< Lukáš 18 >

1 Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
Yesuusi ba tamaareta azalonna ubba wode woossana mela tamaarssanaw koyidi yaagidi leemiso odis.
2 „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
“Issi kataman Xoossaas yashettonna asaskka yeellatonna issi daynni de7ees
3 Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
He kataman issi am77iya da7awusu. Iyakka, ‘Tawunne ta morkkiyas giddon de7iya mootuwa pirdda’ yaagada ubba wode he daynnaako simerettawusu.
4 Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
Daynnay guutha wodes I odaa si7onna ixxis, shin guyeppe ba wozanan, ‘Taani Xoossaas yayyonna, asas yeellatonna ixxikokka,
5 ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
ha am77iya tana waaysiya gisho iw pirddana; yaatonna ixxiko ubba wode yada tana salethana’ yaagidi qoppis” yaagis.
6 Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
Godaykka, “Geella daynnay gidayssa si7ideta
7 Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
Xoossay qammanne gallas iyaakko waassiya ba dooridayssatas pirddeneyye? Enttana maaddanaw gam77iyye?
8 I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
Ta hinttew odeyssa si7ite, ellesidi pirddana. Gidoshin, Asa Na7ay yaa wode sa7a bolla ammano demmanddeshsha?” yaagis.
9 Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
Qassi zaaridi, Yesuusi, banttana xillo asada oothidi ceeqetteyssatasinne harata kadheyssatas hayssada yaagidi leemiso odis.
10 „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
“Nam77u asati woossanaw Xoossa Keethi bidosona. Issoy Farisaawe hankkoy qassi qaraxa qanxisiya asi.
11 Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
Farisaawey eqqidi baw woossishe, ‘Xoossaw taani harata mela bonqanchcho, geellanne laymatiya asi, aadhdhida qassi ha qaraxa qanxisiya uraa mela gidonna gisho nena galatays.
12 Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
Saaminttafe nam77u toho xoomays, ta demmiyaba ubbaafe asiraata kessays’ yaagis.
13 Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘“
“Shin qaraxa qanxiseyssi qassi haahon eqqidi hari attoshin salo dhoqqu gidi xeellanawukka yayyidi ba tiraa iccishe ‘Xoossaw, tana nagaranchchuwa maararkii’ gidi woossis.
14 Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
Ta hinttew odeyssa si7ite; Farisaawiyappe hayssi qaraxa qanxiseyssi Xoossaa sinthan xillo gididi ba soo simmis. Ays giikko, bana dhoqqu dhoqqu oothiya asi kawuyana, bana kawushshiya asi dhoqqu dhoqqu gaana” yaagis.
15 Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
Yesuusi yooga nayta bolla ba kushiya wothidi anjjana mela asay iyaakko ehoosona. Yesuusa tamaareti hessa be7idi ays Yesuusakko eheeti yaagidi kaccidosona.
16 Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
Shin Yesuusi nayta baakko xeegidi, “Yooga nayti taakko yaanayssa diggofite; yo giite. Ays giikko, Xoossaa kawotethay enttada hanidayssatassa.
17 kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
Taani hinttew tuma odays; Xoossaa kawotethaa yooga naytatho ekkonnay oonikka yaa gelenna” yaagis.
18 Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
Ayhude halaqatappe issoy, “Keeha asttamaariyaw, merinaa de7uwa demmanaw ay ootho?” yaagidi oychchis. (aiōnios g166)
19 Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
Yesuusi iyaakko, “Ays tana keehaw yaagada xeegay? Issi Xoossaafe attin hari keehi baawa.
20 Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
Laammofa, wodhoppa, kaysotoppa, worddo markkattofa, ne aawanne ne aayiw bonchcha yaagiya kiitaa eray” yaagidi oychchis.
21 Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
Uraykka, “Hessata ubbaa taani na7atethafe doomada naagashe gam77as” yaagis.
22 Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
Yesuusi hessa si7ida wode, “Hiza, new issibay paccees; new de7iyaba ubbaa bayzada manqotas imma; salon nena shaloy naagees. Yaata simmada tana kaalla” yaagis.
23 Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
Shin uray hessa si7ida wode iyaw daro shaloy de7iya gisho daro qiirottis.
24 Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
Yesuusi uraa be7idi, “Dure asas Xoossaa kawotethaa geloy waanidi un77anddeshsha?
25 To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
Durey Xoossaa kawotethaa gelanayssafe gimaley narppe luhora kantheyssi kawuyees” yaagis.
26 Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
Hessa si7ida asay, “Hessa gidikko ooni attanee?” yaagidosona.
27 On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
Yesuusi, “Asas dandda7ettonabay Xoossaas dandda7ettees” yaagis.
28 Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
Phexiroosi, “Hekko nuuni nubaa ubbaa aggidi nena kaallida” yaagis.
29 Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
“Yesuusi tuma ta hinttew odays; Xoossaa kawotethaas gidi ba keethaa woykko ba machchiw woykko ba ishata woykko ba aawanne ba aayiw woykko ba nayta aggiday;
30 Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“ (aiōn g165, aiōnios g166)
ha wodiyan dakko daro, yaana alamiyan merinaa de7uwa ekkonnay oonikka baawa” yaagis. (aiōn g165, aiōnios g166)
31 Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
Yesuusi tammanne nam77ata baakko xeegidi, “Ane Yerusalaame boos, nabeti Asa Na7aabaa xaafidaba ubbay yan polettana.
32 Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
I Ayhude gidonna asaas aadhdhidi imettana. Entti iya toochchana, cayananne iya bolla cuttana.
33 Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
Iya garaafidaappe guye, wodhana, shin heedzantho gallasan I hayqoppe denddana” yaagis.
34 Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
Shin iya tamaareti hessa ubbaafe issibaakka akeekibookkona. Iya xuuray enttaw qosettida gisho I woygidaakko eribookkona.
35 Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
Yesuusi Iyaarkko matattiya wode issi qooqe uray oge gaxan uttidi woossees.
36 Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
Qooqe uray asay he bessaara aadhdhishin si7idi, “I aybe?” gidi oychchis.
37 Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
Entti, “Naazirete Yesuusi hayssara aadhdhees” yaagidosona.
38 Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
I, “Dawite na7aw, Yesuusa, tana maararkii” yaagidi waassis.
39 Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
Sinthe sinthe biya asati, “Si7i ga” gidi hanqettidosona. Shin I, “Dawite na7aw, tana maara” yaagidi darssi waassis.
40 Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
Yesuusi eqqidi uraa baakko ehana mela kiittis. Uraykka, iyaakko shiiqin,
41 Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
“Ta new ay oothana mela koyay?” yaagidi oychchis. Qooqey, “Godaw ta xeellanaw koyays” yaagis.
42 Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
Yesuusi, “Xeella, ne ammanoy nena pathis” yaagis.
43 V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
Uray sohuwara xeelli aggis. Xoossaa bonchchishe Yesuusa kaallis. Asa ubbay hessa be7idi Xoossaa galatidosona.

< Lukáš 18 >