Job 15
1 Then Eliphaz the Thaemanite answered and said,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Will a wise man give for answer a [mere] breath of wisdom? and does he fill up the pain of his belly,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 reasoning with improper sayings, and with words wherein is no profit?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Hast not you moreover cast off fear, and accomplished such words before the Lord?
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 You are guilty by the words of your mouth, neither have you discerned the words of the mighty.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Let your own mouth, and not me, reprove you: and your lips shall testify against you.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 What! are you the first man that was born? or were you established before the hills?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Or have you heard the ordinance of the Lord? or has God used you as [his] counsellor? and has wisdom come [only] to you?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 For what know you, that, we know not? or what understand you, which we do not also?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Truly amongst us [are] both the old and very aged man, more advanced in days than your father.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 You have been scourged for [but] few of your sins: you have spoken haughtily [and] extravagantly.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 What has your heart dared? or what have your eyes [aimed at],
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 that you have vented [your] rage before the Lord, and delivered such words from [your] mouth?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 For who, being a mortal, [is such] that he shall be blameless? or, [who that is] born of a woman, that he should be just?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Forasmuch as he trusts not his saints; and the heaven is not pure before him.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Alas then, abominable and unclean is man, drinking unrighteousness as a draught.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 But I will tell you, listen to me; I will tell you now what I have seen;
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 things wise men say, and their fathers have not hidden.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 To them alone the earth was given, and no stranger came upon them.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 All the life of the ungodly [is spent] in care, and the years granted to the oppressor are numbered.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 And his terror is in his ears: just when he seems to be at peace, his overthrow will come.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Let him not trust that he shall return from darkness, for he has been already made over to the power of the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 And he has been appointed to be food for vultures; and he knows within himself that he is doomed to be a carcass: and a dark day shall carry him away as with a whirlwind.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Distress also and anguish shall come upon him: he shall fall as a captain in the first rank.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he has lifted his hands against the Lord, and he has hardened his neck against the Almighty Lord.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 And he has run against him with insolence, on the thickness of the back of his shield.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 For he has covered his face with his fat, and made layers of fat upon his thighs.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 And let him lodge in desolate cities, and enter into houses without inhabitant: and what they have prepared, others shall carry away.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Neither shall he at all grow rich, nor shall his substance remain: he shall not cast a shadow upon the earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Neither shall he in any wise escape the darkness: let the wind blast his blossom, and let his flower fall off.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Let him not think that he shall endure; for his end shall be vanity.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 His harvest shall perish before the time, and his branch shall not flourish.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 And let him be gathered as the unripe grape before the time, and let him fall as the blossom of the olive.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For death is the witness of an ungodly man, and fire shall burn the houses of them that receive gifts.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 And he shall conceive sorrows, and his end shall be vanity, and his belly shall bear deceit.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
