Jezekiel 24

1 And the word of the Lord came to me, in the ninth year, in the tenth month, on the tenth [day] of the month, saying,

Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:

2 Son of man, write for yourself daily from this day, on which the king of Babylon set himself against Jerusalem, [even] from this day.

Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.

3 And speak a parable to the provoking house, and you shall say to them, Thus says the Lord; Set on the cauldron, and pour water into it:

A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.

4 and put the pieces into it, every prime piece, the leg and shoulder taken off from the bones,

A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi naplň jej.

5 [which are] taken from choice cattle, and burn the bones under them: her bones are boiled and cooked in the midst of her.

Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.

6 Therefore thus says the Lord; O bloody city, the cauldron in which there is scum, and the scum has not gone out of, she has brought it forth piece by piece, no lot has fallen upon it.

Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.

7 For her blood is in the midst of her; I have set it upon a smooth rock: I have not poured it out upon the earth, so that the earth should cover it;

Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.

8 that my wrath should come up for complete vengeance to be taken: I set her blood upon a smooth rock, so as not to cover it.

I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.

9 Therefore thus says the Lord, I will also make the firebrand great,

Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,

10 and I will multiply the wood, and kindle the fire, that the flesh may be consumed, and the liquor boiled away;

Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.

11 and that [it] may stand upon the coals, that her brass may be thoroughly heated, and be melted in the midst of her filthiness, and her scum may be consumed,

A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.

12 and her abundant scum may not come forth of her.

Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.

13 Her scum shall become shameful, because you did defile yourself: and what if you shall be purged no more until I have accomplished my wrath?

V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.

14 I the Lord have spoken; and it shall come, and I will do [it]; I will not delay, neither will I have any mercy: I will judge you, says the Lord, according to your ways, and according to your devices: therefore will I judge you according to your bloodshed, and according to your devices will I judge you, you unclean, notorious, and abundantly provoking one.

Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.

15 And the word of the Lord came to me, saying,

Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

16 Son of man, behold I take from you the desire of your eyes by violence: you shall not lament, neither shall you weep.

Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.

17 You shall groan for blood, and have mourning upon your loins; your hair shall not be braided upon you, and your sandals [shall be] on your feet; you shall in no wise be comforted by their lips, and you shall not eat the bread of men.

Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.

18 And I spoke to the people in the morning, as he commanded me in the evening, and I did in the morning as it was commanded me.

Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.

19 And the people said to me, Will you not tell us what these things are that you do?

I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?

20 Then I said to them, The word of the Lord came to me, saying,

Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:

21 Say to the house of Israel, Thus says the Lord; Behold, I [will] profane my sanctuary, the boast of your strength, the desire of your eyes, and for which your souls are concerned; and your sons and your daughters, whom you have left, shall fall by the sword.

Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.

22 And you shall do as I have done: you shall not be comforted at their mouth, and you shall not eat the bread of men.

I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.

23 And your hair [shall be] upon your head, and your shoes on your feet: neither shall you at all lament or weep; but you shall pine away in your iniquities, and shall comfort every one his brother.

A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.

24 And Jezekiel shall be for a sign to you: according to all that I have done shall you do, when these things shall come; and you shall know that I am the Lord.

Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

25 And you, son of man, [shall it] not [be] in the day when I take their strength from them, the pride of their boasting, the desires of their eyes, and the pride of their soul, their sons and their daughters,

Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,

26 that in that day he that escapes shall come to you, to tell [it] you in your ears?

Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?

27 In that day your mouth shall be opened to him that escapes; you shall speak, and shall be no longer dumb: and you shall be for a sign to them, and they shall know that I am the Lord.

V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.