Psalms 38
1 A Psalm by David, for a memorial. LORD, do not rebuke me in your wrath, neither chasten me in your hot displeasure.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For your arrows have pierced me, your hand presses hard on me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is no soundness in my flesh because of your indignation, neither is there any health in my bones because of my sin.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For my iniquities have gone over my head. As a heavy burden, they are too heavy for me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 My wounds are loathsome and corrupt because of my foolishness.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am in pain and bowed down greatly. I go mourning all day long.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my waist is filled with burning. There is no soundness in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am faint and severely bruised. I have groaned by reason of the anguish of my heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, all my desire is before you. My groaning is not hidden from you.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart throbs. My strength fails me. As for the light of my eyes, it has also left me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My lovers and my friends stand aloof from my plague. My kinsmen stand far away.
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 They also who seek after my life lay snares. Those who seek my hurt speak mischievous things, and meditate deceits all day long.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I, as a deaf man, do not hear. I am as a mute man who does not open his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 Yes, I am as a man who does not hear, in whose mouth are no reproofs.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For I hope in you, LORD. You will answer, Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said, “Do not let them gloat over me, or exalt themselves over me when my foot slips.”
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am ready to fall. My pain is continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I will declare my iniquity. I will be sorry for my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 But my enemies are vigorous and many. Those who hate me without reason are numerous.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They who render evil for good are also adversaries to me, because I follow what is good.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Do not forsake me, LORD. My God, do not be far from me.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Hurry to help me, Lord, my salvation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
