< Žalmy 139 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
[Psalm lal David] LEUM GOD, kom liyeyu ac eteyu.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Kom etu ma nukewa nga oru; Kom ne muta loes likiyu, kom etu nunak luk nukewa.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Kom liyeyu lah nga orekma, ku nga mongla; Kom etu mukuikui luk nukewa.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Meet liki na nga kaskas, Kom etu tari lah mea nga ac fahk.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Kom apinyula ke siska nukewa, Kom karinginyu ke ku lom.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Etu lom keik uh arulana yohk, Yohk liki ma nga ku in kalem kac.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Nga ac som nu ya in kaingla liki kom? Nga ac kaing nu ya liki ye motom?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Nga fin som nu inkusrao, kom oasr we; Nga fin ona infulan misa, kom oasr pac we. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Nga finne sokla loesla liki kutulap, Ku muta yen loeslana nu roto,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Kom ac oasr pac we in pwenyu, Kom ac oasr pa ingo in kasreyu.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Nga ku in siyuk lohsr uh in wikinyula Ku kalem su rauniyula in ekla nu ke fong,
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Tusruktu, lohsr uh el tia lohsr nu sum, Ac fong uh arulana kalem nu sum, oana len. Lohsr ac kalem oana sie nu sum.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Kom lumahla ip nukewa ke monuk; Kom oakiyuwi insien nina kiuk.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Nga kaksakin kom mweyen fal mwet uh in sangeng sum. Ma nukewa kom oru, usrnguk ac wolana, Nga etu ouinge ke insiuk nufon.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Ke mutawauk in lumweyuk sri keik uh, Ac oakiyuki wo insien nina kiuk, Ke nga kapkapak ingo in lukma, Kom nuna etu lah nga oasr we.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Kom tuh liyeyu meet liki nga isusla. Pisen len ma oakiyuki nu sik tuh nga in moul Simla tari in book nutum Meet liki na kais sie ma inge mutawauk.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
O God, arulana pus nunak lom, Ac arulana upa nu sik in kalem kac.
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Nga fin oek, pisalos ac pus liki puk uh. Ke nga ngutalik, nga srakna muta yurum.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
O God, nga kena tuh kom in uniya mwet koluk! Nga arulana kena tuh mwet sulallal in fahsr likiyu.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Elos fahk ma koluk keim; Elos fahk kas na koluk lain Inem.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
O LEUM GOD, nga arulana srungalos su srungakom! Nga kwaselos su tuyak lain Kom.
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Nga srungalos na pwaye; Nga oakalos mwet lokoalok luk.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Liyeyu, O God, ac etu insiuk; Srikeyu, ac konauk nunak luk.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Suk lah oasr kutena ma sufal in nga Ac kolyu ke inkanek kawil nu tok.

< Žalmy 139 >