Lukáš 14
1 Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.
And it came to pass, when he went into the house of a certain man of the chiefs of the Pharisees on a sabbath to eat bread, that they were watching him.
2 V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.
And behold, there was a certain man in front of him afflicted with edema.
3 Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
And having responded, Jesus spoke to the lawyers and Pharisees, saying, Is it permitted to heal on the sabbath?
4 To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.
But they were silent. And having taken him, he healed him and released him.
5 Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“
And having responded, he said to them, Of which of you will a son or an ox fall into a pit, and he will not straightaway lift him out on the day of the sabbath?
6 A zase nevěděli, co na to odpovědět.
And they could not answer him back to these things.
7 Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:
And he spoke a parable to those who were invited when he noticed how they chose out the chief places, saying to them,
8 „Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘To ti bude v očích druhých ke cti.
When thou are invited by any man to wedding festivities, do not sit down in the chief place, lest there may be a more honorable man than thou who was invited by him.
And he who invited thee and him, having come, will say to thee, Give place to this man, and then thou will begin with embarrassment to take the last place.
But when thou are invited, having gone, sit down in the last place, so that when he who has invited thee comes, he will say to thee, Friend, go up higher, then it will be esteem to thee in the presence of those dining with thee.
11 Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“
Because every man who lifts himself up will be made lower, and he who makes himself lower will be lifted up.
12 A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.
And he also said to the man who invited him, When thou make a dinner or a supper, do not call thy friends, nor thy brothers, nor thy kinsmen, nor prosperous neighbors, lest they also invite thee in return, and a recompense be made to thee.
13 Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.
But when thou make a feast, call the poor, the maimed, the lame, the blind,
14 Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
and thou will be blessed, because they do not have to recompense thee, for it will be recompensed to thee at the resurrection of the righteous.
15 Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“
And a certain man of those dining together having heard these things, he said to him, Blessed is he who will eat dinner in the kingdom of God.
16 Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.
And he said to him, A certain man made a great supper, and he invited many.
17 Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘
And he sent forth his bondman at the hour of the meal to say to those who were invited, Come, because all things are now ready.
18 Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘
And they all from one began to make excuse. The first said to him, I have bought a field, and I have need to go out and see it. I ask thee have me excused.
19 Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘
And another said, I bought five yoke of oxen, and I go to test them. I ask thee have me excused.
20 Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘
And another said, I married a wife, and because of this I cannot come.
21 Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
And that bondman, having come, he informed his lord these things. Then the house-ruler having become angry, he said to his bondman, Go out quickly into the thoroughfares and lanes of the city, and bring here the poor and maimed and crippled and blind.
22 Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘
And the bondman said, Lord, as thou commanded it has happened, and yet there is room.
23 Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.
And the lord said to the bondman, Go out into the roads and hedges, and compel them to come in, that my house may be filled.
24 Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘“
For I say to you, that none of those men who were invited will taste of my supper. For many are called, but few chosen.
25 Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:
Now many multitudes went with him, and having turned, he said to them,
26 „Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.
If any man comes to me, and does not regard as inferior his father, and mother, and wife, and children, and brothers, and sisters, and besides his own life also, he cannot be my disciple.
27 Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.
And whoever does not bear his cross, and come behind me, cannot be my disciple.
28 Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.
For which of you wanting to build a tower, does not, having first sat down, count the cost whether he has the things for completion?
29 Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:
So that perhaps, having laid its foundation, and not being able to finish, all those who see begin to ridicule him,
30 ‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘
saying, This man began to build, and was not able to finish.
31 A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?
Or what king going to encounter another king in war, will not, having first sat down, consult whether he is able with ten thousand to meet him who comes against him with twenty thousand?
32 Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?
And if not, while he is still far off, having sent a delegation, he asks the things about peace.
33 A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.
So therefore every man of you who does not renounce all things being possessed by him, cannot be my disciple.
34 Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?
The salt material is good, but if the salt material becomes tasteless, by what will it be seasoned?
35 Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
It is fit neither for the land nor for manure; they cast it out. He who has ears to hear, let him hear.
