Job 3
1 After this Job opened his mouth, and cursed his day,
Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2 saying,
Nebo mluvě Job, řekl:
3 Let the day perish in which I was born, and that night in which they said, Behold a boy!
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4 Let that night be darkness, and let not the Lord regard it from above, neither let light come upon it.
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5 But let darkness and the shadow of death seize it; let blackness come upon it;
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6 let that day and night be cursed, let darkness carry them away; let it not come into the days of the year, neither let it be numbered with the days of the months.
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7 But let that night be pain, and let not mirth come upon it, nor joy.
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8 But let him that curses that day curse it, [even] he that is ready to attack the great whale.
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9 Let the stars of that night be darkened; let it remain [dark], and not come into light; and let it not see the morning star arise:
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10 because it shut not up the gates of my mother's womb, for [so] it would have removed sorrow from my eyes.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11 For why died I not in the belly? and [why] did I not come forth from the womb and die immediately?
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12 and why did the knees support me? and why did I suck the breasts?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13 Now I should have lain down and been quiet, I should have slept and been at rest,
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14 with kings [and] councillors of the earth, who gloried in [their] swords;
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15 or with rulers, whose gold was abundant, who filled their houses with silver:
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16 or [I should have been] as an untimely birth proceeding from his mother's womb, or as infants who never saw light.
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17 There the ungodly have burnt out the fury of rage; there the wearied in body rest.
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18 And the men of old time have together ceased to hear the exactor's voice.
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19 The small and great are there, and the servant that feared his lord.
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20 For why is light given to those who are in bitterness, and life to those souls which are in griefs?
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21 who desire death, and obtain it not, digging [for it] as [for] treasures;
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22 and would be very joyful if they should gain it?
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23 Death [is] rest to [such] a man, for God has hedged him in.
Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24 For my groaning comes before my food, and I weep being beset with terror.
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25 For the terror of which I meditated has come upon me, and that which I had feared has befallen me.
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26 I was not at peace, nor quiet, nor had I rest; yet wrath came upon me.
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
