you have the Light, believe in the Light, so that you may be sons of the Light.” Jesus spoke these things, and then he went away and hid himself from them.
Dokud světlo máte, věřte v světlo, abyste synové světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37 And although he had done such great signs in their presence, they did not believe in him,
A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však neuvěřili v něho,
38 so that the word of the prophet Isaiah might be fulfilled, which says: “Lord, who has believed in our hearing? And to whom has the arm of the Lord been revealed?”
Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu, a rámě Páně komu jest zjeveno?
39 Because of this, they were not able to believe, for Isaiah said again:
Protoť nemohli věřiti, že opět Izaiáš řekl:
40 “He has blinded their eyes, and hardened their heart, so that they may not see with their eyes, and understand with their heart, and be converted: and then I would heal them.”
Oslepil oči jejich, a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41 These things Isaiah said, when he saw his glory and was speaking about him.
To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho, a mluvil o něm.
42 Yet truly, many of the leaders also believed in him. But because of the Pharisees, they did not confess him, so that they would not be cast out of the synagogue.
A ačkoli mnozí i z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali, aby ze školy nebyli vyobcování.
43 For they loved the glory of men more than the glory of God.
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44 But Jesus cried out and said: “Whoever believes in me, does not believe in me, but in him who sent me.
Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, kterýž mne poslal.
45 And whoever sees me, sees him who sent me.
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46 I have arrived as a light to the world, so that all who believe in me might not remain in darkness.
Já světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47 And if anyone has heard my words and not kept them, I do not judge him. For I did not come so that I may judge the world, but so that I may save the world.
A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.
48 Whoever despises me and does not accept my words has one who judges him. The word that I have spoken, the same shall judge him on the last day.
Kdož mnou pohrdá, a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49 For I am not speaking from myself, but from the Father who sent me. He gave a commandment to me as to what I should say and how I should speak.
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, kterýž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
