< Lukáš 1 >

1 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
Habiendo muchos tratado de poner en orden la historia de las cosas que entre nosotros han sido ciertísimas,
2
tal como nos lo enseñaron los que desde el principio lo vieron por sus ojos, y fueron ministros de la palabra;
3 Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
me ha parecido también a mí, después de haber entendido todas las cosas desde el principio con diligencia, escribírtelas por orden, oh buen Teófilo,
4 abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
para que conozcas la seguridad de las cosas en las cuales has sido enseñado.
5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
Hubo en los días de Herodes, rey de Judea, un sacerdote llamado Zacarías, de la clase de Abías; y su mujer, de las hijas de Aarón, llamada Elisabet.
6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
Y eran ambos justos delante de Dios, andando sin reprensión en todos los mandamientos y estatutos del Señor.
7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
Y no tenían hijo, porque Elisabet era estéril, y ambos eran avanzados en días.
8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
Y aconteció que ejerciendo Zacarías el sacerdocio delante de Dios por el orden de su vez,
9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
conforme a la costumbre del sacerdocio, salió en suerte a poner el incienso, entrando en el Templo del Señor.
10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
Y toda la multitud del pueblo estaba fuera orando a la hora del incienso.
11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
Y se le apareció un ángel del Señor puesto en pie a la derecha del altar del incienso.
12 Zachariáš se vyděsil.
Y se turbó Zacarías viéndolo, y cayó temor sobre él.
13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
Mas el ángel le dijo: Zacarías, no temas; porque tu oración ha sido oída, y tu mujer Elisabet te engendrará un hijo, y llamarás su nombre Juan.
14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
Y tendrás gozo y alegría, y muchos se gozarán de su nacimiento.
15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
Porque será grande delante de Dios, y no beberá vino ni sidra; y será lleno del Espíritu Santo, aun desde el vientre de su madre.
16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
Y a muchos de los hijos de Israel convertirá al Señor Dios de ellos.
17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
Porque él irá delante de él con el Espíritu y virtud de Elías, para convertir los corazones de los padres a los hijos, y los rebeldes a la prudencia de los justos, para aparejar al Señor un pueblo preparado.
18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
Y dijo Zacarías al ángel: ¿En qué conoceré esto? Porque yo soy viejo, y mi mujer avanzada en días.
19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
Y respondiendo el ángel le dijo: Yo soy Gabriel, que estoy delante de Dios; y soy enviado a hablarte, y a darte este evangelio.
20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
Y he aquí estarás mudo y no podrás hablar, hasta el día que esto sea hecho, por cuanto no creiste a mis palabras, las cuales se cumplirán a su tiempo.
21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
Y el pueblo estaba esperando a Zacarías, y se maravillaban de que él se detuviese en el Templo.
22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
Y saliendo, no les podía hablar; y entendieron que había visto visión en el Templo; y él les hablaba por señas, y quedó mudo.
23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
Y fue, que cumplidos los días de su oficio, se vino a su casa.
24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
Y después de aquellos días concibió su mujer Elisabet, y se encubrió por cinco meses, diciendo:
25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
Porque el Señor me ha hecho así en los días en que miró para quitar mi afrenta entre los hombres.
26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
Y al sexto mes, el ángel Gabriel fue enviado de Dios a una ciudad de Galilea, llamada Nazaret,
27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
a una virgen desposada con un varón que se llamaba José, de la Casa de David; y el nombre de la virgen era María.
28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
Y entrando el ángel en donde ella estaba, dijo: ¡Gozo hallas, amada! El Señor es contigo; bendita tú entre las mujeres.
29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
Mas ella, cuando le vio, se turbó de sus palabras, y pensaba qué salutación fuese ésta.
30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
Entonces el ángel le dice: María, no temas, porque has hallado gracia cerca de Dios.
31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
Y he aquí, concebirás en tu vientre, y darás a luz un hijo, y llamarás su nombre Jesús.
32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
Este será grande, y será llamado Hijo del Altísimo; y le dará el Señor Dios el trono de David su padre;
33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
y reinará en la Casa de Jacob por siempre; y de su Reino no habrá fin. (aiōn g165)
34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
Entonces María dijo al ángel: ¿Cómo será esto? Porque no conozco varón.
35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
Y respondiendo el ángel le dijo: El Espíritu Santo vendrá sobre ti, y la virtud del Altísimo te cubrirá; por lo cual también lo Santo que de ti nacerá, será llamado Hijo de Dios.
36 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
Y he aquí, Elisabet tu parienta, también ella ha concebido hijo en su vejez; y éste es el sexto mes a ella que era llamada la estéril;
porque ninguna cosa es imposible para Dios.
38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
Entonces María dijo: He aquí la criada del Señor; cúmplase en mí conforme a tu palabra. Y el ángel se fue de su presencia.
39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
En aquellos días levantándose María, fue a la montaña con prisa, a una ciudad de Judá;
40 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
y entró en casa de Zacarías, y saludó a Elisabet.
Y aconteció, que cuando oyó Elisabet la salutación de María, la criatura saltó en su vientre; y Elisabet fue llena del Espíritu Santo,
42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
y exclamó a gran voz, y dijo: Bendita tú entre las mujeres, y bendito el fruto de tu vientre.
43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
¿Y de dónde esto a mí, que la madre de mi Señor venga a mí?
44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
Porque he aquí, cuando llegó la voz de tu salutación a mis oídos, la criatura saltó de alegría en mi vientre.
45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
Y bienaventurada la que creyó, porque se cumplirán las cosas que le fueron dichas de parte del Señor.
46 Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
Entonces María dijo: engrandece mi alma al Señor;
47 a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
Y mi espíritu se alegró en Dios mi Salud,
48 Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
porque miró a la bajeza de su criada; Porque he aquí, desde ahora me dirán bienaventurada todas las generaciones.
Porque me ha hecho grandes cosas el Poderoso; y santo es su Nombre.
50 ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
Y su misericordia de generación a generación a los que le temen.
51 Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
Hizo valentía con su brazo; esparció los soberbios del pensamiento de su corazón.
52 aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
Quitó los poderosos de los tronos, y levantó a los humildes.
53 sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
A los hambrientos colmó de bienes; y a los ricos envió vacíos.
54 Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Recibió a Israel su criado, acordándose de la misericordia.
55 Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
Como habló a nuestros padres, a Abraham y a su simiente para siempre. (aiōn g165)
56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
Y se quedó María con ella como tres meses; después se volvió a su casa.
57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
Y a Elisabet se le cumplió el tiempo de su alumbramiento, y dio a luz un hijo.
58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
Y oyeron los vecinos y los parientes que Dios había hecho con ella grande misericordia, y se alegraron con ella.
59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
Y aconteció, que al octavo día vinieron para circuncidar al niño; y le llamaban con el nombre de su padre, Zacarías.
60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
Y respondiendo su madre, dijo: No; sino Juan será llamado.
61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
Y le dijeron: ¿ Por qué? Nadie hay en tu parentela que se llame con este nombre.
62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
Y hablaron por señas a su padre, cómo le quería llamar.
63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
Y demandando la tablilla, escribió, diciendo: Juan es su nombre. Y todos se maravillaron.
64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
Y luego fue abierta su boca y su lengua, y habló bendiciendo a Dios.
65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
Y hubo temor sobre todos los vecinos de ellos; y en todas las montañas de Judea fueron divulgadas todas estas cosas.
66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
Y todos los que las oían, las conservaban en su corazón, diciendo: ¿Quién será este niño? Y la mano del Señor estaba con él.
67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
Y Zacarías su padre fue lleno del Espíritu Santo, y profetizó, diciendo:
68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
Bendito el Señor Dios de Israel, que ha visitado y hecho redención a su pueblo,
69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
y nos alzó el cuerno de salud en la Casa de David su siervo,
70 kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
como habló por boca de los santos que fueron desde el principio, sus profetas: (aiōn g165)
71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
Salvación de nuestros enemigos, y de mano de todos los que nos aborrecieron;
72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
para hacer misericordia con nuestros padres, y acordándose de su santo testamento;
73 Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
del juramento que hizo a Abraham nuestro padre, que nos había de dar,
que sin temor librados de nuestros enemigos, le serviríamos
en santidad y en justicia delante de él, todos los días de nuestra vida.
Y tú, niño: profeta del Altísimo serás llamado; porque irás delante de la faz del Señor, para aparejar sus caminos;
dando conocimiento de salud a su pueblo, para remisión de sus pecados,
por las entrañas de misericordia de nuestro Dios, con que nos visitó de lo alto el amanecer,
79 aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
para dar luz a los que habitan en tinieblas y en sombra de muerte; para encaminar nuestros pies por camino de paz.
80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
Y el niño crecía, y era confortado del Espíritu; y estuvo en los desiertos hasta el día que se mostró a Israel.

< Lukáš 1 >