< Spreuken 20 >

1 De wijn is een spotter, de drank luidruchtig; Onwijs is hij, die zich eraan te buiten gaat.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Een toornig koning brult als een leeuw; Wie hem prikkelt, vergrijpt zich aan zichzelf.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Het is een eer voor den mens, buiten twisten te blijven; Alleen dwazen zoeken ruzie.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Als een luiaard in de herfst niet wil ploegen, Zoekt hij in de oogsttijd tevergeefs.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Diep water is het, wat iemand bij zichzelf overlegt; Maar een verstandig mens weet het te putten.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Velen worden vriendelijke mensen genoemd; Waar vindt men echter iemand, die betrouwbaar is?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Een deugdzaam mens, die onberispelijk wandelt: Ook na zijn dood gaat het zijn kinderen goed.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 De koning, die op zijn rechterstoel zit, Zift met zijn ogen al wat slecht is.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Wie kan zeggen: Ik heb mijn hart rein gehouden, Ik ben vrij van zonde?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Tweeërlei gewicht en tweeërlei maat: Jahweh heeft van beide een afschuw.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Zelfs uit het gedrag van een kind kan men opmaken, Of zijn daden zuiver zijn en oprecht.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Een oor dat hoort, en een oog dat ziet: Jahweh heeft ze beide gemaakt.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Wees niet verzot op slapen, anders wordt ge arm; Houd uw ogen open, en ge krijgt eten genoeg.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Slecht! Slecht! klaagt de koper; Maar als hij is weggegaan, gaat hij er groot op
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Er is goud, er zijn veel juwelen, Maar het kostbaarst bezit zijn verstandige lippen.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Ontneem hem zijn kleed, want hij bleef borg voor een ander; Eis een pand van hem, terwille van vreemden.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Gestolen brood smaakt iemand wel goed, Maar achteraf heeft hij een mond vol zand.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Alleen door beraad komen plannen ten uitvoer; Voer dus de strijd met beleid.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Wie altijd maar babbelt, verraadt licht een geheim; Bemoei u dus niet met een praatvaar.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Als iemand zijn vader en moeder vervloekt, Gaat zijn lamp uit, wanneer de duisternis intreedt.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Een bezit, te spoedig verkregen, Brengt tenslotte geen zegen.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Zeg niet: Ik zal u het kwaad vergelden! Vertrouw op Jahweh; Hij zal u helpen.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Tweeërlei gewicht is een gruwel voor Jahweh, Een valse weegschaal is kwaad.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Door Jahweh zijn de schreden der mensen bepaald; Hoe zou ook de mens zijn weg kunnen zien?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 In de val loopt hij, die ijlings "Heilig" roept En eerst ná zijn geloften overlegt.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Een wijs koning zift de bozen uit, En laat het rad over hen heengaan.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Jahweh slaat de geest der mensen gade En doorzoekt alle schuilhoeken der ziel.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Liefde en trouw beschermen den koning, Op rechtvaardigheid stut hij zijn troon.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Het sieraad der jongemannen is hun kracht, Grijze haren zijn de pronk van de ouderdom.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Bloedige striemen polijsten het hart, Slagen de schuilhoeken der ziel.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

< Spreuken 20 >