Lukáš 1
1 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
我らの中に成りし事の物語につき、始よりの目撃者にして、
御言の役者となりたる人々の、我らに傳へし其のままを書き列ねんと、手を著けし者あまたある故に、
3 Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
我も凡ての事を最初より詳細に推し尋ねたれば、
4 abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
テオピロ閣下よ、汝の教へられたる事の慥なるを悟らせん爲に、これが序を正して書き贈るは善き事と思はるるなり。
5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
ユダヤの王ヘロデの時、アビヤの組の祭司に、ザカリヤという人あり。その妻はアロンの裔にて、名をエリサベツといふ。
6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
二人ながら神の前に正しくして、主の誡命と定規とを、みな缺なく行へり。
7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
エリサベツ石女なれば、彼らに子なし、また二人とも年 邁みぬ。
8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
さてザカリヤその組の順番に當りて、神の前に祭司の務を行ふとき、
9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
祭司の慣例にしたがひて、籤をひき主の聖所に入りて、香を燒くこととなりぬ。
10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
香を燒くとき、民の群みな外にありて祈りゐたり。
11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
時に主の使あらはれて、香壇の右に立ちたれば、
12 Zachariáš se vyděsil.
ザカリヤ之を見て、心さわぎ懼を生ず。
13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
御使いふ『ザカリヤよ、懼るな、汝の願は聽かれたり。汝の妻エリサベツ男子を生まん、汝その名をヨハネと名づくべし。
14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
なんぢに喜悦と歡樂とあらん、又おほくの人もその生るるを喜ぶべし。
15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
この子、主の前に大ならん、また葡萄酒と濃き酒とを飮まず、母の胎を出づるや聖 靈にて滿されん。
16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
また多くのイスラエルの子らを、主なる彼らの神に歸らしめ、
17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
且エリヤの靈と能力とをもて、主の前に往かん。これ父の心を子に、戻れる者を義人の聰明に歸らせて、整へたる民を主のために備へんとてなり』
18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
ザカリヤ御使にいふ『何に據りてか此の事あるを知らん。我は老人にて、妻もまた年 邁みたり』
19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
御使こたへて言ふ『われは神の御前に立つガブリエルなり、汝に語りてこの嘉き音信を告げん爲に遣さる。
20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
視よ、時いたらば必ず成就すべき我が言を信ぜぬに因り、なんぢ物 言へずなりて、此らの事の成る日までは語ること能はじ』
21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
民はザカリヤを俟ちゐて、其の聖所の内に久しく留るを怪しむ。
22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
遂に出で來りたれど語ること能はねば、彼らその聖所の内にて異象を見たることを悟る。ザカリヤは、ただ首にて示すのみ、なほ唖なりき。
23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
かくて務の日 滿ちたれば、家に歸りぬ。
24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
此の後その妻エリサベツ孕りて、五月ほど隱れをりて言ふ、
25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
『主わが恥を人の中に雪がせんとて、我を顧み給ふときは、斯く爲し給ふなり』
26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
その六月めに、御使ガブリエル、ナザレといふガリラヤの町にをる處女のもとに、神より遣さる。
27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
この處女はダビデの家のヨセフといふ人と許嫁せし者にて、其の名をマリヤと云ふ。
28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
御使、處女の許にきたりて言ふ『めでたし、惠まるる者よ、主なんぢと偕に在せり』
29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
マリヤこの言によりて心いたく騷ぎ、斯かる挨拶は如何なる事ぞと思ひ廻らしたるに、
30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
御使いふ『マリヤよ、懼るな、汝は神の御前に惠を得たり。
31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
視よ、なんぢ孕りて男子を生まん、其の名をイエスと名づくべし。
32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
彼は大ならん、至高者の子と稱へられん。また主たる神、これに其の父ダビデの座位をあたへ給へば、
33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
ヤコブの家を永遠に治めん。その國は終ることなかるべし』 (aiōn g165)
34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
マリヤ御使に言ふ『われ未だ人を知らぬに、如何にして此の事のあるべき』
35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
御使こたへて言ふ『聖 靈なんぢに臨み、至高者の能力なんぢを被はん。此の故に汝が生むところの聖なる者は、神の子と稱へらるべし。
36 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
視よ、なんぢの親族エリサベツも、年 老いたれど、男子を孕めり。石女といはれたる者なるに、今は孕りてはや六月になりぬ。
それ神の言には能はぬ所なし』
38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
マリヤ言ふ『視よ、われは主の婢女なり。汝の言のごとく、我に成れかし』つひに御使はなれ去りぬ。
39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
その頃マリヤ立ちて山里に急ぎ往き、ユダの町にいたり、
40 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
ザカリヤの家に入りてエリサベツに挨拶せしに、
エリサベツその挨拶を聞くや、兒は胎内にて躍れり。エリサベツ聖 靈にて滿され、
42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
聲 高らかに呼はりて言ふ『をんなの中にて汝は祝福せられ、その胎の實もまた祝福せられたり。
43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
わが主の母われに來る、われ何によりてか之を得し。
44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
視よ、なんぢの挨拶の聲、わが耳に入るや、我が兒、胎内にて喜びをどれり。
45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
信ぜし者は幸福なるかな、主の語り給ふことは必ず成就すべければなり』
46 Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
マリヤ言ふ、『わがこころ主をあがめ、
47 a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
わが靈はわが救主なる神を喜びまつる。
48 Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
その婢女の卑しきをも顧み給へばなり。視よ、今よりのち萬 世の人われを幸福とせん。
全能者われに大なる事を爲したまへばなり。その御名は聖なり、
50 ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
そのあはれみは代々かしこみ恐るる者に臨むなり。
51 Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
神は御腕にて權力をあらはし、心の念に高ぶる者を散し、
52 aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
權勢ある者を座位より下し、いやしき者を高うし、
53 sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
飢ゑたる者を善き物に飽かせ、富める者を空しく去らせ給ふ。
54 Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
また我らの先祖に告げ給ひし如く、
アブラハムとその裔とに對するあはれみを永遠に忘れじとて、僕イスラエルを助けたまへり』 (aiōn g165)
56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
かくてマリヤは、三月ばかりエルザベツと偕に居りて、己が家に歸れり。
57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
さてエリサベツ産む期みちて男子を生みたれば、
58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
その最寄のもの親族の者ども、主の大なる憐憫をエリサベツに垂れ給ひしことを聞きて、彼とともに喜ぶ。
59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
八日めになりて、其の子に割禮を行はんとて人々きたり、父の名に因みてザカリヤと名づけんとせしに、
60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
母こたへて言ふ『否、ヨハネと名づくべし』
61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
かれら言ふ『なんぢの親族の中には此の名をつけたる者なし』
62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
而して父に首にて示し、いかに名づけんと思ふか、問ひたるに、
63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
ザカリヤ書板を求めて『その名はヨハネなり』と書きしかば、みな怪しむ。
64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
ザカリヤの口たちどころに開け、舌ゆるみ、物いひて神を讃めたり。
65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
最寄に住む者みな懼をいだき、又すべて此 等のこと徧くユダヤの山里に言ひ囃されたれば、
66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
聞く者みな之を心にとめて言ふ『この子は如何なる者にか成らん』主の手かれと偕に在りしなり。
67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
かくて父ザカリヤ聖 靈にて滿され預言して言ふ、
68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
『讃むべきかな、主イスラエルの神、その民をかへりみて贖罪をなし、
69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
我らのために救の角を、その僕ダビデの家に立て給へり。
これぞ古へより聖 預言者の口をもて言ひ給ひし如く、 (aiōn g165)
71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
我らを仇より、凡て我らを憎む者の手より、取り出したまふ救なる。
72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
我らの先祖に憐憫を垂れ、その聖なる契約を思し、
73 Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
我らの先祖アブラハムに立て給ひし御誓を忘れずして、
我らを仇の手より救ひ、生涯、主の御前に、
聖と義とをもて懼なく事へしめたまふなり。
幼兒よ、なんぢは至高者の預言者と稱へられん。これ主の御前に先だちゆきて、其の道を備へ、
主の民に罪の赦による救を知らしむればなり。
これ我らの神の深き憐憫によるなり。この憐憫によりて朝のひかり、上より臨み、
79 aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
暗黒と死の蔭とに坐する者をてらし、我らの足を平和の路にみちびかん』
80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
かくて幼兒は漸に成長し、その靈 強くなり、イスラエルに現るる日まで荒野にゐたり。
