< 4 Mojžišova 33 >

1 Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.
Ovo su putovi sinova Izrailjevijeh kad izaðoše iz zemlje Misirske u èetama svojim pod upravom Mojsijevom i Aronovom.
2 Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.
I Mojsije popisa kako izidoše i gdje stajaše po zapovijesti Gospodnjoj; i ovo su putovi njihovi kako putovaše.
3 Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,
Poðoše iz Ramese prvoga mjeseca petnaesti dan, sjutradan poslije pashe, i izidoše sinovi Izrailjevi rukom podignutom pred oèima svijeh Misiraca.
4 Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.
A Misirci pogrebavahu prvence koje pobi Gospod meðu njima, kad i na bogovima njihovijem izvrši Gospod sudove.
5 Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.
I otišavši sinovi Izrailjevi iz Ramese stadoše u oko u Sohotu.
6 Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.
A iz Sohota otišavši stadoše u oko u Etamu, koji je nakraj pustinje.
7 A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.
A iz Etama otišavši saviše k Irotu, koji je prema Velsefonu, i stadoše u oko pred Magdalom.
8 A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.
A od Irota otišavši prijeðoše preko mora u pustinju, i išavši tri dana preko pustinje Etama stadoše u oko u Meri.
9 Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.
A iz Mere otišavši doðoše u Elim, gdje bijaše dvanaest studenaca i sedamdeset palmovijeh drveta, i ondje stadoše u oko.
10 A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.
A iz Elima otišavši stadoše u oko kod Crvenoga Mora.
11 Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.
I otišavši od Crvenoga Mora stadoše u oko u pustinji Sinu.
12 A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.
A iz pustinje Sina otišavši stadoše u oko u Rafaku.
13 A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.
A iz Rafaka otišavši stadoše u oko u Elusu.
14 Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.
A iz Elusa otišavši stadoše u oko u Rafidinu, gdje nemaše narod vode da pije.
15 A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.
A iz Rafidina otišavši stadoše u oko u pustinji Sinajskoj.
16 Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.
A iz pustinje Sinajske otišavši stadoše u oko u Kivrot-Atavi.
17 A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.
A iz Kivrot-Atave otišavši stadoše u oko u Asirotu.
18 Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.
A iz Asirota otišavši stadoše u oko u Ratamu.
19 A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.
A iz Ratama otišavši stadoše u oko u Remnon-Faresu.
20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.
A iz Remnon-Faresa otišavši stadoše u oko u Lemvonu.
21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.
A iz Lemvona otišavši stadoše u oko u Resanu.
22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.
A iz Resana otišavši stadoše u oko u Makelatu.
23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.
A iz Makelata otišavši stadoše u oko kod gore Safera.
24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.
A od gore Safera otišavši stadoše u oko u Haradu.
25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.
A iz Harada otišavši stadoše u oko u Makidotu.
26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.
A iz Makidota otišavši stadoše u oko u Katatu.
27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.
A iz Katata otišavši stadoše u oko u Taratu.
28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.
A iz Tarata otišavši stadoše u oko u Meteku.
29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.
A iz Meteka otišavši stadoše u oko u Aselmonu.
30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.
A iz Aselmona otišavši stadoše u oko u Mosirotu.
31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.
A iz Mosirota otišavši stadoše u oko u Vanakanu.
32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.
A iz Vanakana otišavši stadoše u oko u planini Gadadu.
33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.
A iz planine Gadada otišavši stadoše u oko u Etevati.
34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.
A iz Etevate otišavši stadoše u oko u Evronu.
35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.
A iz Evrona otišavši stadoše u oko u Gesion-Gaveru.
36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.
A iz Gesion-Gavera otišavši stadoše u oko u pustinji Sinu, a to je Kadis.
37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.
A iz Kadisa otišavši stadoše u oko kod gore Ora na meði zemlje Edomske.
38 Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.
I izide Aron sveštenik na goru Or po zapovjesti Gospodnjoj, i umrije ondje èetrdesete godine po izlasku sinova Izrailjevijeh iz zemlje Misirske, prvi dan petoga mjeseca.
39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.
A Aronu bješe sto i dvadeset i tri godine kad umrije na gori Oru.
40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.
Tada èu Hananej car Aradski, koji življaše na jugu u zemlji Hananskoj, da idu sinovi Izrailjevi.
41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.
Potom otišavši od gore Ora stadoše u oko u Selmonu.
42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.
A iz Selmona otišavši stadoše u oko u Finonu.
43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.
A iz Finona otišavši stadoše u oko u Ovotu.
44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.
A iz Ovota otišavši stadoše u oko na humovima Avarimskim na meði Moavskoj.
45 Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.
A od tijeh humova otišavši stadoše u oko u Devon-Gadu.
46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.
A iz Devon-Gada otišavši stadoše u oko u Gelmon-Devlataimu.
47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.
A iz Gelmon-Devlataima otišavši stadoše u oko u planinama Avarimskim prema Navavu.
48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.
A iz planina Avarimskih otišavši stadoše u oko u polju Moavskom na Jordanu prema Jerihonu.
49 A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.
I stajahu u okolu kraj Jordana od Esimota do Vel-Satima u polju Moavskom.
50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:
I reèe Gospod Mojsiju u polju Moavskom na Jordanu prema Jerihonu govoreæi:
51 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
Kaži sinovima Izrailjevijem i reci im: kad prijeðete preko Jordana u zemlju Hanansku,
52 Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.
Otjerajte od sebe sve koji žive u onoj zemlji, i potrite sve slike njihove rezane, i sve slike njihove livene potrite, i sve visine njihove oborite.
53 A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.
A kad ih istjerate iz zemlje, naselite se u njoj; jer sam vama dao onu zemlju da je vaša.
54 Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.
I razdijelite je u našljedstvo ždrijebom na porodice svoje; kojih ima više, njima veæe našljedstvo podajte; a kojih ima manje, njima podajte manje našljedstvo; koje mjesto kome ždrijebom dopadne, ono neka mu bude; na plemena otaca svojih razdijelite našljedstvo.
55 Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.
Ako li ne otjerate od sebe onijeh koji žive u onoj zemlji, onda æe oni koje ostavite biti trnje oèima vašima i ostani vašim bokovima, i pakostiæe vam u zemlji u kojoj æete živjeti.
56 A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.
I što sam mislio uèiniti njima, uèiniæu vama.

< 4 Mojžišova 33 >