Psalms 2

1 Why do the nations rage, and the peoples plot a vain thing?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 The kings of the earth take a stand, and the rulers take counsel together, against the LORD, and against his Anointed, saying,

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 “Let’s break their bonds apart, and cast their cords from us.”

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 He who sits in the heavens will laugh. The Lord will have them in derision.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Then he will speak to them in his anger, and terrify them in his wrath:

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 “Yet I have set my King on my holy hill of Zion.”

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 I will tell of the decree: The LORD said to me, “You are my son. Today I have become your father.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Ask of me, and I will give the nations for your inheritance, the uttermost parts of the earth for your possession.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 You shall break them with a rod of iron. You shall dash them in pieces like a potter’s vessel.”

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Now therefore be wise, you kings. Be instructed, you judges of the earth.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Serve the LORD with fear, and rejoice with trembling.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Give sincere homage to the Son, lest he be angry, and you perish on the way, for his wrath will soon be kindled. Blessed are all those who take refuge in him.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.