Psalms 38
1 A Psalm of David, to bring to remembrance. O Jehovah, rebuke me not in thy wrath; Neither chasten me in thy hot displeasure.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For thine arrows stick fast in me, And thy hand presseth me sore.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is no soundness in my flesh because of thine indignation; Neither is there any health in my bones because of my sin.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For mine iniquities are gone over my head: As a heavy burden they are too heavy for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 My wounds are loathsome and corrupt, Because of my foolishness.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am pained and bowed down greatly; I go mourning all the day long.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my loins are filled with burning; And there is no soundness in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am faint and sore bruised: I have groaned by reason of the disquietness of my heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, all my desire is before thee; And my groaning is not hid from thee.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart throbbeth, my strength faileth me: As for the light of mine eyes, it also is gone from me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My lovers and my friends stand aloof from my plague; And my kinsmen stand afar off.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 They also that seek after my life lay snares [for me]; And they that seek my hurt speak mischievous things, And meditate deceits all the day long.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I, as a deaf man, hear not; And I am as a dumb man that openeth not his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Yea, I am as a man that heareth not, And in whose mouth are no reproofs.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For in thee, O Jehovah, do I hope: Thou wilt answer, O Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said, Lest they rejoice over me: When my foot slippeth, they magnify themselves against me.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am ready to fall, And my sorrow is continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I will declare mine iniquity; I will be sorry for my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 But mine enemies are lively, [and] are strong; And they that hate me wrongfully are multiplied.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They also that render evil for good Are adversaries unto me, because I follow the thing that is good.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Forsake me not, O Jehovah: O my God, be not far from me.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Make haste to help me, O Lord, my salvation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
