Žalmy 9
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
Eu te louvarei, Senhor, com todo o meu coração; contarei todas as tuas maravilhas.
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
Em ti me alegrarei e saltarei de prazer; cantarei louvores ao teu nome, ó altíssimo.
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
Porquanto os meus inimigos voltaram para traz, cairam e pereceram diante da tua face.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
Pois tu tens sustentado o meu direito e a minha causa; tu te assentaste no tribunal, julgando justamente.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Repreendeste as nações, destruíste os ímpios; apagaste o seu nome para sempre e eternamente.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
Oh! inimigo! acabaram-se para sempre as assolações; e tu arrazaste as cidades, e a sua memória pereceu com elas.
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
Mas o Senhor está assentado perpetuamente; já preparou o seu tribunal para julgar.
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
Ele mesmo julgará o mundo com justiça; fará juízo aos povos com retidão.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
O Senhor será também um alto refúgio para o oprimido; um alto refúgio em tempos de angústia.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
E em ti confiarão os que conhecem o teu nome; porque tu, Senhor, nunca desamparaste aos que te buscam.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Cantai louvores ao Senhor, que habita em Sião; anunciai entre os povos os seus feitos.
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
Pois quando busca derramamento de sangue, lembra-se deles; não se esquece do clamor dos miseráveis.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Tem misericórdia de mim, Senhor, olha para a minha miséria, que sofro daqueles que me aborrecem; tu que me levantas das portas da morte,
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
Para que eu conte todos os teus louvores nas portas da filha de Sião, e me alegre na tua salvação.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
As gentes enterraram-se na cova que fizeram; na rede que ocultaram ficou preso o seu pé.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
O Senhor é conhecido pelo juízo que fez; enlaçado foi o ímpio nas obras de suas mãos (Higgaion, Selah)
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
Os ímpios serão lançados no inferno, e todas as gentes que se esquecem de Deus. (Sheol h7585)
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
Porque o necessitado não será esquecido para sempre, nem a expectação dos miseráveis perecerá perpetuamente.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Levanta-te, Senhor; não prevaleça o homem; sejam julgadas as gentes diante da tua face.
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
Põe-os em medo, Senhor, para que saibam as nações que não são mais do que homens (Selah)
