Príslovia 14

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

Toda a mulher sabia edifica a sua casa: mas a tola a derriba com as suas mãos.

2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

O que anda na sua sinceridade teme ao Senhor, mas o que se desvia de seus caminhos o despreza.

3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Na boca do tolo está a vara da soberba, mas os lábios dos sábios os conservam.

4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Não havendo bois, a mangedoura está limpa, mas pela força do boi há abundância de colheitas.

5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

A testemunha verdadeira não mentirá, mas a testemunha falsa se desboca em mentiras.

6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

O escarnecedor busca sabedoria, e nenhuma acha, mas para o prudente o conhecimento é fácil.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

Vai-te de diante do homem insensato, porque nele não divisarás os lábios do conhecimento.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

A sabedoria do prudente é entender o seu caminho, mas a estultícia dos tolos é engano.

9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

Os loucos zombam do pecado, mas entre os retos há benevolência.

10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

O coração conhece a sua própria amargura, e o estranho não se entremeterá na sua alegria.

11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

A casa dos ímpios se desfará, mas a tenda dos retos florescerá.

12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

Há caminho que ao homem parece direito, mas o fim dele são os caminhos da morte.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

Até no riso terá dor o coração, e o fim da alegria é tristeza.

14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

Dos seus caminhos se fartará o que declina no coração, mas o homem bom se fartará de si mesmo.

15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

O simples dá crédito a cada palavra, mas o prudente atenta para os seus passos.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

O sábio teme, e desvia-se do mal, mas o tolo se encoleriza, e dá-se por seguro.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

O que presto se indigna, fará doidices, e o homem de más imaginações será aborrecido.

18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

Os símplices herdarão a estultícia, mas os prudentes se coroarão de conhecimento.

19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

Os maus se inclinaram diante dos bons, e os ímpios diante das portas do justo.

20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

O pobre é aborrecido até do companheiro, porém os amigos dos ricos são muitos.

21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

O que despreza ao seu companheiro peca, mas o que se compadece dos humildes é bem-aventurado.

22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

Porventura não erram os que obram o mal? mas beneficência e fidelidade serão para os que obram o bem.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

Em todo o trabalho proveito há, mas a palavra dos lábios só encaminha à pobreza.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

A coroa dos sábios é a sua riqueza, a estultícia dos tolos é só estultícia.

25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

A testemunha verdadeira livra as almas, mas o que se desboca em mentiras é enganador.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

No temor do Senhor há firme confiança, e ele será um refúgio para seus filhos.

27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

O temor do Senhor é uma fonte de vida, para se desviarem dos laços da morte.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

Na multidão do povo está a magnificência do rei, mas na falta do povo a perturbação do príncipe.

29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

O longânimo é grande em entendimento, mas o que é de espírito impaciente assinala a sua loucura.

30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

O coração com saúde é a vida da carne, mas a inveja é a podridão dos ossos.

31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

O que oprime ao pobre insulta àquele que o criou, mas o que se compadece do necessitado o honra.

32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

Pela sua malícia será lançado fora o ímpio, mas o justo até na sua morte tem confiança.

33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

No coração do prudente repousa a sabedoria, mas o que há no interior dos tolos se conhece.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

A justiça exalta ao povo, mas o pecado é o opróbrio das nações.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

O Rei tem seu contentamento no servo prudente, mas sobre o que envergonha cairá o seu furor.