Psalms 104
1 [A Psalm] of David. Bless the Lord, O my soul. O Lord my God, you are very great; you have clothed yourself with praise and honour:
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 who do robe yourself with light as with a garment; spreading out the heaven as a curtain.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Who covers his chambers with waters; who makes the clouds his chariot; who walks on the wings of the wind.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Who makes his angels spirits, and his ministers a flaming fire.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Who establishes the earth on her sure foundation: it shall not be moved for ever.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 The deep, as it were a garment, is his covering: the waters shall stand on the hills.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 At your rebuke they shall flee; at the voice of your thunder they shall be alarmed.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 They go up to the mountains, and down to the plains, to the place which you have founded for them.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 You have set a bound which they shall not pass, neither shall they turn again to cover the earth.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 He sends forth his fountains amongst the valleys: the waters shall run between the mountains.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 They shall give drink to all the wild beasts of the field: the wild asses shall take [of them] to [quench] their thirst.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 By them shall the birds of the sky lodge: they shall utter a voice out of the midst of the rocks.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 He waters the mountains from his chambers: the earth shall be satisfied with the fruit of your works.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 He makes grass to grow for the cattle, and green herb for the service of men, to bring bread out of the earth;
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 and wine makes glad the heart of man, to make his face cheerful with oil: and bread strengthens man's heart.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 The trees of the plain shall be full [of sap]; [even] the cedars of Libanus which he has planted.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 There the sparrows will build their nests; and the house of the heron takes the lead amongst them.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 The high mountains are a refuge for the stags, [and] the rock for the rabbits.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 He appointed the moon for seasons: the sun knows his going down.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 You did make darkness, and it was night; in it all the wild beasts of the forest will be abroad:
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 [even] young lions roaring for prey, and to seek meat for themselves from God.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 The sun arises, and they shall be gathered together, and shall lie down in their dens.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Man shall go forth to his work, and to his labour till evening.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 How great are your works, O Lord! in wisdom have you wrought them all: the earth is filled with your creation.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 [So is] this great and wide sea: there are things creeping innumerable, small animals and great.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 There go the ships; [and] this dragon whom you have made to play in it.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 All wait upon you, to give them [their] food in due season.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 When you have given [it] them, they will gather [it]; and when you have opened your hand, they shall all be filled with good.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 But when you have turned away your face, they shall be troubled: you will take away their breath, and they shall fail, and return to their dust.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 You shall send forth your Spirit, and they shall be created; and you shall renew the face of the earth.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Let the glory of the Lord be for ever: the Lord shall rejoice in his works;
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 who looks upon the earth, and makes it tremble; who touches the mountains, and they smoke.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 I will sing to the Lord while I live; I will sing praise to my God while I exist.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Let my meditation be sweet to him: and I will rejoice in the Lord.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Let the sinners fail from off the earth, and transgressors, so that they shall be no more. Bless the Lord, O my soul.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
