< Žalmy 120 >

1 Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
Hodočasnička pjesma Kad bijah u nevolji, Jahvi zavapih i on me usliša.
2 Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
Jahve, izbavi dušu moju od usana prijevarnih, od zlobna jezika!
3 Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Kojim zlom da te prokunem, zlobni jeziče?
4 Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Strelicama oštrim iz ratničke ruke i ugljevljem žarkim.
5 Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Jao meni što mi je boraviti u Mešeku i stanovati u šatorima kedarskim!
6 Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Predugo mi duša mora živjeti s mrziteljima mira.
7 Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.
Kada o miru govorim, oni sile na rat.

< Žalmy 120 >