Matthæus 27
1 Men da det var blevet Morgen, holdt alle Ypperstepræsterne og Folkets Ældste Råd imod Jesus for at aflive ham.
Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.
2 Og de bandt ham og førte ham bort og overgave ham til Landshøvdingen Pontius Pilatus.
Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
3 Da nu Judas, som forrådte ham, så, at han var bleven domfældt, fortrød han det og bragte de tredive Sølvpenge tilbage til Ypperstepræsterne og de Ældste og sagde:
Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:
4 "Jeg har syndet, idet jeg forrådte uskyldigt Blod." Men de sagde: "Hvad kommer det os ved? se du dertil."
„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“
5 Og han kastede Sølvpengene ind i Templet, veg bort og gik hen og hængte sig.
Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
6 Men Ypperstepræsterne toge Sølvpengene og sagde: "Det er ikke tilladt at lægge dem til Tempelskatten; thi det er Blodpenge."
Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“
7 Men efter at have holdt Råd købte de Pottemagermarken derfor til Gravsted for de fremmede.
Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.
8 Derfor blev den Mark kaldt Blodmarken indtil den Dag i Dag.
A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
9 Da opfyldtes det, som er talt ved Profeten Jeremias, som siger: "Og de toge de tredive Sølvpenge, Prisen for den vurderede, hvem de vurderede for Israels Børn,
Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,
10 og de gav dem for Pottemagermarken, som Herren befalede mig."
a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
11 Men Jesus blev stillet for Landshøvdingen, og Landshøvdingen spurgte ham og sagde: "Er du Jødernes Konge?" Men Jesus sagde til ham: "Du siger det."
Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“„Když tomu tak říkáš, budiž, “odpověděl mu Ježíš.
12 Og da han blev anklaget af Ypperstepræsterne og de Ældste, svarede han intet.
K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
13 Da siger Pilatus til ham: "Hører du ikke, hvor meget de vidne imod dig?"
„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ptal se Pilát.
14 Og han svarede ham end ikke på et eneste Ord, så at Landshøvdingen undrede sig såre.
Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
15 Men på Højtiden plejede Landshøvdingen at løslade Mængden een Fange, hvilken de vilde.
Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
16 Og de havde dengang en berygtet Fange, som hed Barabbas.
Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
17 Da de vare forsamlede, sagde Pilatus derfor til dem: "Hvem ville I, at jeg skal løslade eder: Barabbas eller Jesus, som kaldes Kristus?"
Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
18 Thi han vidste, at det var af Avind, de havde overgivet ham.
Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
19 Men medens han sad på Dommersædet, sendte hans Hustru Bud til ham og sagde: "Befat dig ikke med denne retfærdige; thi jeg har lidt meget i Dag i en Drøm før hans Skyld."
V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20 Men Ypperstepræsterne og de Ældste overtalte Skarerne til, at de skulde begære Barabbas, men ihjelslå Jesus.
Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
21 Og Landshøvdingen svarede og sagde til dem: "Hvilken af de to ville I, at jeg skal løslade eder?" Men de sagde: "Barabas."
Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
22 Pilatus siger til dem: "Hvad skal jeg da gøre med Jesus, som kaldes Kristus?" De sige alle: "Lad ham blive korsfæstet!"
„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
23 Men Landshøvdingen sagde: "Hvad ondt har han da gjort?" Men de råbte end mere og sagde: "Lad ham blive korsfæstet!"
Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
24 Men da Pilatus så, at han intet udrettede, men at der blev større Larm, tog han Vand og toede sine Hænder i Mængdens Påsyn og sagde: "Jeg er uskyldig i denne retfærdiges Blod; ser I dertil!"
Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
25 Og hele Folket svarede og sagde: "Hans Blod komme over os og over vore Børn!"
Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
26 Da løslod han dem Barabbas; men Jesus lod han hudstryge og gav ham hen til at korsfæstes.
Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
27 Da toge Landshøvdingens Stridsmænd Jesus med sig ind i Borgen og samlede hele Vagtafdelingen omkring ham.
Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
28 Og de afklædte ham og kastede en Skarlagens Kappe om ham.
Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
29 Og de flettede en Krone af Torne og satte den på hans Hoved og gave ham et Rør i hans højre Hånd; og de faldt på Knæ for ham og spottede ham og sagde: "Hil være dig, du Jødernes Konge!"
Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
30 Og de spyttede på ham og toge Røret og sloge ham på Hovedet.
Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
31 Og da de havde spottet ham, toge de Kappen af ham og iførte ham hans egne Klæder og førte ham hen for at korsfæste ham.
Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
32 Men medens de gik derud, traf de en Mand fra Kyrene, ved Navn Simon; ham tvang de til at bære hans Kors.
Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
33 Og da de kom til et Sted, som kaldes Golgatha, det er udlagt: "Hovedskalsted",
Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
34 gave de ham Eddike at drikke blandet med Galde og da han smagte det, vilde han ikke drikke.
Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
35 Men da de havde korsfæstet ham, delte de hans Klæder imellem sig ved Lodkastning, for at det skulde opfyldes, som er sagt af Profeten: "De delte mine Klæder imellem sig og kastede Lod om mit Klædebon."
Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“
36 Og de sade der og holdt Vagt over ham.
Pak se posadili a drželi stráž.
37 Og oven over hans Hoved satte de Beskyldningen imod ham skreven således: "Dette er Jesus, Jødernes Konge."
Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
38 Da bliver der korsfæstet to Røvere sammen med ham, en ved den højre og en ved den venstre Side,
Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
39 Og de, som gik forbi, spottede ham, idet de rystede på deres Hoveder og sagde:
Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali
40 "Du, som nedbryder Templet og bygger det op i tre Dage, frels dig selv; er du Guds Søn, da stig ned af Korset!"
a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“
41 "Ligeså spottede Ypperstepræsterne tillige med de skriftkloge og de Ældste og sagde:
K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.
42 "Andre har han frelst, sig selv kan han ikke frelse; er han Israels Konge, så lad ham nu stige ned af Korset, så ville vi tro på ham.
43 Han har sat sin Lid til Gud; han fri ham nu, om han har Behag i ham; thi han har sagt: Jeg er Guds Søn."
Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“
44 Og på samme Måde hånede også Røverne ham, som vare korsfæstede med ham.
Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
45 Men fra den sjette Time blev der Mørke over hele Landet indtil den niende Time.
V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.
46 Og ved den niende Time råbte Jesus med høj Røst og sagde: "Eli! Eli! Lama Sabaktani?" det er: "Min Gud! min Gud! hvorfor har du forladt mig?"
Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
47 Men nogle af dem, som stode der og hørte det, sagde: "Han kalder på Elias."
Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.
48 Og straks løb en af dem hen og tog en Svamp og fyldte den med Eddike og stak den på et Rør og gav ham at drikke.
Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.
49 Men de andre sagde: "Holdt! lader os se, om Elias kommer for at frelse ham."
Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“
50 Men Jesus råbte atter med høj Røst og opgav Ånden.
Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
51 Og se, Forhænget i Templet splittedes i to Stykker, fra øverst til nederst; og Jorden skjalv, og Klipperne revnede,
V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly
52 og Gravene åbnedes; og mange af de hensovede helliges legemer bleve oprejste,
a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
53 og de gik ud af Gravene efter hans Opstandelse og kom ind i den hellige Stad og viste sig for mange.
54 Men da Høvedsmanden og de, som tillige med, ham holdt Vagt over Jesus, så Jordskælvet, og hvad der skete, frygtede de såre og sagde: "Sandelig, denne var Guds Søn."
Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
55 Men der var mange Kvinder der, som så til i Frastand, hvilke havde fulgt Jesus fra Galilæa og tjent ham.
Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.
56 Iblandt dem vare Maria Magdalene og Maria, Jakobs og Josefs Moder, og Zebedæus's Sønners Moder.
Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
57 Men da det var blevet Aften, kom en rig Mand fra Arimathæa, ved Navn Josef, som også selv var bleven Jesu Discipel.
Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.
58 Han gik til Pilatus og bad om Jesu Legeme. Da befalede Pilatus, at det skulde udleveres.
Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.
59 Og Josef tog Legemet og svøbte det i et rent, fint Linklæde
Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna
60 og lagde det i sin nye Grav, som han havde ladet hugge i Klippen, og væltede en stor Sten for Indgangen til Graven og gik bort.
a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.
61 Men Maria Magdalene og den anden Maria vare der, og de sade lige over for Graven.
Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
62 Men den næste Dag, som var Dagen efter Beredelsesdagen, forsamlede Ypperstepræsterne og Farisæerne sig hos Pilatus
Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi
63 og sagde: "Herre! vi ere komne i Hu, at denne Forfører sagde, medens han endnu levede: Tre Dage efter bliver jeg oprejst.
a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘
64 Befal derfor, at Graven skal sikkert bevogtes indtil den tredje Dag, for at ikke hans Disciple skulle komme og stjæle ham og sige til Folket: "Han er oprejst fra de døde; og da vil den sidste Forførelse blive værre end den første,"
Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
65 Pilatus sagde til dem: "Der have I en Vagt; går hen og bevogter den sikkert, som I bedst vide!"
„Dobře, “řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
66 Og de gik hen og bevogtede Graven sikkert med Vagten efter at have sat Segl for Stenen.
Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
