Príslovia 3

1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

Sine moj, ne zaboravljaj nauke moje, i zapovijesti moje neka hrani srce tvoje.

2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

Jer æe ti donijeti dug život, dobre godine i mir.

3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

Milost i istina neka te ne ostavlja; priveži ih sebi na grlo, upiši ih na ploèi srca svojega.

4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

Te æeš naæi milost i dobru misao pred Bogom i pred ljudima.

5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

Uzdaj se u Gospoda svijem srcem svojim, a na svoj razum ne oslanjaj se.

6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

Na svijem putovima svojim imaj ga na umu, i on æe upravljati staze tvoje.

7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

Ne misli sam o sebi da si mudar; boj se Gospoda i uklanjaj se oda zla.

8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

To æe biti zdravlje pupku tvojemu i zaljevanje kostima tvojim.

9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

Poštuj Gospoda imanjem svojim i prvinama od svega dohotka svojega;

10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

I biæe pune žitnice tvoje obilja, i presipaæe se vino iz kaca tvojih.

11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

Sine moj, ne odbacuj nastave Gospodnje, i nemoj da ti dosadi karanje njegovo.

12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

Jer koga ljubi Gospod onoga kara, i kao otac sina koji mu je mio.

13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

Blago èovjeku koji naðe mudrost, i èovjeku koji dobije razum.

14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

Jer je bolje njom trgovati nego trgovati srebrom, i dobitak na njoj bolji je od zlata.

15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

Skuplja je od dragoga kamenja, i što je god najmilijih stvari tvojih ne mogu se izjednaèiti s njom.

16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

Dug život u desnici joj je, a u ljevici bogatstvo i slava.

17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

Puti su njezini mili puti i sve staze njezine mirne.

18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

Drvo je životno onima koji se hvataju za nju, i ko je god drži sreæan je.

19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

Gospod je mudrošæu osnovao zemlju, utvrdio nebesa razumom.

20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

Njegovom mudrošæu razvališe se bezdane i oblaci kaplju rosom.

21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

Sine moj, da ti to ne odlazi iz oèiju; èuvaj pravu mudrost i razboritost;

22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

I biæe život duši tvojoj i nakit grlu tvojemu.

23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

Tada æeš iæi bez brige putem svojim, i noga tvoja neæe se spotaæi.

24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

Kad liježeš, neæeš se plašiti, i kad poèivaš, sladak æe ti biti san.

25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

Neæeš se plašiti od nagle strahote ni od pogibli bezbožnièke kad doðe.

26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

Jer æe ti Gospod biti uzdanica i èuvaæe ti nogu da se ne uhvati.

27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

Ne odreci dobra onima kojima treba, kad možeš uèiniti.

28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

Ne govori bližnjemu svojemu: idi, i doði drugi put, i sjutra æu ti dati, kad imaš.

29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

Ne kuj zla bližnjemu svojemu koji živi s tobom bez brige.

30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

Ne svaðaj se ni s kim bez uzroka, ako ti nije uèinio zla.

31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

Nemoj zavidjeti nasilniku, ni izabrati kojega puta njegova.

32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

Jer je mrzak Gospodu zlikovac, a u pravednih je tajna njegova.

33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

Prokletstvo je Gospodnje u kuæi bezbožnikovoj, a stan pravednièki blagosilja.

34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

Jer potsmjevaèima on se potsmijeva, a krotkima daje milost.

35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.

Mudri æe naslijediti slavu, a bezumnike æe odnijeti sramota.