< Žalmy 114 >

1 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Quando Israel saiu do Egito, e a casa de Jacob de um povo bárbaro,
2 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
Judá ficou seu santuário, e Israel seu domínio.
3 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
O mar o viu, e fugiu: o Jordão voltou para traz.
4 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Os montes saltaram como carneiros, e os outeiros como cordeiros.
5 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
Que tiveste tu, ó mar, que fugiste, e tu, ó Jordão, que voltaste para traz?
6 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
Montes, que saltastes como carneiros, e outeiros, como cordeiros?
7 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Treme, terra, na presença do Senhor, na presença do Deus de Jacob.
8 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.
O qual converteu o rochedo em lago de águas, e o seixo em fonte de água.

< Žalmy 114 >