Luka 12
1 E kindeno, kane oganda mar ji mangʼeny maromo alufe ne osechokore, makoro ginyonore giwegi, Yesu nochako wuoyo mokwongo, ni jopuonjrene kowacho niya, “Beduru motangʼ ne thowi mar jo-Farisai, ma en wuondruok.
Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
2 Onge gimoro mopandi ma ok nofweny, kata malingʼ-lingʼ ma ok nongʼere.
Nic se nedá navždy zatajit.
3 Gima usewacho e mudho biro winjore e odiechiengʼ e lela, kendo gima usekwodho e itu ei ot maiye nolandi ewi tat ot.
Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
4 “Awachonu osiepena, kik uluor jogo manego ringruok to bangʼe onge gima ginyalo medo timo.
Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
5 To abiro nyisou jalno monego uluor: Luoruru jalno ma, bangʼ nego ringruok, to en gi teko mar witou e ataro mar mach. Ee, awachonu, luoreuru. (Geenna g1067)
Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
6 Oyundi abich donge ingʼiewo otonglo ariyo kende? To kata kamano kata achiel kuomgi wi Nyasaye ok wilgo.
Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
7 Chutho, kata mana yie wiu duto osekwan mongʼe kar rombgi. Kik uluor, nikech uloyo oyundi nyadi mangʼeny.
On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
8 “Awachonu, ngʼato angʼata mohulo ni ongʼeya e nyim ji, Wuod Dhano biro hulo ni angʼeye e nyim malaike mag Nyasaye.
Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
9 To ngʼato angʼata mokweda e nyim ji en bende nokwede e nyim malaike mag Nyasaye.
Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
10 Kendo ngʼato angʼata mowacho wach moro marach kuom Wuod Dhano nowene, to ngʼato angʼata ma yanyo Roho Maler ok nowene richone.
Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
11 “Kokelu e sinagogi, e nyim jodongo gi jotelo, to kik uparru kaka dudwok weche ma odonjnugo, kata gima duwachi,
Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
12 nikech Roho Maler biro puonjou e sano gima onego uwachi.”
protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
13 Ngʼat moro mane ni ei oganda nowachone niya, “Japuonj nyis owadwa mondo opogna mwanduna.”
Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
14 Yesu nodwoko niya, “Omera en ngʼa moketa jangʼad bura kata jathek e kindu?”
Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
15 Eka nowachonegi niya, “Ritreuru! Beduru motangʼ ne kit wuoro duto; ngima mar dhano ok bedi nikech mwandu mathoth ma en-go.”
Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
16 Kendo nogoyonegi ngero moro ni: “Puoth ngʼat moro ma jamoko nochiek maber.
A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
17 Noparo e chunye ni, ‘Angʼo monego atim? Aonge kama dakanie chamba.’
přemýšlel, kam ji uložit.
18 “Eka nowacho ni, ‘Ma e gima abiro timo. Abiro muko dechena kendo gero moko madongo, kendo abiro kano chamba duto gi gigena kanyo.
Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
19 Eka anawach gie chunya niya, “Chunya in-gi gik mangʼeny mabeyo misekano moromi kuom higni mangʼeny. Koro ywe, chiem, methi kendo bed mamor.”’
Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
20 “To Nyasaye nowachone ni, ‘In ngʼat mofuwoni! Kawuono gotienoni wangʼ nokaw ngimani. En ngʼa mabiro kawo mago miseloso ne in iwuon?’
Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
21 “Mano e kaka nobed gi ngʼato angʼata mokano gik moko ne en owuon to ok omew e yor Nyasaye.”
Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
22 Eka Yesu nowachone jopuonjrene niya, “Emomiyo awachonu ni kik uparru kuom ngimau, kata kuom gik ma ubiro chamo, kata kuom dendu, kata gik ma ubiro rwako.
Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
23 Ngima duongʼ moloyo chiemo, kendo del duongʼ moloyo lewni.
Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
24 Paruruane winy ma ok chwo cham to bende ok gikee, gionge gi kuonde keno kata dere; to Nyasaye pod pidhogi apidha. To un donge uber moloyo winy.
Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
25 En ngʼa kuomu ma parruok moparorego nyalo miyo omed bedo mangima kata mana kuom sa achiel kende?
Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
26 To kaka ok unyal timo mani matin-ni, angʼo momiyo uparoru kuom gik mamoko?
Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
27 “Paruruane kaka ondanyo dongo. Ok ginyagre gi tich kata gi chwecho. To kata kamano awachonu ni kata mana Solomon e rwakruokne malich duto ne ok orwakore ka achiel kuomgi.
Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
28 Ka kamano e kaka Nyasaye rwako lum aluma manie pap, ma kawuono nitie to kiny iwite e mach, to koro un dorwaku, machal nade, yaye un joma yiegi tin-gi?
Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
29 Kendo kik uket chunyu kuom gima dicham kata madi madhi, kik uparru kuom mago.
A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
30 Nimar jopiny ema chandore ka dwaro gigi duto, to bende Wuonu ongʼeyo ni udwaro gigi duto.
To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
31 To dwaruru pinyruoth Nyasaye, eka gigi duto bende nomiu kaachiel gi mago.
Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
32 “Kik uluor un kweth matin, nikech Wuonu mor mar miyou pinyruoth.
Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
33 Lok gigi iyudgo pesa mondo imi joma odhier. Dwaruru ofuke magu mikane pesa ma ok yiechi ma en mwandu manie polo ma ok rum kuma jakuo ok chopie kata olwenda ok kethi.
Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
34 Nimar kama mwanduni nitie e kama chunyi bende nobedie.
Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
35 “Rwakreuru ka uikoru ne tich kendo techeu osik kaliel,
Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
36 ka joma rito ruodhgi maduogo koa e nyasi mar arus, mondo kobiro kendo oduongʼo to giyawone dhoot piyo.
Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
37 Nobed maber ni jotich ma ruodhgi noyud karito e kinde modwogo. Awachonu adiera ni norwakre gi lawe mondo omigi chiemo, nomi gibed e mesa mi nobi mopognegi chiemo.
Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
38 Nobed maber ne jotije ma ruodhgi noyud ka oikore kata ka obiro e arita mar ariyo kata mar adek gotieno.
Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
39 To ngʼeuru ma maber ni ka dine wuon ot ngʼe ni kar sa adi ma jakuo biroe to dine ok oweyo ode otur gi jakuo.
Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
40 Omiyo kamano e kaka un bende onego ubed moikore, nikech Wuod Dhano biro biro sa ma ok ungʼeyo.”
Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
41 Petro nopenje niya, “Ruoth iwacho ngeroni ni wan koso ni ji duto?”
Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
42 To Ruoth nodwoko niya, “Kare jatich ma ja-adiera kendo ma jatelo mariek en ngʼa, ma ruodhe omiyo tich mar rito jotije ka miyogi chiembgi e sa mowinjore?
Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
43 Jatijno none ber ka ruodhe odwogo to noyude kotimo gima noweye notim.
Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
44 Awachonu adier ni obiro kete jarit mwandune duto.
Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
45 To kapo ni jatijno owacho e chunye owuon ni, ‘Ruodha, okawo ndalo mathoth kapok odwogo,’ mi ochako goyo jotich machwo gi mon kendo owere ne chiemo gi metho, kod mer.
Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
46 Ruodh jatijno nobi e odiechiengʼ ma ok opar ni dobie kendo e sa ma ok ongʼeyo, enongʼade matindo tindo mi okete kaachiel gi joma ok oyie.
Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
47 “Jatijno mongʼeyo dwaro mar ruodhe to ok otem timo gima ruodhe dwaro nochwad mangʼeny.
Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
48 To mano ma ok ongʼeyo to otimo gik mowinjore gi kum, to nochwad manok. Ngʼato ka ngʼato ma osemi mangʼeny nodwar kuome gik mangʼeny, to jal ma osemi mangʼeny mondo oriti, enopenje mangʼeny moloyo.
kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
49 “Asebiro mondo amok mach e piny, to mano kaka agombo ni mad ne bed ni osemoke!
Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
50 Nitie batiso monego ayudi. To mano kaka chunya chandore nyaka chop otimre!
Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
51 Uparo ni ne abiro mondo akel kwe e piny? Ooyo, to awachonu ni ne akelo mana pogruok.
Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
52 Chakre kawuono kadhi nyime ji abich ma joot achiel biro pogore, ji adek odok kon achiel to ji ariyo bende nodog komachielo.
I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
53 Gibiro pogore, wuoro nopogre gi wuode kendo wuowi bende nopogre gi wuon, miyo nopogre gi nyare to nyako bende nopogre gi min, dayo nopogre gi chi wuode, chi wuowi bende nopogre gi damare.”
otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
54 Nowacho ni oganda niya, “Kuneno ka boche polo chokore yo podho chiengʼ to piyo piyo uwacho ni, ‘Koth biro chue,’ to timore kamano!
Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
55 Kendo ka yamb milambo kudho to uwacho ni oro biro to kamano e kaka timore.
Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
56 Andhokegi! Ka ulony kuom rango chal mar piny gi polo to angʼo momiyo ok unyal ngʼeyo gik matimore ndalogi?
Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
57 “Angʼo mamonou ngʼado bura mar gima kare?
Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
58 Ka idhi gi ngʼama odonjoni e nyim jangʼad bura, tem matek mondo iwuo kode kendo uwinjru kapod un e yo, nono to obiro ywayi koteri ir jangʼad bura, to jangʼad bura biro keti e lwet askari, to askari biro boli e od twech.
Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
59 Awachoni ni ok niwuog oko nyaka ichul faini duto monego ichul ma ok orem kata ndururu.”
Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
