Acts 26
1 Yet truly, Agrippa said to Paul, “It is permitted for you to speak for yourself.” Then Paul, extending his hand, began to offer his defense.
Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:
2 “I consider myself blessed, O king Agrippa, that I am to give my defense today before you, about everything of which I am accused by the Jews,
Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
3 especially since you know everything that pertains to the Jews, both customs and questions. Because of this, I beg you to listen to me patiently.
A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
4 And certainly, all the Jews know about my life from my youth, which had its beginning among my own people in Jerusalem.
O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
5 They knew me well from the beginning, (if they would be willing to offer testimony) for I lived according to the most determined sect of our religion: as a Pharisee.
Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
6 And now, it is in the hope of the Promise which was made by God to our fathers that I stand subject to judgment.
A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,
7 It is the Promise that our twelve tribes, worshiping night and day, hope to see. About this hope, O king, I am accused by the Jews.
K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
8 Why should it be judged so unbelievable with you all that God might raise the dead?
A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
9 And certainly, I myself formerly considered that I ought to act in many ways which are contrary to the name of Jesus the Nazarene.
Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
10 This is also how I acted at Jerusalem. And so, I enclosed many holy persons in prison, having received authority from the leaders of the priests. And when they were to be killed, I brought the sentence.
Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
11 And in every synagogue, frequently while punishing them, I compelled them to blaspheme. And being all the more maddened against them, I persecuted them, even to foreign cities.
A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.
12 Thereafter, as I was going to Damascus, with authority and permission from the high priest,
A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
13 at midday, O king, I and those who were also with me, saw along the way a light from heaven shining around me with a splendor greater than that of the sun.
O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
14 And when we had all fallen down to the ground, I heard a voice speaking to me in the Hebrew language: ‘Saul, Saul, why are you persecuting me? It is hard for you to kick against the goad.’
A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
15 Then I said, ‘Who are you, Lord?’ And the Lord said, ‘I am Jesus, whom you are persecuting.
A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
16 But rise up and stand on your feet. For I appeared to you for this reason: so that I may establish you as a minister and a witness concerning the things that you have seen, and concerning the things that I will show to you:
Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,
17 rescuing you from the people and the nations to which I am now sending you,
Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
18 in order to open their eyes, so that they may be converted from darkness to light, and from the power of Satan to God, so that they may receive the remission of sins and a place among the saints, through the faith that is in me.’
Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
19 From then on, O king Agrippa, I was not unbelieving to the heavenly vision.
A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.
20 But I preached, first to those who are at Damascus and at Jerusalem, and then to the entire region of Judea, and to the Gentiles, so that they would repent and convert to God, doing the works that are worthy of repentance.
Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.
21 It was for this reason that the Jews, having apprehended me when I was in the temple, attempted to kill me.
A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.
22 But having been aided by the help of God, even to this day, I stand witnessing to the small and the great, saying nothing beyond what the Prophets and Moses have said would be in the future:
Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
23 that the Christ would suffer, and that he would be the first from the resurrection of the dead, and that he would bring light to the people and to the nations.”
Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
24 While he was speaking these things and presenting his defense, Festus said with a loud voice: “Paul, you are insane! Too much studying has turned you to insanity.”
To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
25 And Paul said: “I am not insane, most excellent Festus, but rather I am speaking words of truth and sobriety.
On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
26 For the king knows about these things. To him also, I am speaking with constancy. For I think that none of these things are unknown to him. And neither were these things done in a corner.
Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
27 Do you believe the Prophets, O king Agrippa? I know that you believe.”
Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.
28 Then Agrippa said to Paul, “To some extent, you persuade me to become a Christian.”
Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
29 And Paul said, “I hope to God that, both to a small extent and to a great extent, not only you, but also all those who hear me this day will become just as I also am, except for these chains.”
A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
30 And the king rose up, and the governor, and Bernice, and those who were sitting with them.
A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
31 And when they had withdrawn, they were speaking among themselves, saying, “This man has done nothing worthy of death, nor of imprisonment.”
A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
32 Then Agrippa said to Festus, “This man could have been released, if he had not appealed to Caesar.”
Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
