Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Aquele que habita no esconderijo do altíssimo, à sombra do onipotente descançará.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Direi do Senhor: ele é o meu Deus, o meu refúgio, a minha fortaleza, e nele confiarei.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Porque ele te livrará do laço do passarinheiro, e da peste perniciosa.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Ele te cobrirá com as suas penas, e debaixo das suas asas te confiarás: a sua verdade será o teu escudo e rodela.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Não terás medo do terror de noite nem da seta que vôa de dia,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Nem da peste que anda na escuridão, nem da mortandade que assola ao meio dia.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Mil cairão ao teu lado, e dez mil à tua direita, mas não chegará a ti.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Somente com os teus olhos contemplarás, e verás a recompensa dos ímpios.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Porque tu, ó Senhor, és o meu refúgio: no altíssimo fizeste a tua habitação.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Nenhum mal te sucederá, nem praga alguma chegará à tua tenda.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Porque aos seus anjos dará ordem a teu respeito para te guardarem em todos os teus caminhos.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Eles te sustentarão nas suas mãos, para que não tropeces com o teu pé em pedra.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Pisarás o leão e a cobra; calcarás aos pés o filho do leão e o dragão.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Porquanto tão encarecidamente me amou, também eu o livrarei; pô-lo-ei em retiro alto, porque conheceu o meu nome.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Ele me invocará, e eu lhe responderei; estarei com ele na angústia; dela o retirarei, e o glorificarei.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Farta-lo-ei com longura de dias, e lhe mostrarei a minha salvação.
