Lukáš 22
1 Přiblížily se Velikonoce.
Y ESTABA cerca el día de la fiesta de los ázimos, que se llama la Pascua.
2 Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
Y los príncipes de los sacerdotes y los escribas buscaban cómo le matarían; mas tenían miedo del pueblo.
3 Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
Y entró Satanás en Judas, por sobrenombre Iscariote, el cual era uno del número de los doce;
4 odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
Y fué, y habló con los príncipes de los sacerdotes, y con los magistrados, de cómo se lo entregaría.
5 Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
Los cuales se holgaron, y concertaron de darle dinero.
6 Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
Y prometió, y buscaba oportunidad para entregarle á ellos sin bulla.
7 Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
Y vino el día de los ázimos, en el cual era necesario matar la pascua.
8 Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
Y envió á Pedro y á Juan, diciendo: Id, aparejadnos la pascua para que comamos.
9 Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
Y ellos le dijeron: ¿Dónde quieres que aparejemos?
10 Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
Y él les dijo: He aquí cuando entrareis en la ciudad, os encontrará un hombre que lleva un cántaro de agua: seguidle hasta la casa donde entrare,
11 ‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
Y decid al padre de la familia de la casa: El Maestro te dice: ¿Dónde está el aposento donde tengo de comer la pascua con mis discípulos?
12 Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
Entonces él os mostrará un gran cenáculo aderezado; aparejad allí.
13 Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
Fueron pues, y hallaron como les había dicho; y aparejaron la pascua.
14 Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
Y como fué hora, sentóse á la mesa, y con él los apóstoles.
15 Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
Y les dijo: En gran manera he deseado comer con vosotros esta pascua antes que padezca;
16 Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
Porque os digo que no comeré más de ella, hasta que se cumpla en el reino de Dios.
17 Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
Y tomando el vaso, habiendo dado gracias, dijo: Tomad esto, y partidlo entre vosotros;
18 řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
Porque os digo, que no beberé más del fruto de la vid, hasta que el reino de Dios venga.
19 Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
Y tomando el pan, habiendo dado gracias, partió, y les dió, diciendo: Esto es mi cuerpo, que por vosotros es dado: haced esto en memoria de mí.
20 Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
Asimismo también el vaso, después que hubo cenado, diciendo: Este vaso es el nuevo pacto en mi sangre, que por vosotros se derrama.
21 Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
Con todo eso, he aquí la mano del que me entrega, conmigo en la mesa.
22 Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
Y á la verdad el Hijo del hombre va, según lo que está determinado; empero ¡ay de aquel hombre por el cual es entregado!
23 Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
Ellos entonces comenzaron á preguntar entre sí, cuál de ellos sería el que había de hacer esto.
24 Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
Y hubo entre ellos una contienda, quién de ellos parecía ser el mayor.
25 Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
Entonces él les dijo: Los reyes de las gentes se enseñorean de ellas; y los que sobre ellas tienen potestad, son llamados bienhechores:
26 U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
Mas vosotros, no así: antes el que es mayor entre vosotros, sea como el más mozo; y el que es príncipe, como el que sirve.
27 Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
Porque, ¿cuál es mayor, el que se sienta á la mesa, ó el que sirve? ¿No es el que se sienta á la mesa? Y yo soy entre vosotros como el que sirve.
28 Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
Empero vosotros sois los que habéis permanecido conmigo en mis tentaciones:
29 Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
Yo pues os ordeno un reino, como mi Padre me lo ordenó [á mí],
30 abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
Para que comáis y bebáis en mi mesa en mi reino, y os sentéis sobre tronos juzgando á las doce tribus de Israel.
31 Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
Dijo también el Señor: Simón, Simón, he aquí Satanás os ha pedido para zarandaros como á trigo;
32 ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
Mas yo he rogado por ti que tu fe no falte: y tú, una vez vuelto, confirma á tus hermanos.
33 Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
Y él le dijo: Señor, pronto estoy á ir contigo aun á cárcel y á muerte.
34 Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
Y él dijo: Pedro, te digo que el gallo no cantará hoy antes que tú niegues tres veces que me conoces.
35 Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
Y á ellos dijo: Cuando os envié sin bolsa, y sin alforja, y sin zapatos, ¿os faltó algo? Y ellos dijeron: Nada.
36 Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
Y les dijo: Pues ahora, el que tiene bolsa, tómela, y también la alforja, y el que no tiene, venda su capa y compre espada.
37 Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
Porque os digo, que es necesario que se cumpla todavía en mí aquello que está escrito: Y con los malos fué contado: porque lo que [está escrito] de mí, cumplimiento tiene.
38 Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
Entonces ellos dijeron: Señor, he aquí dos espadas. Y él les dijo: Basta.
39 Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
Y saliendo, se fué, como solía, al monte de las Olivas; y sus discípulos también le siguieron.
40 Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
Y como llegó á aquel lugar, les dijo: Orad que no entréis en tentación.
41 Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
Y él se apartó de ellos como un tiro de piedra; y puesto de rodillas oró,
42 „Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
Diciendo: Padre, si quieres, pasa este vaso de mí; empero no se haga mi voluntad, sino la tuya.
43 Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
Y le apareció un ángel del cielo confortándole.
44 Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
Y estando en agonía, oraba más intensamente: y fué su sudor como grandes gotas de sangre que caían hasta la tierra.
45 Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
Y como se levantó de la oración, y vino á sus discípulos, hallólos durmiendo de tristeza;
46 Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
Y les dijo: ¿Por qué dormís? Levantaos, y orad que no entréis en tentación.
47 Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
Estando él aún hablando, he aquí una turba; y el que se llamaba Judas, uno de los doce, iba delante de ellos; y llegóse á Jesús para besarlo.
48 Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
Entonces Jesús le dijo: Judas, ¿con beso entregas al Hijo del hombre?
49 Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
Y viendo los que estaban con él lo que había de ser, le dijeron: Señor, ¿heriremos á cuchillo?
50 A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
Y uno de ellos hirió á un siervo del príncipe de los sacerdotes, y le quitó la oreja derecha.
51 Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
Entonces respondiendo Jesús, dijo: Dejad hasta aquí. Y tocando su oreja, le sanó.
52 Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
Y Jesús dijo á los que habían venido á él, los príncipes de los sacerdotes, y los magistrados del templo, y los ancianos: ¿Como á ladrón habéis salido con espadas y con palos?
53 A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
Habiendo estado con vosotros cada día en el templo, no extendisteis las manos contra mí; mas ésta es vuestra hora, y la potestad de las tinieblas.
54 Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
Y prendiéndole trajéronle, y metiéronle en casa del príncipe de los sacerdotes. Y Pedro le seguía de lejos.
55 Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
Y habiendo encendido fuego en medio de la sala, y sentándose todos alrededor, se sentó también Pedro entre ellos.
56 Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
Y como una criada le vió que estaba sentado al fuego, fijóse en él, y dijo: Y éste con él estaba.
57 Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
Entonces él lo negó, diciendo: Mujer, no le conozco.
58 Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
Y un poco después, viéndole otro, dijo: Y tú de ellos eras. Y Pedro dijo: Hombre, no soy.
59 Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
Y como una hora pasada otro afirmaba, diciendo: Verdaderamente también éste estaba con él, porque es Galileo.
60 Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
Y Pedro dijo: Hombre, no sé qué dices. Y luego, estando él aún hablando, el gallo cantó.
61 A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
Entonces, vuelto el Señor, miró á Pedro: y Pedro se acordó de la palabra del Señor como le había dicho: Antes que el gallo cante, me negarás tres veces.
62 Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
Y saliendo fuera Pedro, lloró amargamente.
63 Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
Y los hombres que tenían á Jesús, se burlaban de él hiriéndole;
64 Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
Y cubriéndole, herían su rostro, y preguntábanle, diciendo: Profetiza quién es el que te hirió.
65 A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
Y decían otras muchas cosas injuriándole.
66 Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
Y cuando fué de día, se juntaron los ancianos del pueblo, y los príncipes de los sacerdotes, y los escribas, y le trajeron á su concilio,
67 On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
Diciendo: ¿Eres tú el Cristo? dínos[lo]. Y les dijo: Si os [lo] dijere, no creeréis;
68 A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
Y también si [os] preguntare, no me responderéis, ni [me] soltaréis:
69 Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
Mas después de ahora el Hijo del hombre se asentará á la diestra de la potencia de Dios.
70 Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
Y dijeron todos: ¿Luego tú eres Hijo de Dios? Y él les dijo: Vosotros decís que yo soy.
71 Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
Entonces ellos dijeron: ¿Qué más testimonio deseamos? porque nosotros [lo] hemos oído de su boca.
