Žalmy 39
1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
For the chief musician, for Jeduthun. A psalm of David. I decided, “I will watch what I say so that I do not sin with my tongue. I will muzzle my mouth while in the presence of an evil man.”
2 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
I kept silent; I kept back my words even from saying anything good, and my pain grew worse.
3 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
My heart became hot; when I thought about these things, it burned like a fire. Then finally I spoke.
4 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
“Yahweh, make me know when will be the end of my life and the extent of my days. Show me how transient I am.
5 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
See, you have made my days only the width of my hand, and my lifetime is like nothing before you. Surely every man is a single breath. (Selah)
6 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
Surely every man walks about like a shadow. Surely everyone hurries about to accumulate riches although they do not know who will receive them.
7 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
Now, Lord, for what am I waiting? You are my only hope.
8 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
Rescue me from my sins; do not make me the reproach of fools.
9 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
I am silent and cannot open my mouth, because it is you who has done it.
10 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Stop wounding me; I am overwhelmed by the blow of your hand.
11 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
When you discipline people for sin, you consume the things they desire like a moth; surely all people are nothing but vapor. (Selah)
12 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
Hear my prayer, Yahweh, and listen to me; listen to my weeping! Do not be deaf to me, for I am like a foreigner with you, a refugee like all my ancestors were.
13 Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
Turn your gaze from me so that I may smile again before I die.”
