Jan 1
1 Kristus existoval od věčnosti, byl stále s Bohem Otcem a byl to Bůh sám. On byl tvořícím Božím Slovem, kterým vše vzniklo a trvá.
In principio erat verbum, et verbum erat apud Deum, et Deus erat verbum.
Hoc erat in principio apud Deum.
Omnia per ipsum facta sunt: et sine ipso factum est nihil, quod factum est,
4 Je zdrojem všeho života a pro lidi světlem na cestě k Bohu.
in ipso vita erat, et vita erat lux hominum:
5 To světlo přemáhá temnotu světa, ale ta ho nikdy nepřekoná.
et lux in tenebris lucet, et tenebræ eam non comprehenderunt.
6 Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel),
Fuit homo missus a Deo, cui nomen erat Ioannes.
7 aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře, že Ježíš je tím světlem.
Hic venit in testimonium ut testimonium perhiberet de lumine, ut omnes crederent per illum.
8 Jan nikdy ani nenaznačil, že by jím byl on sám.
non erat ille lux, sed ut testimonium perhiberet de lumine.
9 Ježíš je to pravé světlo, které září vstříc každému člověku.
Erat lux vera, quæ illuminat omnem hominem venientem in hunc mundum.
10 Přišel na zem, kterou stvořil a k lidem, které miloval, ale oni ho nepřijali.
in mundo erat, et mundus per ipsum factus est, et mundus eum non cognovit.
In propria venit, et sui eum non receperunt.
12 Těm však, kteří ho přece přijali a uvěřili v něho, otevřel přístup do Boží rodiny.
quotquot autem receperunt eum, dedit eis potestatem filios Dei fieri, his, qui credunt in nomine eius:
13 Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím, ale Božím působením.
qui non ex sanguinibus, neque ex voluntate carnis, neque ex voluntate viri, sed ex Deo nati sunt.
14 A věčné Slovo se stalo člověkem, který žil mezi námi. Viděli jsme jeho vznešenost, vznešenost vlastní jedinému Božímu Synu. Poznali jsme jej plného lásky a pravdy.
Et verbum caro factum est, et habitavit in nobis: et vidimus gloriam eius, gloriam quasi unigeniti a patre plenum gratiæ et veritatis.
15 Také Jan Křtitel o něm vydával jasné svědectví: „To je ten, který jde sice za mnou, ale je mnohem významnější a byl dávno přede mnou.“
Ioannes testimonium perhibet de ipso, et clamat dicens: Hic erat, quem dixi: Qui post me venturus est, ante me factus est: quia prior me erat.
16 Z jeho bohatství jsme přijímali dar za darem.
Et de plenitudine eius nos omnes accepimus, et gratiam pro gratia.
17 Mojžíšovým prostřednictvím nám Bůh sdělil požadavky svého zákona, ale v Ježíši Kristu jsme se setkali s Božím milosrdenstvím a pravdou.
quia lex per Moysen data est, gratia, et veritas per Iesum Christum facta est.
18 Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.
Deum nemo vidit umquam: unigenitus filius, qui est in sinu patris, ipse enarravit.
19 Z Jeruzaléma přišla za Janem Křtitelem delegace židovských kněží s otázkou, zda je očekávaný Mesiáš – Boží Syn, izraelský král.
Et hoc est testimonium Ioannis, quando miserunt Iudæi ab Ierosolymis sacerdotes et Levitas ad eum ut interrogarent eum: Tu quis es?
20 „Ne, nejsem Mesiáš, “řekl jim Jan otevřeně. „Kdo tedy jsi?“zeptali se ho znovu. „Jsi prorok Elijáš?“„Nejsem.“
Et confessus est, et non negavit: et confessus est: Quia non sum ego Christus.
Et interrogaverunt eum: Quid ergo? Elias es tu? Et dixit: Non sum. Propheta es tu? Et respondit: Non.
22 „Tak řekni, kdo jsi. Musíme o tobě podat zprávu těm, kteří nás poslali. Jsi tedy jiný Mesiášův předchůdce?“
Dixerunt ergo ei: Quis es ut responsum demus his, qui miserunt nos? quid dicis de teipso?
23 „Nedávejte mi žádný titul. Jsem hlas, který na poušti volá: Upravte cestu pro Pána. Tak to předpověděl prorok Izajáš.“
Ait: Ego vox clamantis in deserto: Dirigite viam Domini, sicut dixit Isaias propheta.
24 Protože Janovu odpověď nepochopili, ptali se dál: „Když tedy nejsi Mesiáš, ani jeho předchůdce, proč křtíš?“
Et qui missi fuerant, erant ex Pharisæis.
Et interrogaverunt eum, et dixerunt ei: Quid ergo baptizas, si tu non es Christus, neque Elias, neque Propheta?
26 Jan odpověděl: „Divíte se, že křtím. Ale co budete říkat tomu muži, který přichází za mnou? Ještě ho neznáte, ale je už mezi vámi. Jemu nejsem hoden ani obuv rozvázat.“
Respondit eis Ioannes, dicens: Ego baptizo in aqua: medius autem vestrum stetit, quem vos nescitis.
Ipse est, qui post me venturus est, qui ante me factus est: cuius ego non sum dignus ut solvam eius corigiam calceamenti.
28 To se stalo v Betanii u Jordánu, kde Jan křtil.
Hæc in Bethania facta sunt trans Iordanem, ubi erat Ioannes baptizans.
29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak k němu přichází. Ukázal na něho a řekl: „Beránek Boží, který bere na sebe hříchy celého světa.
Altera die vidit Ioannes Iesum venientem ad se, et ait: Ecce agnus Dei, ecce qui tollit peccatum mundi.
30 To o něm jsem vám včera řekl, že za mnou jde mnohem významnější muž, který byl dávno přede mnou.
Hic est, de quo dixi: Post me venit vir, qui ante me factus est: quia prior me erat.
31 Když jsem byl pověřen, abych křtil a připravoval izraelský lid na příchod Mesiáše, ještě jsem nevěděl, kdo to je.
et ego nesciebam eum, sed ut manifestetur in Israel, propterea veni ego in aqua baptizans.
32 Bůh mi však řekl: ‚Dávej pozor, na koho při křtu sestoupí můj Duch a zůstane na něm. To je ten, kdo bude křtít Duchem svatým.‘Pak jsem viděl, jak se Boží Duch v podobě holubice snáší z nebe na Ježíše. Do té chvíle jsem ho neznal, ale protože se to na něm vyplnilo, vydávám svědectví, že je Boží Syn.“
Et testimonium perhibuit Ioannes, dicens: Quia vidi Spiritum descendentem quasi columbam de cælo, et mansit super eum.
Et ego nesciebam eum: sed qui misit me baptizare in aqua, ille mihi dixit: Super quem videris Spiritum descendentem, et manentem super eum, hic est, qui baptizat in Spiritu sancto.
Et ego vidi: et testimonium perhibui quia hic est Filius Dei.
35 Příštího dne, asi ve čtyři hodiny odpoledne, stál Jan se dvěma svými učedníky.
Altera die iterum stabat Ioannes, et ex discipulis eius duo.
36 Opět spatřil Ježíše, jak jde okolo a zvolal: „Podívejte se, to je Boží Beránek!“
Et respiciens Iesum ambulantem, dicit: Ecce agnus Dei.
37 Když to Janovi učedníci uslyšeli, vydali se za Ježíšem.
Et audierunt eum duo discipuli loquentem, et secuti sunt Iesum.
38 Ten se po chvíli ohlédl a viděl, že ho oba následují. Zeptal se jich: „Přejete si něco?“„Mistře, “odpověděli, „kde bydlíš?“
Conversus autem Iesus, et videns eos sequentes se, dicit eis: Quid quæritis? Qui dixerunt ei: Rabbi, (quod dicitur interpretatum Magister) ubi habitas?
39 „Pojďte se mnou!“řekl Ježíš. Přijali to pozvání a zůstali ten den u něho.
Dicit eis: Venite, et videte. Venerunt, et viderunt ubi maneret, et apud eum manserunt die illo: hora autem erat quasi decima.
40 Jeden z těch učedníků se jmenoval Ondřej a měl bratra Šimona.
Erat autem Andreas frater Simonis Petri unus ex duobus, qui audierant a Ioanne, et secuti fuerant eum.
41 Po návštěvě u Ježíše vyhledal Ondřej svého bratra a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše – Krista.“
Invenit hic primum fratrem suum Simonem, et dicit ei: Invenimus Messiam. (quod est interpretatum Christus.)
42 Pak ho přivedl k Ježíšovi. Ten se na něj zahleděl a řekl: „Ty jsi Šimon, Janův syn. Ode dneška se však budeš jmenovat Petr.“
Et adduxit eum ad Iesum. Intuitus autem eum Iesus, dixit: Tu es Simon filius Iona: tu vocaberis Cephas. quod interpretatur Petrus.
43 Příštího dne se Ježíš rozhodl, že půjde do Galileje. Setkal se s Filipem a vyzval ho, aby ho následoval.
In crastinum voluit exire in Galilæam, et invenit Philippum. Et dicit ei Iesus: Sequere me.
44 Stejně jako Ondřej a Petr pocházel i Filip z Betsaidy.
Erat autem Philippus a Bethsaida, civitate Andreæ, et Petri.
45 Filip pak vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o kterém hovořil Mojžíš a kterého předpověděli proroci. Jmenuje se Ježíš a je to syn Josefa z Nazaretu.“
Invenit Philippus Nathanael, et dicit ei: Quem scripsit Moyses in lege, et Prophetæ, invenimus Iesum filium Ioseph a Nazareth.
46 „Může být z Nazaretu něco dobrého?“zapochyboval Natanael. „Pojď a přesvědč se sám!“řekl Filip.
Et dixit ei Nathanael: A Nazareth potest aliquid boni esse? Dicit ei Philippus: Veni, et vide.
47 Když Ježíš spatřil Natanaela, řekl: „To je pravý a bezelstný Izraelec.“
Vidit Iesus Nathanael venientem ad se, et dicit de eo: Ecce vere Israelita, in quo dolus non est.
48 „Odkud mne znáš?“zeptal se ho překvapeně Natanael. „Viděl jsem tě pod fíkovým stromem dříve, než tě našel Filip, “odpověděl Ježíš.
Dicit ei Nathanael: Unde me nosti? Respondit Iesus, et dixit ei: Priusquam te Philippus vocavit, cum esses sub ficu, vidi te.
49 Natanael s údivem zvolal: „Mistře, ty jsi Boží Syn a izraelský král.“
Respondit ei Nathanael, et ait: Rabbi, tu es Filius Dei, tu es Rex Israel.
50 Ježíš mu na to řekl: „Ty mi věříš proto, že jsem ti pověděl, jak jsem tě viděl pod fíkovníkem.
Respondit Iesus, et dixit ei: Quia dixi tibi: Vidi te sub ficu, credis: maius his videbis.
51 Uvidíš větší věci a uvěříš, že jsem v neustálém spojení s nebem.“
Et dicit ei: Amen, amen dico vobis, videbitis cælum apertum, et Angelos Dei ascendentes, et descendentes supra Filium hominis.
