4 Mojžišova 31

1 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Opet reèe Gospod Mojsiju govoreæi:

2 Pomsti prvé synů Izraelských nad Madianskými, a potom připojen budeš k lidu svému.

Osveti sinove Izrailjeve na Madijancima, pak æeš se onda pribrati k rodu svojemu.

3 Mluvil tedy Mojžíš k lidu, řka: Vypravte některé z sebe k boji, aby šli proti Madianským a vykonali pomstu Hospodinovu nad nimi.

I Mojsije reèe narodu govoreæi: opremite izmeðu sebe ljude na vojsku da idu na Madijance da uèine osvetu Gospodnju na Madijancima,

4 Po tisíci z pokolení, ze všech pokolení Izraelských vyšlete k boji.

Po tisuæu od plemena, od svakoga plemena Izrailjeva opremite na vojsku.

5 I vydáno jest z mnohých tisíců Izraelských po tisíci z každého pokolení, totiž dvanácte tisíců způsobných k boji.

I dadoše od tisuæa Izrailjevijeh po tisuæu od svakoga plemena, dvanaest tisuæa opremiše na vojsku.

6 I poslal je Mojžíš po tisíci z každého pokolení k boji, a Fínesa syna Eleazara kněze s nimi; a nádoby svaté i trouby k troubení byly v ruce jeho.

I posla Mojsije po tisuæu od svakoga plemena na vojsku, i s njima Finesa sina Eleazara sveštenika, i u njega bjehu sudi sveti i trube.

7 Tedy bojovali proti Madianským, jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, a zbili všecky pohlaví mužského.

I zavojštiše na Madijance, kako zapovjedi Gospod Mojsiju, i pobiše sve muškinje.

8 Pobili také krále Madianské mezi jinými, kteréž porazili, totiž Evi, Rekem, Sur, Hur a Rebe, pět králů Madianských; Baláma také, syna Beorova, zabili mečem.

Pobiše i careve Madijanske, s drugima koje im pobiše, Evina i Rokoma i Sura i Ura i Rovoka, pet careva Madijanskih, i Valama sina Veorova ubiše maèem.

9 A zajali synové Izraelští ženy Madianské i děti jejich; všecka hovada jejich, i všechny dobytky jejich, a všecka zboží jejich pobrali.

I zarobiše sinovi Izrailjevi žene Madijanke i djecu njihovu, i zaplijeniše svu stoku njihovu, krupnu i sitnu, i sve blago njihovo.

10 Všecka také města jejich, v kterýchž svá obydlí měli, i všecky hrady jejich vypálili ohněm.

A mjesta njihova u kojima življahu i gradove njihove sve popališe ognjem.

11 A všecku loupež i všecky kořisti pobravše, lidi i hovada,

I sve roblje i sav plijen, ljude i stoku, uzeše;

12 Vedli je k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi, a ke všemu množství synů Izraelských, i zajaté i kořisti, i loupeže, k vojsku na roviny Moábské, kteréž jsou při Jordánu naproti Jerichu.

I povedoše k Mojsiju i Eleazaru svešteniku i ka zboru sinova Izrailjevijeh, i roblje i ostali plijen i dobit u oko na polju Moavskom, koje je na Jordanu prema Jerihonu.

13 I vyšli Mojžíš a Eleazar kněz a všecka knížata shromáždění proti nim ven za stany.

A Mojsije i Eleazar sveštenik i svi knezovi od zbora izidoše im na susret iz okola.

14 Tedy rozhněval se Mojžíš na vůdce vojska, hejtmany nad tisíci a setníky, kteříž se navraceli z boje,

I Mojsije se razgnjevi na vojvode, na tisuænike i stotinare, koji se vraæahu s vojske;

15 A řekl jim Mojžíš: A což jste zachovali všecky ženy?

I reèe im Mojsije: a što ostaviste u životu sve žene?

16 Ej, onyť jsou hle synům Izraelským, podlé rady Balámovy, daly příčinu k přestoupení proti Hospodinu, při modlářství Fegor, pročež ona rána přišla byla na lid Hospodinův.

Ta one po rijeèi Valamovoj navratiše sinove Izrailjeve da zgriješe Gospodu s Fegora, te doðe ona pogibija na narod Gospodnji.

17 Protož nyní zmordujte všecky děti pohlaví mužského, a všecky ženy, kteréž poznaly muže.

Zato sada pobijte svu djecu mušku, i sve žene pobijte, koje su poznale èovjeka.

18 Všecky pak panny, kteréž nepoznaly muže, zachovejte sobě živé.

A djevojke, koje ne poznaše èovjeka, ostavite u životu.

19 Vy pak zůstaňte vně za stany za sedm dní; všickni, kteřížkoli jste někoho zabili, aneb kteříž jste se zabitého dotkli, očištovati se budete dne třetího a dne sedmého, sebe i zajaté své.

A vi ostanite izvan okola sedam dana; svaki koji je ubio koga i koji se dotakao ubijenoga, oèistite se treæi dan i sedmi dan, sebe i roblje svoje.

20 Všeliké také roucho a všecky věci kožené, i všelijaké dílo z í kozích, i všelikou nádobu dřevěnou očistíte.

I sve haljine i sve stvari kožne i sve što je od kostrijeti i sve sudove drvene oèistite.

21 I řekl Eleazar kněz vojákům, kteříž byli šli k boji: Toto jest ustanovení zákona, kteréž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

I reèe Eleazar sveštenik vojnicima, koji bijahu išli na vojsku: ovo je naredba i zakon što je Gospod zapovjedio Mojsiju:

22 Zlato však, stříbro, měď, železo, cín a olovo,

Zlato, srebro, mjed, gvožðe, kositer i olovo,

23 A cožkoli trpí oheň, ohněm přepálíte, a přečištěno bude, však tak, když vodou očišťování obmyto bude; což pak nemůže ohně strpěti, to skrze vodu protáhnete.

Što god podnosi vatru, propustite kroz vatru, i oèistiæe se, ali pošto se oèisti vodom oèišæenja; a što god ne podnosi vatre, propustite kroz vodu.

24 Zpéřete také roucha svá v den sedmý, a čistí budete; a potom vejdete do stanů.

I operite haljine svoje sedmi dan, i biæete èisti; i onda æete uæi u oko.

25 Mluvil i to Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Još reèe Gospod Mojsiju govoreæi:

26 Sečti summu kořistí zajatých, tak z lidí jako z hovad, ty a Eleazar kněz, a přední z čeledi otců v lidu;

Izbroj sve što je zaplijenjeno, ljude i stoku, ti i Eleazar sveštenik i poglavari od plemena narodnijeh.

27 A rozdělíš ty kořisti na dva díly, jeden mezi vojáky, kteříž byli vytáhli na vojnu, a druhý mezi všecko shromáždění.

I razdijeli sve zaplijenjeno na dvoje: na vojnike koji su išli na vojsku i na sav zbor.

28 A vezmeš díl na Hospodina od mužů bojovných, kteříž byli vyšli na vojnu, jednu duši z pěti set, buďto z lidí neb z hovad, neb z oslů, neb z ovcí.

I uzmi dio za Gospoda od vojnika koji su išli na vojsku, po jednu dušu od pedeset, i od ljudi i od goveda i od magaraca i od ovaca.

29 Z jejich polovice to vezmete, a dáte Eleazarovi knězi obět vzhůru pozdvižení Hospodinu.

Od njihove polovine to uzmite, i podajte Eleazaru svešteniku za prinos Gospodu.

30 Z polovice pak té, kteráž jest synů Izraelských, vezmeš jedno z padesáti, buďto z lidí neb z volů, neb z oslů, neb z ovcí, a tak ze všelijakých hovad, a dáš to Levítům, držícím stráž příbytku Hospodinova.

I od polovine koja dopade sinovima Izrailjevijem uzmi po jedno od pedeset, i od ljudi i od goveda i od magaraca i od ovaca i od svake stoke, i to podaj Levitima koji rade što treba za šator Gospodnji.

31 I učinil Mojžíš a Eleazar kněz tak, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi.

I uèini Mojsije i Eleazar sveštenik kako zapovjedi Gospod Mojsiju.

32 A bylo té kořisti z pozůstalé ještě loupeže, kteréž nabral lid válečný, ovec šestkrát sto tisíc, sedmdesáte a pět tisíců;

I bješe plijena, što osta od plijena koji zaplijeni vojska: šest stotina i sedamdeset i pet tisuæa ovaca,

33 A volů sedmdesáte a dva tisíce;

I sedamdeset i dvije tisuæe goveda,

34 Oslů šedesáte a jeden tisíců;

I šezdeset i jedna tisuæa magaraca,

35 A panen, kteréž mužů nepoznaly, všech dva a třidceti tisíců.

I ženskinja što ne bješe poznalo èovjeka, svega trideset i dvije tisuæe duša.

36 Dostala se pak polovice jedna na díl těm, kteříž byli vytáhli na vojnu, dobytka drobného v počtu třikrát sto tisíc, třidceti a sedm tisíců a pět set,

A u polovini, u dijelu onijeh koji bijahu išli na vojsku, bješe na broj tri stotine i trideset i sedam tisuæa i pet stotina ovaca,

37 A na díl vzatý Hospodinu dobytka drobného šest set, sedmdesáte pět.

A od toga dio Gospodu bješe šest stotina i sedamdeset i pet ovaca;

38 A z volů šest a třidceti tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu sedmdesáte a dva.

I trideset i šest tisuæa goveda, a od toga dio Gospodu sedamdeset i dva;

39 Oslů také třidceti tisíc a pět set, z nichž přišlo na díl Hospodinu šedesáte a jeden.

I trideset tisuæa i pet stotina magaraca, a od toga dio Gospodu šezdeset i jedan;

40 A lidí šestnácte tisíců, z nichž přišlo na díl Hospodinu třidceti a dvě duše.

I šesnaest tisuæa duša ljudskih, a od toga dio Gospodu trideset i dvije duše.

41 Dal tedy Mojžíš díl oddělený Hospodinu Eleazarovi knězi, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

I dade Mojsije Eleazaru svešteniku dio za prinos Gospodu, kao što mu zapovjedi Gospod.

42 Z druhé pak polovice synů Izraelských, kterouž vzal Mojžíš od těch mužů, jenž bojovali,

A od druge polovine, koja dopade sinovima Izrailjevijem, koju uze Mojsije od ljudi koji bjehu išli na vojsku,

43 (A bylo té polovice k shromáždění přináležející z ovec třikrát sto tisíc, třidceti a sedm tisíců a pět set;

A i u toj polovini, koja dopade zboru, bješe tri stotine i trideset i sedam tisuæa i pet stotina ovaca,

44 Volů třidceti šest tisíců;

Trideset i šest tisuæa goveda,

45 Oslů třidceti tisíců a pět set;

Trideset tisuæa i pet stotina magaraca,

46 A lidí šestnácte tisíců; )

I šesnaest tisuæa duša ljudskih)

47 Z té tedy polovice synů Izraelských vzal Mojžíš po jednom zajatém z padesáti, tak z lidí jako z hovad, a dal to Levítům, držícím stráž příbytku Hospodinova, jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Od te polovine, koja dopade sinovima Izrailjevijem, uze Mojsije po jedno od pedeset, i od ljudi i od stoke, i dade Levitima koji rade što treba za šator Gospodnji, kao što mu Gospod zapovjedi.

48 Tedy přistoupili k Mojžíšovi vývodové vojska, hejtmané nad tisíci a setníci,

I pristupiše k Mojsiju vojvode, tisuænici i stotinari,

49 A řekli jemu: My služebníci tvoji sečtli jsme počet bojovníků, kteréž jsme měli pod spravou naší, a neubyl ani jeden z nás.

I rekoše mu: sluge tvoje prebrojiše vojnike koji bijahu pod našom rukom, i nijednoga nije manje.

50 A protož obětujeme obět Hospodinu, každý z toho, čehož jest dostal, nádobí zlaté, zápony, náramky, prsteny, náušnice a řetízky, aby očištěny byly duše naše před Hospodinem.

Zato prinosimo Gospodu prinos, svaki što je ko zadobio, zlatnijeh zaklada, kopaèa, narukvica, prstena, obodaca i lanèiæa, da bi se oèistile duše naše pred Gospodom.

51 Vzal tedy Mojžíš a Eleazar kněz od nich to zlato všelikého díla řemeslného.

I uze Mojsije i Eleazar sveštenik od njih zlato, svakojake zaklade.

52 Bylo pak všeho zlata odděleného, kteréž obětováno Hospodinu, šestnácte tisíců, sedm set a padesáte lotů, od hejtmanů nad tisíci a od setníků.

A bješe svega zlata prinesenoga, što prinesoše Mojsiju tisuænici i stotinari, šesnaest tisuæa i sedam stotina i pedeset sikala.

53 (Muži zajisté bojovní, což loupeží vzali, to sobě měli.)

A vojnici zadržaše sebi što koji bješe zaplijenio.

54 A vzavše Mojžíš a Eleazar kněz od hejtmanů nad tisíci a setníků to zlato, vnesli je do stánku úmluvy, na památku synů Izraelských před Hospodinem.

I uzevši Mojsije i Eleazar zlato od tisuænika i stotinara, unesoše ga u šator od sastanka za spomen sinovima Izrailjevijem pred Gospodom.