Lukáš 12
1 Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
Laa yogunu ku niligu den taani tuda tuda ŋali ki ŋmaadi bi yaba. Jesu den cili ki maadi leni o ŋoadikaaba ki yedi: “Fangi mani yi yula ki da kubi falisieninba dabinli, lani n tie palalie yantiali.
2 Nic se nedá navždy zatajit.
Liba kuli ki ye ki wuo ki kan wuodi. Liba kuli ki ye ki duagi ke bi kan bandi la.
3 Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
Lanyaapo yin baa yedi yaala li biigili nni kuli, bi baa gbadi la u yensiinu. Yin baa soabidi yaala yi diena nni, bi baa kpaani la bi niba kuli n gbadi.
4 Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
Yinba n danlinba, n yedi yi, yin da jie mani yaala n baa kpa yi gbannandi ki nan kan fidi ki tieni yi bontoala.
5 Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
N baa waani yi yin baa jie yua. Ya jie mani yua n baa fidi ki kpa yi, ki go yuandi ki lu yi ku fantanbuogu nni. Yeni de, n yedi yi ke wani n tie yin baa jie yua. (Geenna g1067)
6 Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
Baa kuadi nuani muu muu kaa kumu lie? Ama baa yeni, U Tienu kan sundi bi siiga nni ba yendo po.
7 On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
Yinba wani, baa yi yudi, U Tienu bani ti coali n da maama da jie mani pu kuli, yi pia mayuli ki cie i nuani boncianla.
8 Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
N yedi yi ke yua n tuo bi niba nintuali ke o tie n yua kuli, o Joa Bijua moko n baa tuo malekinba nintuali ke o tie n yua.
9 Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
Ama yua n nia bi niba nintuali ke waa tie n yua, n moko baa nia o U Tienu malekinba nintuali ke waa tie n yua.
10 Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
Yua n maadi o Joa Bijua po yaala n bia baa baa sugili, ama yua n sugi U Tienu Fuoma Yua kan baa sugili.
11 Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
Bi ya gedini li balimaama bangima diena nni, yaaka bi bujiaba kani, yaaka paatietoaba kani, ki baa jia leni yi ti buudi, yin da yagi mani yi yama leni yin baa maadi maama ki baa ga yi yula, leni yin baa yedi yaala kuli po,
12 protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
kelima lanyogunu lige U Tienu Fuoma yua baa bangi yi yin baa yedi yaala.”
13 Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
Ku niligu siiga niyendo den yedi Jesu: “Canbaa, waani n kpelo wan boagidi ti baa n ŋa ya faali ki teni nni n biinu.”
14 Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
Jesu den goa ki yedi o: “N danli ŋme dini nni li bali min jia yipo yi maama, ki boagidi yi faali?”
15 Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
O go den yedi bi niba kuli: “Fangi mani yi yula bonŋanla leni mi ŋalimanbuama, kelima o nilo miali ki ŋua leni o ŋalimano n yaba maama.”
16 A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
Lani Jesu den pua ba mi kpanjama ki yedi: “O piado den ye ke o kuanu loni boncianla.
17 přemýšlel, kam ji uložit.
O den kpaagi ki yedi o pali nni: 'N baa tieni lede? Kelima mii pia min baa bili n kpaandi kuli naani.”
18 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
O den goa ki yedi: 'N bani min baa tieni maama. N baa mumudi n buabuana ki goa ki maa ya n yaba ki cie, ki taani n kpaandi leni n piama kuli ki kuodi lienni.
19 Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
Lani n baayedi n yuli: A pia mi piama ke li kandi ya bina n yaba po, ya fuo ki di ki go ñu ki mangidi a pali.'
20 Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
Ama U Tienu den yedi o: O yanluodaano na dinla ya ñiagu liga n baa taa a naano ŋan bili yaala kuli baa tua ŋme ya yaala?”
21 Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Jesu go den yedi: “Li tie yeni leni yua n taagi mi piama o yuceli po, ke o cima ki tie U Tienu po.”
22 Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
Li ya puoli jesu den yedi o ŋoadikaaba: Li tie lani yaapo ke n yedi yi, da yagi mani yi yama yi miana yema po, yin baa di yaala, leni yi gbannandi po yin baa yie yaala.
23 Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
Li miali cie mi jiema, ti gbannandi mo cie ti tiayiekaadi.
24 Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
Diidi mani a kankala, baa coagi, baa yendi, baa pia bilikaanu, baa pia buabuana. Leni lankuli U Tienu dindi ba. Ama yinba, yi pia mayuli boncianla ki cie ti bonyugiditi.
25 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
Yi siiga ŋme yanyangidi n baa teni wan fidi ki foagidi o miali dana baa waanu?
26 Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
Yi ya kan fidi ki tieni ya bonla n wa yeni, be yaapo ke yi bangi yaala n sieni kuli po.
27 Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
Diidi mani mi moapuuma n ye maama, maa tuuni maa pia gaali, baa yeni, n yedi yi ke baa o bado Salomono leni o kpiagi ciandi kuli, waa den pundi mi siiga baa yenma n bobi maana.
28 Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
U Tienu ya bobindi ya muadi n ye ku muagu nni dinla ke bi baa fa ki taa ti ki cuoni mi fantama u fannu nni, laa pia kuli tama o baa yieni yi mo, yinba yaaba ya dandanli n ki yaba.
29 A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
Da yagini mani yi yama leni yin baa di yaala lingina leni yin baa ñu yaala lingima.
30 To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
Kelima ya nibuoli n ki ŋua U Tienu ŋanduna nni kuli n kuandi bi yama laa bonla nni. Yi Baa bani ke laa bonla tie yipo tiladi.
31 Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
Ama yin kpa lingi mani U Tieni diema nni lani laabonla kuli baa pugini yi po.
32 Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
Da jie mani liba, fini ya yankulu n ki yaba, kelima li mani yi Baa wan pa yi mi diema.
33 Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
Kuadi mani yin pia yaala, ki pa a luoda yin kuadi ki ba ya ligi. Hanbi mani yi yula po tanpoli po ya ligiboagili n kan biidi leni ya ŋalimani n kaa pia gbenma, a sugida n kan nagini naankani, ti lulugidi mo n kan lugi ki bolini naankani.
34 Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
Kelima yi ŋalimani n ye naankani yi yantiana mo baa ye lankane.
35 Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Ñagini mani yi ciamu ku gbanñagidigu ki teni yi fidisanmu n ya co.
36 Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
Yeni de, ya tie mani nani ya naacenba n gu bi canbaa n ña mi pocaanjiema po ki kpeni, ke o ya pundi ki yedi: 'luodi mani n po mani, 'ban luodi opo tontoni.
37 Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
Li pamanli ye leni ya naacenba ke bi canba kpeni ki sua ke bi nua ki gu o yeni. N yedi yi i moamoani ke o baa ñagini o ciaga, ki teni ban kali u saajekaanu kani, wan teni ba mi jiema.
38 Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
O ya kpeni o kootonmoa-kpialo, yaaka o kootonmoa-yuamo, ki sua ke bi nua ki gu, li pamanli baa ye leni ba.
39 Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
Yin bandi bonŋanla ke o diedaano ya bi bani o sugido n baa cua ya yogunu, o bi baa gu ki kan cedi o sugido n lugidi o dieli ki kua.
40 Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
Yi moko n bogini ki ya gu kelima o Joa Bijua baa cua yin ki daani o ya yogunu.”
41 Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
Pieli den yedi o: “N daano, a pua mi naa kpanjama tinba bebe po bi? Bi niba kuli po?”
42 Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
O diedo den yedi: “Hme n tie ya tuonsoanjiidi-dugikoa n pia mi yanfuoma, ke o canbaa guuni o o niba ke wan ya tendi ba ya jiema n bili bipo?
43 Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
Li pamanli baa ye leni laa naacemo o canbaa ya kpeni ki sua ke o tiendi yeni.
44 Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
N waani yi i moamoani, o canbaa baa guuni o piama kuli.
45 Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
Ama laa naacemo ya yedi o pali nni: 'n canbaa waagi mi kpenma,' ki ji pua bi tuonsoanba bi jaba leni bi puoba kuli, ki di ki go ñu ŋali ki guodi,
46 Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
laa naacemo canbaa baa kpeni wan ki daani o ya daali leni wan ki faami ya yogunu. o baa teni ban waani o fala ŋali boncianla, ki gedi o ki ban taani leni yaaba n ki ŋua U Tienu.
47 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
Ya naacemo n bani o canbaa n bua wan ya tiedi yaala ki naa bogidi liba, kaa tiendi nani o canbaa n waani o maama, bi baa pua o ya puadi n yaba.
48 kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
De yua n kaa bani o canbaa n bua wan ya tiendi yaala, ki tiendi ya bonla n pundi ti puadi, o puadi kan ya yaba. Ban teni yua boncianla, bi baa bili ke wan guani boncianla. Ban piani yua ke li yaba bi baa bili ke wan guani yaala n yaba ki cie.
49 Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
N cua ki baa lu mi fantama ŋanduna nni. N bua ŋali bonŋanla ke li bi tuodi ki cuo no.
50 Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
Ama bi baa kpa batisi nni ya batisima n tie fala. N yama yagini boncianla ŋali lan baa tieni ki gbeni.
51 Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
Naani yi tama ke n cua ki baa tieni mi yanduanma ŋanduna nni bi? A-a, N cuani mi paadime.
52 I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
Moala liiga niba muu dieyengu nni baa paadi leni bi yaba, niba taa baa koani leni niba lie, niba lie n koani leni niba taa.
53 otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
Bibaa baa koani leni o bijua, ki bonjaga mo n ya n ya koani leni o baa, binaa n koani leni o bisalo, ki bonpuoga mo n koani leni o naa. Yaanaa baa koani leni o biyuaga, ki biyuaga mo n koani leni o yaanaa.”
54 Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
Jesu go den yedi a nigola: “Yi ya laa ke ku tawaligu fii nintuali po, yi yen yedi tontoni ke ki taaga baa mi. Li yen tua yeni mo.
55 Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
Yi ya laa ke u faalu ñani niganu po, yi yen yedi ke ku wuligu baa tieni. Li moko yen tua yeni.
56 Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
Yinba pala lie danba na, yi bani ki bundi tanpoli leni ki tinga sinankeeninba, be yaapo ke yi naa bani ki bundi ya yogunu n tie na ya sinankeeninba wani?
57 Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
Be n teni ke yii kpaagi ki bandi yin baa tieni yaala lan ya tiegi?
58 Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
Han yegi leni a koanginkoa ke yi caa li bujiali po ya yogunu, ŋan moandi ki dagidi leni o u sanu nni wan da gedini a o bujialo kani, o bujialo n da teni a sandalima, sandalima mo n da luoni a li kpaadidieli nni.
59 Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
N yedi a, a kan ña lienni kali a ban pani ki gbeni, kaa sieni baa tanga.”
