< Luka 12 >

1 E kindeno, kane oganda mar ji mangʼeny maromo alufe ne osechokore, makoro ginyonore giwegi, Yesu nochako wuoyo mokwongo, ni jopuonjrene kowacho niya, “Beduru motangʼ ne thowi mar jo-Farisai, ma en wuondruok.
Ἐν οἷς ἐπισυναχθεισῶν τῶν μυριάδων τοῦ ὄχλου, ὥστε καταπατεῖν ἀλλήλους, ἤρξατο λέγειν πρὸς τοὺς μαθητὰς αὐτοῦ πρῶτον, “Προσέχετε ἑαυτοῖς ἀπὸ τῆς ζύμης, τῶν Φαρισαίων, ἥτις ἐστὶν ὑπόκρισις.
2 Onge gimoro mopandi ma ok nofweny, kata malingʼ-lingʼ ma ok nongʼere.
Οὐδὲν δὲ συγκεκαλυμμένον ἐστὶν, ὃ οὐκ ἀποκαλυφθήσεται, καὶ κρυπτὸν ὃ οὐ γνωσθήσεται.
3 Gima usewacho e mudho biro winjore e odiechiengʼ e lela, kendo gima usekwodho e itu ei ot maiye nolandi ewi tat ot.
Ἀνθʼ ὧν ὅσα ἐν τῇ σκοτίᾳ εἴπατε, ἐν τῷ φωτὶ ἀκουσθήσεται, καὶ ὃ πρὸς τὸ οὖς ἐλαλήσατε ἐν τοῖς ταμείοις, κηρυχθήσεται ἐπὶ τῶν δωμάτων.
4 “Awachonu osiepena, kik uluor jogo manego ringruok to bangʼe onge gima ginyalo medo timo.
Λέγω δὲ ὑμῖν, τοῖς φίλοις μου, μὴ φοβηθῆτε ἀπὸ τῶν ἀποκτεινόντων τὸ σῶμα, καὶ μετὰ ταῦτα μὴ ἐχόντων περισσότερόν τι ποιῆσαι.
5 To abiro nyisou jalno monego uluor: Luoruru jalno ma, bangʼ nego ringruok, to en gi teko mar witou e ataro mar mach. Ee, awachonu, luoreuru. (Geenna g1067)
Ὑποδείξω δὲ ὑμῖν τίνα φοβηθῆτε: φοβήθητε τὸν μετὰ τὸ ἀποκτεῖναι, ἔχοντα ἐξουσίαν ἐμβαλεῖν εἰς τὴν Γέενναν· ναί, λέγω ὑμῖν, τοῦτον φοβήθητε. (Geenna g1067)
6 Oyundi abich donge ingʼiewo otonglo ariyo kende? To kata kamano kata achiel kuomgi wi Nyasaye ok wilgo.
Οὐχὶ πέντε στρουθία πωλοῦνται ἀσσαρίων δύο; Καὶ ἓν ἐξ αὐτῶν οὐκ ἔστιν ἐπιλελησμένον ἐνώπιον τοῦ ˚Θεοῦ.
7 Chutho, kata mana yie wiu duto osekwan mongʼe kar rombgi. Kik uluor, nikech uloyo oyundi nyadi mangʼeny.
Ἀλλὰ καὶ αἱ τρίχες τῆς κεφαλῆς ὑμῶν πᾶσαι ἠρίθμηνται. Μὴ φοβεῖσθε, πολλῶν στρουθίων διαφέρετε.
8 “Awachonu, ngʼato angʼata mohulo ni ongʼeya e nyim ji, Wuod Dhano biro hulo ni angʼeye e nyim malaike mag Nyasaye.
Λέγω δὲ ὑμῖν, πᾶς ὃς ἂν ὁμολογήσῃ ἐν ἐμοὶ ἔμπροσθεν τῶν ἀνθρώπων, καὶ ὁ Υἱὸς τοῦ Ἀνθρώπου ὁμολογήσει, ἐν αὐτῷ ἔμπροσθεν τῶν ἀγγέλων τοῦ ˚Θεοῦ·
9 To ngʼato angʼata mokweda e nyim ji en bende nokwede e nyim malaike mag Nyasaye.
ὁ δὲ ἀρνησάμενός με ἐνώπιον τῶν ἀνθρώπων, ἀπαρνηθήσεται ἐνώπιον τῶν ἀγγέλων τοῦ ˚Θεοῦ.
10 Kendo ngʼato angʼata mowacho wach moro marach kuom Wuod Dhano nowene, to ngʼato angʼata ma yanyo Roho Maler ok nowene richone.
Καὶ πᾶς ὃς ἐρεῖ λόγον εἰς τὸν Υἱὸν τοῦ Ἀνθρώπου, ἀφεθήσεται αὐτῷ· τῷ δὲ εἰς τὸ Ἅγιον ˚Πνεῦμα βλασφημήσαντι, οὐκ ἀφεθήσεται.
11 “Kokelu e sinagogi, e nyim jodongo gi jotelo, to kik uparru kaka dudwok weche ma odonjnugo, kata gima duwachi,
Ὅταν δὲ εἰσφέρωσιν ὑμᾶς ἐπὶ τὰς συναγωγὰς, καὶ τὰς ἀρχὰς, καὶ τὰς ἐξουσίας, μὴ μεριμνήσητε πῶς ἢ τί ἀπολογήσησθε ἢ τί εἴπητε·
12 nikech Roho Maler biro puonjou e sano gima onego uwachi.”
τὸ γὰρ Ἅγιον ˚Πνεῦμα διδάξει ὑμᾶς ἐν αὐτῇ τῇ ὥρᾳ ἃ δεῖ εἰπεῖν.”
13 Ngʼat moro mane ni ei oganda nowachone niya, “Japuonj nyis owadwa mondo opogna mwanduna.”
Εἶπεν δέ τις ἐκ τοῦ ὄχλου αὐτῷ, “Διδάσκαλε, εἰπὲ τῷ ἀδελφῷ μου μερίσασθαι μετʼ ἐμοῦ τὴν κληρονομίαν.”
14 Yesu nodwoko niya, “Omera en ngʼa moketa jangʼad bura kata jathek e kindu?”
Ὁ δὲ εἶπεν αὐτῷ, “Ἄνθρωπε, τίς με κατέστησεν κριτὴν ἢ μεριστὴν ἐφʼ ὑμᾶς;”
15 Eka nowachonegi niya, “Ritreuru! Beduru motangʼ ne kit wuoro duto; ngima mar dhano ok bedi nikech mwandu mathoth ma en-go.”
Εἶπεν δὲ πρὸς αὐτούς, “Ὁρᾶτε καὶ φυλάσσεσθε ἀπὸ πάσης πλεονεξίας, ὅτι οὐκ ἐν τῷ περισσεύειν τινὶ, ἡ ζωὴ αὐτοῦ ἐστιν ἐκ τῶν ὑπαρχόντων αὐτῷ.”
16 Kendo nogoyonegi ngero moro ni: “Puoth ngʼat moro ma jamoko nochiek maber.
Εἶπεν δὲ παραβολὴν πρὸς αὐτοὺς λέγων, “Ἀνθρώπου τινὸς πλουσίου εὐφόρησεν ἡ χώρα.
17 Noparo e chunye ni, ‘Angʼo monego atim? Aonge kama dakanie chamba.’
Καὶ διελογίζετο ἐν ἑαυτῷ λέγων, ‘Τί ποιήσω, ὅτι οὐκ ἔχω ποῦ συνάξω τοὺς καρπούς μου;’
18 “Eka nowacho ni, ‘Ma e gima abiro timo. Abiro muko dechena kendo gero moko madongo, kendo abiro kano chamba duto gi gigena kanyo.
Καὶ εἶπεν, ‘Τοῦτο ποιήσω: καθελῶ μου τὰς ἀποθήκας καὶ μείζονας οἰκοδομήσω, καὶ συνάξω ἐκεῖ πάντα τὸν σῖτον καὶ τὰ ἀγαθά μου.
19 Eka anawach gie chunya niya, “Chunya in-gi gik mangʼeny mabeyo misekano moromi kuom higni mangʼeny. Koro ywe, chiem, methi kendo bed mamor.”’
Καὶ ἐρῶ τῇ ψυχῇ μου, “Ψυχή, ἔχεις πολλὰ ἀγαθὰ κείμενα εἰς ἔτη πολλά· ἀναπαύου, φάγε, πίε, εὐφραίνου.”’
20 “To Nyasaye nowachone ni, ‘In ngʼat mofuwoni! Kawuono gotienoni wangʼ nokaw ngimani. En ngʼa mabiro kawo mago miseloso ne in iwuon?’
Εἶπεν δὲ αὐτῷ ὁ ˚Θεός, ‘Ἄφρων, ταύτῃ τῇ νυκτὶ, τὴν ψυχήν σου αἰτοῦσιν ἀπὸ σοῦ· ἃ δὲ ἡτοίμασας, τίνι ἔσται;’
21 “Mano e kaka nobed gi ngʼato angʼata mokano gik moko ne en owuon to ok omew e yor Nyasaye.”
Οὕτως ὁ θησαυρίζων ἑαυτῷ καὶ μὴ εἰς ˚Θεὸν πλουτῶν.”
22 Eka Yesu nowachone jopuonjrene niya, “Emomiyo awachonu ni kik uparru kuom ngimau, kata kuom gik ma ubiro chamo, kata kuom dendu, kata gik ma ubiro rwako.
Εἶπεν δὲ πρὸς τοὺς μαθητὰς “Διὰ τοῦτο λέγω ὑμῖν, μὴ μεριμνᾶτε τῇ ψυχῇ, τί φάγητε μηδὲ τῷ σώματι τί ἐνδύσησθε.
23 Ngima duongʼ moloyo chiemo, kendo del duongʼ moloyo lewni.
Ἡ γὰρ ψυχὴ πλεῖόν ἐστιν τῆς τροφῆς, καὶ τὸ σῶμα τοῦ ἐνδύματος.
24 Paruruane winy ma ok chwo cham to bende ok gikee, gionge gi kuonde keno kata dere; to Nyasaye pod pidhogi apidha. To un donge uber moloyo winy.
Κατανοήσατε τοὺς κόρακας, ὅτι οὐ σπείρουσιν οὐδὲ θερίζουσιν, οἷς οὐκ ἔστιν ταμεῖον οὐδὲ ἀποθήκη, καὶ ὁ ˚Θεὸς τρέφει αὐτούς. Πόσῳ μᾶλλον ὑμεῖς διαφέρετε τῶν πετεινῶν!
25 En ngʼa kuomu ma parruok moparorego nyalo miyo omed bedo mangima kata mana kuom sa achiel kende?
Τίς δὲ ἐξ ὑμῶν μεριμνῶν, δύναται ἐπὶ τὴν ἡλικίαν αὐτοῦ προσθεῖναι πῆχυν;
26 To kaka ok unyal timo mani matin-ni, angʼo momiyo uparoru kuom gik mamoko?
Εἰ οὖν οὐδὲ ἐλάχιστον δύνασθε, τί περὶ τῶν λοιπῶν μεριμνᾶτε;
27 “Paruruane kaka ondanyo dongo. Ok ginyagre gi tich kata gi chwecho. To kata kamano awachonu ni kata mana Solomon e rwakruokne malich duto ne ok orwakore ka achiel kuomgi.
Κατανοήσατε τὰ κρίνα πῶς αὐξάνει, οὐ κοπιᾷ οὐδὲ νήθει· λέγω δὲ ὑμῖν, οὐδὲ Σολομὼν ἐν πάσῃ τῇ δόξῃ αὐτοῦ, περιεβάλετο ὡς ἓν τούτων.
28 Ka kamano e kaka Nyasaye rwako lum aluma manie pap, ma kawuono nitie to kiny iwite e mach, to koro un dorwaku, machal nade, yaye un joma yiegi tin-gi?
Εἰ δὲ ἐν ἀγρῷ τὸν χόρτον ὄντα σήμερον, καὶ αὔριον εἰς κλίβανον βαλλόμενον, ὁ ˚Θεὸς οὕτως ἀμφιέζει, πόσῳ μᾶλλον ὑμᾶς, ὀλιγόπιστοι;
29 Kendo kik uket chunyu kuom gima dicham kata madi madhi, kik uparru kuom mago.
Καὶ ὑμεῖς μὴ ζητεῖτε τί φάγητε, ἢ τί πίητε, καὶ μὴ μετεωρίζεσθε.
30 Nimar jopiny ema chandore ka dwaro gigi duto, to bende Wuonu ongʼeyo ni udwaro gigi duto.
Ταῦτα γὰρ πάντα τὰ ἔθνη τοῦ κόσμου ἐπιζητοῦσιν, ὑμῶν δὲ ὁ Πατὴρ οἶδεν ὅτι χρῄζετε τούτων.
31 To dwaruru pinyruoth Nyasaye, eka gigi duto bende nomiu kaachiel gi mago.
Πλὴν ζητεῖτε τὴν βασιλείαν αὐτοῦ, καὶ ταῦτα προστεθήσεται ὑμῖν.
32 “Kik uluor un kweth matin, nikech Wuonu mor mar miyou pinyruoth.
Μὴ φοβοῦ, τὸ μικρὸν ποίμνιον, ὅτι εὐδόκησεν ὁ Πατὴρ ὑμῶν, δοῦναι ὑμῖν τὴν βασιλείαν.
33 Lok gigi iyudgo pesa mondo imi joma odhier. Dwaruru ofuke magu mikane pesa ma ok yiechi ma en mwandu manie polo ma ok rum kuma jakuo ok chopie kata olwenda ok kethi.
Πωλήσατε τὰ ὑπάρχοντα ὑμῶν, καὶ δότε ἐλεημοσύνην. Ποιήσατε ἑαυτοῖς βαλλάντια μὴ παλαιούμενα, θησαυρὸν ἀνέκλειπτον ἐν τοῖς οὐρανοῖς, ὅπου κλέπτης οὐκ ἐγγίζει οὐδὲ σὴς διαφθείρει.
34 Nimar kama mwanduni nitie e kama chunyi bende nobedie.
Ὅπου γάρ ἐστιν ὁ θησαυρὸς ὑμῶν, ἐκεῖ καὶ ἡ καρδία ὑμῶν ἔσται.
35 “Rwakreuru ka uikoru ne tich kendo techeu osik kaliel,
Ἔστωσαν ὑμῶν αἱ ὀσφύες περιεζωσμέναι, καὶ οἱ λύχνοι καιόμενοι,
36 ka joma rito ruodhgi maduogo koa e nyasi mar arus, mondo kobiro kendo oduongʼo to giyawone dhoot piyo.
καὶ ὑμεῖς ὅμοιοι ἀνθρώποις προσδεχομένοις τὸν κύριον ἑαυτῶν, πότε ἀναλύσῃ ἐκ τῶν γάμων, ἵνα ἐλθόντος καὶ κρούσαντος, εὐθέως ἀνοίξωσιν αὐτῷ.
37 Nobed maber ni jotich ma ruodhgi noyud karito e kinde modwogo. Awachonu adiera ni norwakre gi lawe mondo omigi chiemo, nomi gibed e mesa mi nobi mopognegi chiemo.
Μακάριοι οἱ δοῦλοι ἐκεῖνοι, οὓς ἐλθὼν, ὁ ˚Κύριος εὑρήσει γρηγοροῦντας. Ἀμὴν, λέγω ὑμῖν ὅτι περιζώσεται καὶ ἀνακλινεῖ αὐτοὺς, καὶ παρελθὼν, διακονήσει αὐτοῖς.
38 Nobed maber ne jotije ma ruodhgi noyud ka oikore kata ka obiro e arita mar ariyo kata mar adek gotieno.
Κἂν ἐν τῇ δευτέρᾳ κἂν ἐν τῇ τρίτῃ φυλακῇ ἔλθῃ, καὶ εὕρῃ οὕτως, μακάριοί εἰσιν ἐκεῖνοι!
39 To ngʼeuru ma maber ni ka dine wuon ot ngʼe ni kar sa adi ma jakuo biroe to dine ok oweyo ode otur gi jakuo.
Τοῦτο δὲ γινώσκετε, ὅτι εἰ ᾔδει ὁ οἰκοδεσπότης ποίᾳ ὥρᾳ ὁ κλέπτης ἔρχεται, ἐγρηγόρησεν ἂν καὶ οὐκ ἂν ἀφῆκεν διορυχθῆναι τὸν οἶκον αὐτοῦ.
40 Omiyo kamano e kaka un bende onego ubed moikore, nikech Wuod Dhano biro biro sa ma ok ungʼeyo.”
Καὶ ὑμεῖς γίνεσθε ἕτοιμοι, ὅτι ᾗ ὥρᾳ οὐ δοκεῖτε, ὁ Υἱὸς τοῦ Ἀνθρώπου ἔρχεται.”
41 Petro nopenje niya, “Ruoth iwacho ngeroni ni wan koso ni ji duto?”
Εἶπεν δὲ ὁ Πέτρος, “˚Κύριε, πρὸς ἡμᾶς τὴν παραβολὴν ταύτην λέγεις, ἢ καὶ πρὸς πάντας;”
42 To Ruoth nodwoko niya, “Kare jatich ma ja-adiera kendo ma jatelo mariek en ngʼa, ma ruodhe omiyo tich mar rito jotije ka miyogi chiembgi e sa mowinjore?
Καὶ εἶπεν ὁ ˚Κύριος, “Τίς ἄρα ἐστὶν ὁ πιστὸς οἰκονόμος ὁ φρόνιμος, ὃν καταστήσει ὁ ˚Κύριος ἐπὶ τῆς θεραπείας αὐτοῦ, τοῦ διδόναι ἐν καιρῷ σιτομέτριον;
43 Jatijno none ber ka ruodhe odwogo to noyude kotimo gima noweye notim.
Μακάριος ὁ δοῦλος ἐκεῖνος, ὃν ἐλθὼν, ὁ κύριος αὐτοῦ εὑρήσει οὕτως ποιοῦντα.
44 Awachonu adier ni obiro kete jarit mwandune duto.
Ἀληθῶς λέγω ὑμῖν ὅτι ἐπὶ πᾶσιν τοῖς ὑπάρχουσιν αὐτοῦ καταστήσει αὐτόν.
45 To kapo ni jatijno owacho e chunye owuon ni, ‘Ruodha, okawo ndalo mathoth kapok odwogo,’ mi ochako goyo jotich machwo gi mon kendo owere ne chiemo gi metho, kod mer.
Ἐὰν δὲ εἴπῃ ὁ δοῦλος ἐκεῖνος ἐν τῇ καρδίᾳ αὐτοῦ, ‘Χρονίζει ὁ κύριός μου ἔρχεσθαι’, καὶ ἄρξηται τύπτειν τοὺς παῖδας καὶ τὰς παιδίσκας, ἐσθίειν τε καὶ πίνειν καὶ μεθύσκεσθαι,
46 Ruodh jatijno nobi e odiechiengʼ ma ok opar ni dobie kendo e sa ma ok ongʼeyo, enongʼade matindo tindo mi okete kaachiel gi joma ok oyie.
ἥξει ὁ κύριος τοῦ δούλου ἐκείνου ἐν ἡμέρᾳ ᾗ οὐ προσδοκᾷ, καὶ ἐν ὥρᾳ ᾗ οὐ γινώσκει, καὶ διχοτομήσει αὐτὸν, καὶ τὸ μέρος αὐτοῦ μετὰ τῶν ἀπίστων θήσει.
47 “Jatijno mongʼeyo dwaro mar ruodhe to ok otem timo gima ruodhe dwaro nochwad mangʼeny.
Ἐκεῖνος δὲ ὁ δοῦλος, ὁ γνοὺς τὸ θέλημα τοῦ κυρίου αὐτοῦ, καὶ μὴ ἑτοιμάσας ἢ ποιήσας πρὸς τὸ θέλημα αὐτοῦ, δαρήσεται πολλάς·
48 To mano ma ok ongʼeyo to otimo gik mowinjore gi kum, to nochwad manok. Ngʼato ka ngʼato ma osemi mangʼeny nodwar kuome gik mangʼeny, to jal ma osemi mangʼeny mondo oriti, enopenje mangʼeny moloyo.
ὁ δὲ μὴ γνοὺς, ποιήσας δὲ ἄξια πληγῶν, δαρήσεται ὀλίγας. Παντὶ δὲ ᾧ ἐδόθη πολύ, πολὺ ζητηθήσεται παρʼ αὐτοῦ, καὶ ᾧ παρέθεντο πολύ, περισσότερον αἰτήσουσιν αὐτόν.
49 “Asebiro mondo amok mach e piny, to mano kaka agombo ni mad ne bed ni osemoke!
Πῦρ ἦλθον βαλεῖν ἐπὶ τὴν γῆν, καὶ τί θέλω εἰ ἤδη ἀνήφθη;
50 Nitie batiso monego ayudi. To mano kaka chunya chandore nyaka chop otimre!
Βάπτισμα δὲ ἔχω βαπτισθῆναι, καὶ πῶς συνέχομαι ἕως ὅτου τελεσθῇ!
51 Uparo ni ne abiro mondo akel kwe e piny? Ooyo, to awachonu ni ne akelo mana pogruok.
Δοκεῖτε ὅτι εἰρήνην παρεγενόμην δοῦναι ἐν τῇ γῇ; Οὐχί, λέγω ὑμῖν, ἀλλʼ ἢ διαμερισμόν.
52 Chakre kawuono kadhi nyime ji abich ma joot achiel biro pogore, ji adek odok kon achiel to ji ariyo bende nodog komachielo.
Ἔσονται γὰρ ἀπὸ τοῦ νῦν, πέντε ἐν ἑνὶ οἴκῳ διαμεμερισμένοι, τρεῖς ἐπὶ δυσὶν, καὶ δύο ἐπὶ τρισίν.
53 Gibiro pogore, wuoro nopogre gi wuode kendo wuowi bende nopogre gi wuon, miyo nopogre gi nyare to nyako bende nopogre gi min, dayo nopogre gi chi wuode, chi wuowi bende nopogre gi damare.”
Διαμερισθήσονται πατὴρ ἐπὶ υἱῷ, καὶ υἱὸς ἐπὶ πατρί, μήτηρ ἐπὶ θυγατέρα, καὶ θυγάτηρ ἐπὶ τὴν μητέρα, πενθερὰ ἐπὶ τὴν νύμφην αὐτῆς, καὶ νύμφη ἐπὶ τὴν πενθεράν.”
54 Nowacho ni oganda niya, “Kuneno ka boche polo chokore yo podho chiengʼ to piyo piyo uwacho ni, ‘Koth biro chue,’ to timore kamano!
Ἔλεγεν δὲ καὶ τοῖς ὄχλοις, “Ὅταν ἴδητε νεφέλην ἀνατέλλουσαν ἐπὶ δυσμῶν, εὐθέως λέγετε, ὅτι ‘Ὄμβρος ἔρχεται’, καὶ γίνεται οὕτως.
55 Kendo ka yamb milambo kudho to uwacho ni oro biro to kamano e kaka timore.
Καὶ ὅταν νότον πνέοντα, λέγετε, ὅτι ‘Καύσων ἔσται’, καὶ γίνεται.
56 Andhokegi! Ka ulony kuom rango chal mar piny gi polo to angʼo momiyo ok unyal ngʼeyo gik matimore ndalogi?
Ὑποκριταί! Τὸ πρόσωπον τῆς γῆς καὶ τοῦ οὐρανοῦ οἴδατε δοκιμάζειν, τὸν καιρὸν δὲ τοῦτον, πῶς οὐκ οἴδατε δοκιμάζειν;
57 “Angʼo mamonou ngʼado bura mar gima kare?
Τί δὲ καὶ ἀφʼ ἑαυτῶν, οὐ κρίνετε τὸ δίκαιον;
58 Ka idhi gi ngʼama odonjoni e nyim jangʼad bura, tem matek mondo iwuo kode kendo uwinjru kapod un e yo, nono to obiro ywayi koteri ir jangʼad bura, to jangʼad bura biro keti e lwet askari, to askari biro boli e od twech.
Ὡς γὰρ ὑπάγεις μετὰ τοῦ ἀντιδίκου σου ἐπʼ ἄρχοντα ἐν τῇ ὁδῷ, δὸς ἐργασίαν ἀπηλλάχθαι ἀπʼ αὐτοῦ, μήποτε κατασύρῃ σε πρὸς τὸν κριτήν, καὶ ὁ κριτής σε παραδώσει τῷ πράκτορι, καὶ ὁ πράκτωρ σε βαλεῖ εἰς φυλακήν.
59 Awachoni ni ok niwuog oko nyaka ichul faini duto monego ichul ma ok orem kata ndururu.”
Λέγω σοι, οὐ μὴ ἐξέλθῃς ἐκεῖθεν ἕως καὶ τὸ ἔσχατον λεπτὸν ἀποδῷς.”

< Luka 12 >