Psalms 106
1 Alleluia. Give thanks to the Lord; for he is good: for his mercy [endures] for ever.
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Who shall tell the mighty acts of the Lord? [who] shall cause all his praises to be heard?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Blessed are they that keep judgement, and do righteousness at all times.
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Remember us, O Lord, with the favour [you have] to your people: visit us with your salvation;
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 that we may behold the good of your elect, that we may rejoice in the gladness of your nation, that we may glory with your inheritance.
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 We have sinned with our fathers, we have transgressed, we have done unrighteously.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Our fathers in Egypt understood not your wonders, and remembered not the multitude of your mercy; but provoked [him] as they went up by the Red Sea.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Yet he saved them for his name's sake, that he might cause his mighty power to be known.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 And he rebuked the Red Sea, and it was dried up: so he led them through the deep as through the wilderness.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 And he saved them out of the hand of them that hated [them], and redeemed them out of the hand of the enemy.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 The water covered those that oppressed them: there was not one of them left.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Then they believed his words, and celebrated his praise.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 They made haste, they forgot his works; they waited not for his counsel.
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 And they lusted exceedingly in the wilderness, and tempted God in the dry [land].
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 And he gave them their request, and sent fullness into their souls.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 They provoked Moses also in the camp, and Aaron the holy one of the Lord.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 The earth opened and swallowed up Dathan, and closed upon the congregation of Abiron.
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 And a fire was kindled in their congregation, and a flame burnt up the sinners.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 And they made a calf in Choreb, and worshipped the graven image,
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 and they changed their glory into the similitude of a calf that feeds on grass.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 They forgot God that saved them, who had wrought great deeds in Egypt;
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 wondrous [works] in the land of Cham, and terrible things at the Red Sea.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 So he said that he would have destroyed them, had not Moses his chosen stood before him in the breach, to turn [him] away from the fierceness of his anger, so that he should not destroy them.
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 Moreover they set at nothing the desirable land, and believed not his word.
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 And they murmured in their tents: they listened not to the voice of the Lord.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 So he lifted up his hand against them, to cast them down in the wilderness;
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 and to cast down their seed amongst the nations, and to scatter them in the countries.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 They were joined also to Beelphegor, and ate the sacrifices of the dead. And they provoked him with their devices;
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 and destruction, was multiplied amongst them.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Then Phinees stood up, and made atonement: and the plague ceased.
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 And it was counted to him for righteousness, to all generations for ever.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 They provoked him also at the water of Strife, and Moses was hurt for their sakes;
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 for they provoked his spirit, and he spoke [unadvisedly] with his lips.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 They destroyed not the nations which the Lord told them [to destroy];
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 but were mingled with the heathen, and learnt their works.
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 And they served their graven images; and it became an offence to them.
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 And they sacrificed their sons and their daughters to devils,
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 and shed innocent blood, the blood of their sons and daughters, whom they sacrificed to the idols of Chanaan; and the land was defiled with blood.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 and was polluted with their works; and they went a whoring with their own devices.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 So the Lord was very angry with his people, and he abhorred his inheritance.
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 And he delivered them into the hands of [their] enemies; and they that hated them ruled over them.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 Ands their enemies oppressed them, and they were brought down under their hands.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Many a time he delivered them; but they provoked him by their counsel, and they were brought low by their iniquities.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 You the Lord looked upon their affliction, when he heard their petition.
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 And he remembered his covenant, and repented according to the multitude of his mercy.
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 And he caused them to be pitied in the sight of all who carried them captive.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Save us, O Lord our God, and gather us from amongst the heathen, that we may give thanks to your holy name, that we may glory in your praise.
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Blessed be the Lord God of Israel from everlasting and to everlasting; and all the people shall say, Amen, Amen.
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
