Job 19
1 Then Job answered and said,
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 How long will ye vex my soul, And break me in pieces with words?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 These ten times have ye reproached me: Ye are not ashamed that ye deal hardly with me.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 And be it indeed that I have erred, Mine error remaineth with myself.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 If indeed ye will magnify yourselves against me, And plead against me my reproach;
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Know now that God hath subverted me [in my cause], And hath compassed me with his net.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Behold, I cry out of wrong, but I am not heard: I cry for help, but there is no justice.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 He hath walled up my way that I cannot pass, And hath set darkness in my paths.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 He hath stripped me of my glory, And taken the crown from my head.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 He hath broken me down on every side, and I am gone; And my hope hath he plucked up like a tree.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 He hath also kindled his wrath against me, And he counteth me unto him as [one of] his adversaries.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 His troops come on together, And cast up their way against me, And encamp round about my tent.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 He hath put my brethren far from me, And mine acquaintance are wholly estranged from me.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 My kinsfolk have failed, And my familiar friends have forgotten me.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 They that dwell in my house, and my maids, count me for a stranger: I am an alien in their sight.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 I call unto my servant, and he giveth me no answer, [Though] I entreat him with my mouth.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 My breath is strange to my wife, And my supplication to the children of mine own mother.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Even young children despise me; If I arise, they speak against me.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 All my familiar friends abhor me, And they whom I loved are turned against me.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 My bone cleaveth to my skin and to my flesh, And I am escaped with the skin of my teeth.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Have pity upon me, have pity upon me, O ye my friends; For the hand of God hath touched me.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Why do ye persecute me as God, And are not satisfied with my flesh?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Oh that my words were now written! Oh that they were inscribed in a book!
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 That with an iron pen and lead They were graven in the rock for ever!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 But as for me I know that my Redeemer liveth, And at last he will stand up upon the earth:
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 And after my skin, [even] this [body], is destroyed, Then without my flesh shall I see God;
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 Whom I, even I, shall see, on my side, And mine eyes shall behold, and not as a stranger. My heart is consumed within me.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 If ye say, How we will persecute him! And that the root of the matter is found in me;
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Be ye afraid of the sword: For wrath [bringeth] the punishments of the sword, That ye may know there is a judgment.
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
