Lukáš 17
1 Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá.
Y A sus discípulos dice: Imposible es que no vengan escándalos; mas ¡ay de aquel por quien vienen!
2 Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších.
Mejor le fuera, si le pusiesen al cuello una piedra de molino, y le lanzasen en el mar, que escandalizar uno de estos pequeñitos.
3 Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.
Mirad por vosotros: Si pecare contra tí tu hermano, repréndelo; y si se arrepintiere, perdónale.
4 A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“
Y si siete veces al dia pecare contra tí, y siete veces al dia se volviere á tí, diciendo: Pésame; perdónale.
5 Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“
Y dijeron los apóstoles al Señor: Auméntanos la fé.
6 On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře, ‘stalo by se to.
Entónces el Señor dijo: Si tuvieseis fé como un grano de mostaza, diréis á este sicómoro: Desarráigate, y plántate en el mar; y os obedecerá.
7 A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval
¿Y quién de vosotros tiene un siervo que ara ó apacienta, que vuelto del campo le diga luego: Pasa, siéntate á la mesa?
¿No le dice ántes: Adereza que cene, y arremángate, y sírveme hasta que haya comido y bebido; y despues de esto come tú y bebe?
9 a děkoval mu za vyplněný úkol?
¿Da gracias al siervo porque hizo lo que le habia sido mandado? Pienso que no.
10 Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“
Así tambien vosotros, cuando hubiereis hecho todo lo que os es mandado, decid: Siervos inútiles somos; porque lo que debiamos hacer, hicimos.
11 Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.
Y aconteció que yendo él á Jerusalem, pasaba por medio de Samaria, y de Galiléa.
12 U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál
Y entrando en una aldéa, viniéronle al encuentro diez hombres leprosos, los cuales se pararon de léjos,
13 a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“
Y alzaron la voz diciendo: Jesus, Maestro, ten misericordia de nosotros.
14 Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.
Y como él [los] vió, les dijo: Id, mostráos á los sacerdotes. Y aconteció, que yendo ellos, fueron limpios.
15 Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.
Entónces uno de ellos como se vió que estaba limpio, volvió, glorificando á Dios á gran voz;
16 Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.
Y derribóse sobre el rostro á sus piés, dándole gracias: y este era Samaritano.
17 Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?
Y respondiendo Jesus, dijo: ¿No son diez los que fueron limpios? ¿Y los nueve donde [están?]
18 Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“
¿No hubo quien volviese y diese gloria á Dios, sino este extranjero?
19 A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“
Y díjole: Levántate, véte; tu fé te ha salvado.
20 Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,
Y preguntado por los Fariséos cuando habia de venir el reino de Dios, les respondió, y dijo: El reino de Dios no vendrá con advertencia;
21 abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi.“
Ni dirán: Hélo aquí, ó hélo allí; porque hé aquí el reino de Dios entre vosotros está.
22 Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.
Y dijo á sus discípulos: Tiempo vendrá, cuando desearéis ver uno de los dias del Hijo del hombre, y no [lo] veréis.
23 Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle‘nebo ‚je tady!‘Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.
Y os dirán: Hélo aquí, ó hélo allí. No vayais ni sigais.
24 Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.
Porque como el relámpago relampagueando desde una parte debajo del cielo, resplandece hasta [la otra] debajo del cielo, así tambien será el Hijo del hombre en su dia.
25 Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne.
Mas primero es necesario que padezca mucho, y sea reprobado de esta generacion.
26 V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho.
Y como fué en los dias de Noé, así tambien será en los dias del Hijo del hombre.
27 I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu.
Comian, bebian, [los hombres] tomaban mujeres, y las mujeres maridos hasta el dia que entró Noé en el arca y vino el diluvio, y destruyó á todos.
28 Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli
Asimismo tambien como fué en los dias de Lot: comian, bebian, compraban, vendian, plantaban, edificaban:
29 až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni.
Mas el dia que Lot salió de Sodoma, llovió del cielo fuego y azufre, y destruyó á todos:
30 Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod.
Como esto será el dia en que el Hijo del hombre se manifestará.
31 Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů.
En aquel dia, el que estuviere en el terrado, y sus alhajas en casa, no descienda á tomarlas: y el que en el campo, asimismo no vuelva atrás.
32 Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život.
Acordáos de la mujer de Lot.
33 Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn.
Cualquiera que procurare salvar su vida, la perderá; y cualquiera que la perdiere, la salvará.
34 Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán.
Os digo que en aquella noche estarán dos en una cama; el uno será tomado, y el otro será dejado.
35 Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána.
Dos mujeres estarán moliendo juntas; la una será tomada, y la otra dejada.
36 Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán.“
Dos estarán en el campo; el uno será tomado, y el otro dejado.
37 Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?“Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu.“
Y respondiendo, le dicen: ¿Dónde, Señor? Y él les dijo: Donde [estuviere] el cuerpo, allá se juntarán tambien las águilas.
