Hebræerne 10

1 Thi da Loven kun har en Skygge af de kommende Goder og ikke Tingenes Skikkelse selv, kan den aldrig ved de samme årlige Ofre, som de bestandig frembære, fuldkomme dem, som træde frem dermed.

Zákonné ustanovení o lévijské službě je jen stínem budoucího dobra. Oběti, které se každý rok opakují, nemohou nikoho z těch, kdo se jich účastní, přivést natrvalo k dokonalosti.

2 Vilde man ikke ellers have ophørt at frembære dem, fordi de ofrende ikke mere havde nogen Bevidsthed om Synder, når de een Gang vare rensede?

Kdyby skutečně jednou provždy očišťovaly ty, kteří je přinášejí, přestali by je už dávno obětovat, protože by je přestalo tížit svědomí.

3 Men ved Ofrene sker År for År Ihukommelse af Synder.

Každoroční oběti vlastně připomínají hříchy.

4 Thi det er umuligt, at Blod af Tyre og Bukke kan borttage Synder.

Není totiž možné, aby krev býků a kozlů odčinila hříchy.

5 Derfor siger han, idet han indtræder i Verden: "Slagtoffer og Madoffer havde du ikke Lyst til; men et Legeme beredte du mig;

Proto Kristus při vstupu na tento svět prohlásil: „Nepřál sis, Bože, oběť ani dar, ale dal jsi mi tělo.“

6 Brændofre og Syndofre havde du ikke Behag i.

7 Da sagde jeg: Se, jeg er kommen (i Bogrullen er der skrevet om mig) for at gøre, Gud! din Villie."

A k tomu řekl: „Hle, jdu, abych vykonal, Bože, tvou vůli, jak je o mně psáno.“

8 Medens han først siger: "Slagtofre og Madofre og Brændofre og Syndofre havde du ikke Lyst til og ej heller Behag i" (og disse frembæres dog efter Loven),

Písmo napřed říká, že Bůh si nepřál a neoblíbil oběti a dary, které byly přinášeny podle zákona,

9 så har han derefter sagt: "Se, jeg er kommen for at gøre din Villie." Han ophæver det første for at fastsætte det andet.

a potom dodává: „Hle, jdu, abych vykonal tvou vůli.“Ruší prvé, aby ustanovil druhé.

10 Og ved denne Villie ere vi helligede ved Ofringen af Jesu Kristi Legeme een Gang for alle.

Bůh si přeje, abychom byli očištěni a jemu navráceni obětí těla Ježíše Krista, která byla přinesena jednou provždycky.

11 Og hver Præst står daglig og tjener og ofrer mange Gange de samme Ofre, som dog aldrig kunne borttage Synder.

Kněží sloužili každodenně Bohu a přinášeli oběti, které nemohly odčinit hřích.

12 Men denne har efter at have ofret eet Offer for Synderne sat sig for bestandig ved Guds højre Hånd,

Ježíš přinesl oběť za hříchy jednou, a pak natrvalo zaujal významné postavení u Boha.

13 idet han for øvrigt venter på, at hans Fjender skulle lægges som en Skammel for hans Fødder.

Od té chvíle čeká, až mu budou podrobeni nepřátelé.

14 Thi med et eneste Offer har han for bestandig fuldkommet dem, som helliges.

Jedinou obětí přivedl navždycky k dokonalosti ty, které odděluje od hříchu.

15 Men også den Helligånd giver os Vidnesbyrd; thi efter at have sagt:

I Duch svatý nám vydává svědectví.

16 "Dette er den Pagt, som jeg vil oprette med dem efter de Dage," siger Herren: "Jeg vil give mine Love i deres Hjerter, og jeg vil indskrive dem i deres Sind,

„Toto je smlouva, kterou uzavřu s nimi po oněch dnech: Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí

17 og deres Synder og deres Overtrædelser vil jeg ikke mere ihukomme."

a na jejich hříchy a přestupky nevzpomenu.“

18 Men hvor der er Forladelse for disse, er der ikke mere Offer for Synd.

Takže kde je odpuštění hříchů, tam už není třeba oběti za hříchy.

19 Efterdi vi da, Brødre! have Frimodighed til den Indgang i Helligdommen ved Jesu Blod,

Krev Ježíše Krista nám, bratři, umožňuje přistupovat bezprostředně k Bohu.

20 som han indviede os som en ny og levende Vej igennem Forhænget, det er hans Kød,

On svou obětí otevřel novou a živou cestu. Stal se tak naším prostředníkem.

21 og efterdi vi have en stor Præst over Guds Hus:

Přistupujeme tedy k němu obmyti, s opravdovým srdcem naplněným vírou, zbaveni špatného svědomí.

22 så lader os træde frem med et sandt Hjerte, i Troens fulde Forvisning, med Hjerterne ved Bestænkelsen rensede fra en ond Samvittighed, og Legemet tvættet med rent Vand;

23 lader os fastholde Håbets Bekendelse urokket; thi trofast er han, som gav Forjættelsen;

Držme neochvějně vyznání naděje, protože Bůh plní svoje sliby.

24 og lader os give Agt på hverandre, så vi opflamme hverandre til Kærlighed og gode Gerninger

Podněcujme se navzájem k lásce a k dobrým skutkům.

25 og ikke forlade vor egen Forsamling, som nogle have for Skik, men formane hverandre, og det så meget mere, som I se, at Dagen nærmer sig.

Neopouštějte svá shromáždění – jak si někteří navykli, ale vzájemně se potěšujte – tím horlivěji, čím jasněji vidíte, že se blíží den příchodu Pána Ježíše v slávě.

26 Thi Synde vi med Villie, efter at have modtaget Sandhedens Erkendelse, er der intet Offer mere tilbage for Synder,

Kdo z vás by znal pravdu, a přece by svévolně jednal proti ní, u toho pozbude oběť za hříchy platnosti

27 men en frygtelig Forventelse at Dom og en brændende Nidkærhed, som skal fortære de genstridige.

a zůstane mu jen bázlivé očekávání soudu a hrozného trestu, který má stihnout přestupníky.

28 Når en har brudt med Mose Lov, dør han uden Barmhjertighed på to eller tre Vidners Udsagn;

Kdo překročil zákon vydaný Mojžíšem, byl bez milosrdenství popraven, jestliže jeho hřích dosvědčili dva nebo tři svědci.

29 hvor meget værre Straf mene I da, at den skal agtes værd, som træder Guds Søn under Fod og agter Pagtens Blod, hvormed han blev helliget, for urent og forhåner Nådens Ånd?

Uvědomte si, oč horšího trestu zasluhuje ten, kdo pohrdá Božím Synem a znevažuje jeho krev smlouvy, kterou byl posvěcen, a uvádí v posměch Ducha milosti.

30 Thi vi kende den, som har sagt: "Mig hører Hævnen til, jeg vil betale, siger Herren;" og fremdeles: "Herren skal dømme sit Folk."

Známe přece toho, který řekl: „Mně náleží pomsta, já odplatím.“

31 Det er frygteligt at falde i den levende Guds Hænder.

Jinde Pán upozorňuje, že bude soudit svůj lid. Je proto hrozné upadnout do rukou živého Boha.

32 Men kommer de forrige Dage i Hu, i hvilke I, efter at I vare blevne oplyste, udholdt megen Kamp i Lidelser,

Rozpomeňte se na dny, kdy jste uvěřili a vzápětí museli trpělivě a vytrvale zápasit s mnohým utrpením.

33 idet I dels selv ved Forhånelser og Trængsler bleve et Skuespil, dels gjorde fælles Sag med dem, som fristede sådanne Kår.

Byli jste veřejně vystavováni urážkám a útisku, neboť jste podepírali ty, kteří byli uráženi a utiskováni.

34 Thi både havde I Medlidenhed med de fangne, og I fandt eder med Glæde i, at man røvede, hvad I ejede, vidende, at I selv have en bedre og blivende Ejendom.

Trpěli jste spolu s vězni, a když jste byli olupováni o majetek, snášeli jste to radostně s vědomím, že máte v nebi lepší a trvalejší jmění.

35 Kaster altså ikke eders Frimodighed bort, hvilken jo har stor Belønning;

Nezbavujte se své radostné důvěry, která přinese velkou odměnu.

36 thi I have Udholdenhed nødig, for at I, når I have gjort Guds Villie, kunne opnå Forjættelsen.

Vyzbrojte se trpělivostí, abyste vykonali Boží vůli a dosáhli toho, co vám bylo slíbeno.

37 Thi "der er endnu kun en såre liden Stund, så kommer han, der skal komme, og han vil ikke tøve.

„Ještě malou chvilku a ten, který se blíží, přijde a nebude otálet.

38 Men min retfærdige skal leve af Tro; og dersom han unddrager sig, har min Sjæl ikke Behag i ham."

Můj spravedlivý bude žít z víry. Nemám zalíbení v tom, kdo ode mne utíká.“

39 Men vi ere ikke af dem, som unddrage sig, til Fortabelse, men af dem, som tro, til Sjælens Frelse,

Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.