Lukáš 12
1 Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
Muleecho chiindi, zyuulu zyabantu zyiingi nizyakabungana, bakasyankana akulyatana, wakasanguna kuti kuli basikwiiya bakwe chakusanguna, “Amuchenjelele busweezyo bwaba Falisi, kakuli kuupawupa.
2 Nic se nedá navždy zatajit.
Pesi taakwe chivumbidwe, chitakabule kuyubununwa, alimwi taakwe chisisidwe, chitakabule kuzibinkana.
3 Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
Aboobo zyoonse nzimuyowamba mumudima ziyoomvwigwa mumumuni, azeezyo nzimwakavwiyavwiya mumatwi kamuli mumaanda amukati ziyoompololwa atala atululi
4 Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
Ndati kulindinywe bazolani bangu, tamubayoowi pe aabo bajaya mubili, musule azeezyo tabachikwe chimbi chakuchita.
5 Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
Pesi ndilamwaambila aatala akuti ngwani ngumunga mulayoowa. Amuyoowe ooyo, uunga naajaya, ulaanguzu zyakuwaala mumulilo. Iyii, ndati kulindinye, amuyoowe nguwe ooyo. (Geenna g1067)
6 Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
Teensi tuyuni tusanu tulawuzigwa atukobili tuniini tubili na?
7 On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
Pesi tatulubwi pe kunembo lya Leza. Pesi nikuba masusu eenu alaamyeelwe woonse. Mutayoowi. Muli aabulemu kwiinda bayuni biingi.
8 Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
Ndati kulindinywe, kufumbwa uundizumina kunembo lyabantu, Mwana wa Muntu uyoomuzumina kunembo lyabangelo ba Leza,
9 Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
pesi ooyo uundikaka kunembo lyabantu, uyookakwa kunembo lyabangelo ba Leza.
10 Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
Kufumbwa uyoowambula majwi mabi aatala a Mwana wa Muntu, uyoolekelelwa, pesi ooyo usampawula Miuuya Uusalala, taakwe natakalekelelwe pe.
11 Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
Nibatakamweete kunembo lya Zikombelo, babetesi, abasimilawu, tamukalikataazyi kuti muyowaambuula biyeni mukuli lwanina, nakuti muyotyeni,
12 protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
nkaambo Muuya Uusalala uyomuyiisya muli nchicheecho chiindi zyakwaamba.”
13 Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
Mpawo umwi wakali munkamu yabantu wakoompolola wati, “Muyiisyi, ambila mwanakesu kuti andaabile ambeno lukono.”
14 Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
Jesu wakasandula wati “Yoo mwalumi, ngwani wakandinanika kuba mubetesi na sing'enda akati kenu?”
15 Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
Mpawo wakati kulimbabo, “Amulangisisye eezyo zintu nzimulibambila kuzwa kubulyabi, nkaambo buumi bwamuntu tabulangwi kwiinda muzintu nzyaleezyo.”
16 A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
Mpawo Jesu wakabaambila chikozyanisyo, kati, “Muunda wamuntu muvubi wakali abutebuuzi bwiingi,
17 přemýšlel, kam ji uložit.
wakayeeya mumoyo wakwe, wati, 'Ndilachita biyeni, nkaambo nsikwe katuula kakubambila zilyo zyangu?'
18 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
Wakati, 'Eezi nyesichite. Ndilakolomona tutuula twangu ndiyake tumbi tupati, oomo mwesizobambile zilyo zyangu azimwi zintu.
19 Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
Mpawo ndiyoti kumuuya wangu, “Muuya waba aazintu zyiingi zibambidwe kwamyaaka myiingi. Lyookezye kabotu, lya, nywa, upakale.”
20 Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
Pesi Leza wakati kuli nguwe, 'Yoomwaalumi mufubafuba, sunu muuya wako ulayandikana, zintu nzwabamba ziyooba zyani?'
21 Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Mbabede muntu uulibambila buvubi pesi katavubide kuli Leza.”
22 Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
Jesu wakati kuli basikwiiya bakwe, “Aboobo ntati kulindinywe, tamulikataazyi nkaambo kabuumi - kuti muyoolya nzi, na amubili wanu - kuti muyoozwaatayi.
23 Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
Nkaambo buumi bwiinda kulya, alimwi mubili wiinda zizwaato.
24 Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
Amulange bayuni, tababyali na kutebula. Tabakwe tutuula, pesi Leza ulabapa chakulya. Mulekede bupati loko nywebo kwiinda bayuni!
25 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
Ngwani akati kenu uunga naalikataazya wayungizya mazuba akupona kubuumi bwakwe?
26 Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
Na kotakonzyi kuchita eecho chitu chinini, nkaambo nzi nimulikataazya azimwi zyoonse?
27 Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
Amulange masokwe - alakomena. Taabeleki, na kulikataazya. Pesi nadti kulindinywe, nansya Solomoni mubulemu bwakwe boonse taakwe nakali wazwaata kwiinda aawa.
28 Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
Na Leza kazwaatika masokwe aalimumuunda, aanga sunu mpaali, juunza asowelwa mumulilo, ulamuzwaatika bwiingi butanali nywebo, Nozyalane lyalusyomo luniini!
29 A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
Tamulaanguuli nchimutalye na nchimutanywe, alimwi tamulikataazyi.
30 To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
Nkaambo zisi zyoonsye zyaanyika zilanguula zintu eezi, alimwi Wuso ulizi kuti mulaziyanda zintu eezi.
31 Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
Pesi amuyandule bwami bwakwe, mpawo eezi zintu ziyopegwa kulindinywe.
32 Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
Mutayoowi, nkaambo Wuso uulikujulu ulabotelwa kumupa bwami.
33 Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
Amuuzye zyoonse zimulazyo mupe kubachete. Amulichitile nkomwe zitadeluki pe - buvubi bwakumajulu butamani, kutasiki basikubba afwiifwi, alimwi kutaligwi munanze.
34 Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
Nkaambo ooko kuli buvubi bwako, moyo wako nkuubede.
35 Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Amwaange zizwaato zyenu alukumba muchikungu, muyasye malampi eenu akkale kayaka,
36 Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
mube mbuli bantu bayandula mwami wabo, naboola kuzwa kupobwe lyalukwatano, kuchitila kuti nasika kakonkomona balafwambaana kumujulila.
37 Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
Bali longezezegwe aabo belanda, bayojanika kaba bbwazwide naayosika mwami wabo. Nchobeni ndamwaambila kuti uyowanga nsasiko yakwe ndamfu muchikungu alukumba, mpawo uyobakkazika kukulya, mpawo uyoosika we azobakutawukile.
38 Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
Na mwami azosike mubusiku bwakulinda bwabili, na bwatatu, azobajane kabalindide, balilongezezegwe balanda aabo.
39 Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
Aatala azeezi zyoonse, kansinga mwani ng'anda walizi buzuba mbwasika sikubba, taalikunoleka ng'anda yakwe kuti inyonyoonwe pe.
40 Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
Amulibambile anywebo, nkaambo tamulizi wola ndasika Mwana wa Muntu.”
41 Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
Pita wakati, “Mwami, ulikwaamba chikozyanisyo eechi kulindiswe atulike na kumuntu woonse?”
42 Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
Mwami wakati, “Ngwani mpo mweendelezi musongo awusyomekede ooyo mweendelezi wakwe ngwazobika kubalanda bakwe kuti abaabile chabo chimpanzi chakulyamuchiindi cheelede?
43 Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
Ulilongezezegwe ooyo mulanda uyoojanika kachita oobo nayooboola mulanda wakwe.
44 Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
Nchobeni ndamwaambila kuti uyoomupa bweendelezi kuzintu zyakwe zyoonse.
45 Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
Pesi ooyo mulanda uti mumoyo wakwe, 'Mwani wangu wachedwa kuboola,' mpawo asangune kuuma balanda baalumi abanakazi, asangune kulya akunywa mpawo akolwe,
46 Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
mwami wayooyo mulanda uzoosika buzuba mbwatalangilide pe, amuwola ndyatayeeleli pe, uyoomugonkoola mpawo akamubikke kubusena bwabantu batasyomekede.
47 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
Ooyo mulanda, kali walimuzi mwami wakwe, alimwi katachitide na kumba mbuli mbayanda, uyoowumwa mfayindi nyiingi.
48 kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
Pesi ooyo wakatezi, mpawo wachita zintu zyuumya, uyowumwa mfayindi nche. Woonse uupegwa zyiingi unolangilwa kupa zyiingi, ayooyo uusyomwa azyiingi, nzyiingi nzibayookumbila kuzwa kulinguwe.
49 Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
Ndakasika kuzoowala mulilo aanyika, alimwi ndalikuyanda kut kansiinga zyachitika.
50 Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
Pesi ndili aalubbabbatgizyo ndweelede ku bbabbatizigwa aalo, amachise ngelaawo mane kukamane!
51 Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
Muyeeya kuti ndakasika kuzoyeta luumuno na anyika? Pepe, ndamwaambila, pesi kwaanzana.
52 I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
Nkaambo kuzwa lino kuyooba balimusanu mung'anda yomwe banzeene - batatu kabatamvwanani ababili, ababili kabatamvwanani abatatu.
53 otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
Banowanzeene, wisi katamvwanani amwana mulombe, amwana mulombe katamvwanani awisi; banyina kabatamvwanani amwana musimbi, amwana musimbi katamvwanani abanyina; banyianazyala kabatamvwanani amuka mwana, amukamwana katamvwanani abanyinazyala.”
54 Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
Jesu wakaambula lubo kumakamu, “Na mwabona joba kalisimpa kububbila, mulafwaambana kwaamba kuti 'Yaamba kuwa mvula,' mpawo nga zyachitika.
55 Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
Mpawo kwawunga guwo lizwida kumunsanza ngamwati sunu linoopya zuba,' mpawo zyachitika.
56 Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
Basikuupawupa, mulikwizi kumvwisisisya chiimo chanyika ajulu, pesi nkaambo nzi nimutakonzyi kumvwisisisya chiimo chachiindi chiliko lino?
57 Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
Nkaambo nzi nimutakonzyi kulibonena zilikabotu amulike?
58 Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
Nkaambo aawo nimuya kumutongi asinkondonyokwe, munzila amweezye kwaambula kabotu mumvwanane kuchitila kuti we tazokutoli kumubetesi, akuchitila kuti mubetesi atakakubiki mumaanza akapokola, mpawo kapokola atakakubiki muntolongo.
59 Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
Ndati kulindinywe, taakwe notakazwe pe kuyosikila ukaman kubbadala mali yoonse iyandikana.”
