Príslovia 31

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

Rijeèi cara Lemuila; sabrane rijeèi, kojima ga je uèila mati njegova.

2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

Šta, sine moj, šta, sine utrobe moje, i šta, sine zavjeta mojih?

3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

Ne daj krjeposti svoje ženama, ni putova svojih onima što satiru careve.

4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

Nije za careve, Lemuilo, nije za careve da piju vino, ni za knezove da piju silovito piæe,

5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

Da ne bi pijuæi zaboravio uredbe, i izmijenio pravicu kojemu nevoljniku.

6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

Podajte silovito piæe onome koji hoæe da propadne, i vino onima koji su tužna srca;

7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

Neka se napije i zaboravi svoje siromaštvo, i da se više ne sjeæa svoje muke.

8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

Otvoraj usta svoja za nijemoga, za stvar svijeh namijenjenijeh smrti.

9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

Otvoraj usta svoja, sudi pravo, daj pravicu nevoljnome i ubogome.

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

Ko æe naæi vrsnu ženu? jer vrijedi više nego biser.

11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

Oslanja se na nju srce muža njezina, i dobitka neæe nedostajati.

12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

Èini mu dobro, a ne zlo, svega vijeka svojega.

13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

Traži vune i lana, i radi po volji rukama svojim.

14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

Ona je kao laða trgovaèka, iz daleka donosi hranu svoju.

15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

Ustaje dok je još noæ, daje hranu èeljadi svojoj i posao djevojkama svojim.

16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

Misli o njivi, i uzme je, od rada ruku svojih sadi vinograd.

17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

Opasuje snagom bedra svoja i krijepi mišice svoje.

18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

Vidi kako joj je dobra radnja, ne gasi joj se noæu žižak.

19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

Rukama svojima maša se preslice, i prstima svojima drži vreteno.

20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

Ruku svoju otvora siromahu, i pruža ruke ubogome.

21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

Ne boji se snijega za svoju èeljad, jer sva èeljad njezina ima po dvoje haljine.

22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

Pokrivaèe sama sebi gradi, tako platno i skerlet odijelo joj je.

23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

Zna se muž njezin na vratima kad sjedi sa starješinama zemaljskim.

24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

Košulje gradi i prodaje, i pojase daje trgovcu.

25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

Odijelo joj je krjepost i ljepota, i osmijeva se na vrijeme koje ide.

26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

Usta svoja otvora mudro i na jeziku joj je nauka blaga.

27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

Pazi na vladanje èeljadi svoje, i hljeba u lijenosti ne jede.

28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

Sinovi njezini podižu se i blagosiljaju je; muž njezin takoðer hvali je;

29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

Mnoge su žene bile vrsne, ali ti ih nadvišuješ sve.

30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

Ljupkost je prijevarna i ljepota tašta; žena koja se boji Gospoda, ona zaslužuje pohvalu.

31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

Podajte joj od ploda ruku njezinijeh, i neka je hvale na vratima djela njezina.