Psalms 78
1 Maschil of Asaph. Give ear, O my people, to my law: Incline your ears to the words of my mouth.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 I will open my mouth in a parable; I will utter dark sayings of old,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 Which we have heard and known, And our fathers have told us.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 We will not hide them from their children, Telling to the generation to come the praises of Jehovah, And his strength, and his wondrous works that he hath done.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 For he established a testimony in Jacob, And appointed a law in Israel, Which he commanded our fathers, That they should make them known to their children;
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 That the generation to come might know [them], even the children that should be born; Who should arise and tell [them] to their children,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 That they might set their hope in God, And not forget the works of God, But keep his commandments,
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 And might not be as their fathers, A stubborn and rebellious generation, A generation that set not their heart aright, And whose spirit was not stedfast with God.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 The children of Ephraim, being armed and carrying bows, Turned back in the day of battle.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 They kept not the covenant of God, And refused to walk in his law;
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 And they forgat his doings, And his wondrous works that he had showed them.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 Marvellous things did he in the sight of their fathers, In the land of Egypt, in the field of Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 He clave the sea, and caused them to pass through; And he made the waters to stand as a heap.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 In the day-time also he led them with a cloud, And all the night with a light of fire.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 He clave rocks in the wilderness, And gave them drink abundantly as out of the depths.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 He brought streams also out of the rock, And caused waters to run down like rivers.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Yet went they on still to sin against him, To rebel against the Most High in the desert.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 And they tempted God in their heart By asking food according to their desire.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 Yea, they spake against God; They said, Can God prepare a table in the wilderness?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Behold, he smote the rock, so that waters gushed out, And streams overflowed; Can he give bread also? Will he provide flesh for his people?
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Therefore Jehovah heard, and was wroth; And a fire was kindled against Jacob, And anger also went up against Israel;
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 Because they believed not in God, And trusted not in his salvation.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Yet he commanded the skies above, And opened the doors of heaven;
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 And he rained down manna upon them to eat, And gave them food from heaven.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Man did eat the bread of the mighty: He sent them food to the full.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 He caused the east wind to blow in the heavens; And by his power he guided the south wind.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 He rained flesh also upon them as the dust, And winged birds as the sand of the seas:
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 And he let it fall in the midst of their camp, Round about their habitations.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 So they did eat, and were well filled; And he gave them their own desire.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 They were not estranged from that which they desired, Their food was yet in their mouths,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 When the anger of God went up against them, And slew of the fattest of them, And smote down the young men of Israel.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 For all this they sinned still, And believed not in his wondrous works.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 Therefore their days did he consume in vanity, And their years in terror.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 When he slew them, then they inquired after him; And they returned and sought God earnestly.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 And they remembered that God was their rock, And the Most High God their redeemer.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 But they flattered him with their mouth, And lied unto him with their tongue.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 For their heart was not right with him, Neither were they faithful in his covenant.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 But he, being merciful, forgave [their] iniquity, and destroyed [them] not: Yea, many a time turned he his anger away, And did not stir up all his wrath.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 And he remembered that they were but flesh, A wind that passeth away, and cometh not again.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 How oft did they rebel against him in the wilderness, And grieve him in the desert!
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 And they turned again and tempted God, And provoked the Holy One of Israel.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 They remembered not his hand, Nor the day when he redeemed them from the adversary;
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 How he set his signs in Egypt, And his wonders in the field of Zoan,
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 And turned their rivers into blood, And their streams, so that they could not drink.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 He sent among them swarms of flies, which devoured them; And frogs, which destroyed them.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 He gave also their increase unto the caterpillar, And their labor unto the locust.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 He destroyed their vines with hail, And their sycomore-trees with frost.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 He gave over their cattle also to the hail, And their flocks to hot thunderbolts.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 He cast upon them the fierceness of his anger, Wrath, and indignation, and trouble, A band of angels of evil.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 He made a path for his anger; He spared not their soul from death, But gave their life over to the pestilence,
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 And smote all the first-born in Egypt, The chief of their strength in the tents of Ham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 But he led forth his own people like sheep, And guided them in the wilderness like a flock.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 And he led them safely, so that they feared not; But the sea overwhelmed their enemies.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 And he brought them to the border of his sanctuary, To this mountain, which his right hand had gotten.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 He drove out the nations also before them, And allotted them for an inheritance by line, And made the tribes of Israel to dwell in their tents.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 Yet they tempted and rebelled against the Most High God, And kept not his testimonies;
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 But turned back, and dealt treacherously like their fathers: They were turned aside like a deceitful bow.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 For they provoked him to anger with their high places, And moved him to jealousy with their graven images.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 When God heard [this], he was wroth, And greatly abhorred Israel;
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 So that he forsook the tabernacle of Shiloh, The tent which he placed among men;
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 And delivered his strength into captivity, And his glory into the adversary’s hand.
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 He gave his people over also unto the sword, And was wroth with his inheritance.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Fire devoured their young men; And their virgins had no marriage-song.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Their priests fell by the sword; And their widows made no lamentation.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Then the Lord awaked as one out of sleep, Like a mighty man that shouteth by reason of wine.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 And he smote his adversaries backward: He put them to a perpetual reproach.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 Moreover he refused the tent of Joseph, And chose not the tribe of Ephraim,
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 But chose the tribe of Judah, The mount Zion which he loved.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 And he built his sanctuary like the heights, Like the earth which he hath established for ever.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 He chose David also his servant, And took him from the sheepfolds:
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 From following the ewes that have their young he brought him, To be the shepherd of Jacob his people, and Israel his inheritance.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 So he was their shepherd according to the integrity of his heart, And guided them by the skilfulness of his hands.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
