Job 15
1 Then Eliphaz the Temanite answered,
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “Should a wise man answer with vain knowledge, and fill himself with the east wind?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Should he reason with unprofitable talk, or with speeches with which he can do no good?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Yes, you do away with fear, and hinder devotion before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For your iniquity teaches your mouth, and you choose the language of the crafty.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Your own mouth condemns you, and not I. Yes, your own lips testify against you.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 “Are you the first man who was born? Or were you brought out before the hills?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Have you heard the secret counsel of God? Do you limit wisdom to yourself?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What do you know that we do not know? What do you understand which is not in us?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 With us are both the gray-headed and the very aged men, much older than your father.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Are the consolations of God too small for you, even the word that is gentle toward you?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Why does your heart carry you away? Why do your eyes flash,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 that you turn your spirit against God, and let such words go out of your mouth?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What is man, that he should be clean? What is he who is born of a woman, that he should be righteous?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Behold, he puts no trust in his holy ones. Yes, the heavens are not clean in his sight;
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 how much less one who is abominable and corrupt, a man who drinks iniquity like water!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 “I will show you, listen to me; that which I have seen I will declare
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 (which wise men have told by their fathers, and have not hidden it;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 to whom alone the land was given, and no stranger passed among them):
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 the wicked man writhes in pain all his days, even the number of years that are laid up for the oppressor.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 A sound of terrors is in his ears. In prosperity the destroyer will come on him.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He does not believe that he will return out of darkness. He is waited for by the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 He wanders abroad for bread, saying, ‘Where is it?’ He knows that the day of darkness is ready at his hand.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Distress and anguish make him afraid. They prevail against him, as a king ready to the battle.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Because he has stretched out his hand against God, and behaves himself proudly against the Almighty,
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 he runs at him with a stiff neck, with the thick shields of his bucklers,
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 because he has covered his face with his fatness, and gathered fat on his thighs.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 He has lived in desolate cities, in houses which no one inhabited, which were ready to become heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He will not be rich, neither will his substance continue, neither will their possessions be extended on the earth.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He will not depart out of darkness. The flame will dry up his branches. He will go away by the breath of God’s mouth.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Let him not trust in emptiness, deceiving himself, for emptiness will be his reward.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 It will be accomplished before his time. His branch will not be green.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He will shake off his unripe grape as the vine, and will cast off his flower as the olive tree.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the company of the godless will be barren, and fire will consume the tents of bribery.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 They conceive mischief and produce iniquity. Their heart prepares deceit.”
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
