Lukáš 20
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
It came about one day, as Jesus was teaching the people in the temple and preaching the gospel, the chief priests and the scribes came to him with the elders.
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
They spoke, saying to him, “Tell us by what authority you do these things, or who it is who gave you this authority.”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
He answered and said to them, “I will also ask you a question, and you tell me.
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
The baptism of John: was it from heaven or from men?”
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
They reasoned with themselves, saying, “If we say, 'From heaven,' he will say, 'Then why did you not believe him?'
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
But if we say, 'From men,' all the people will stone us, for they are persuaded that John was a prophet.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
So they answered that they did not know where it came from.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Jesus said to them, “Neither will I tell you by what authority I do these things.”
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
He told the people this parable, “A man planted a vineyard, rented it out to vine growers, and went into another country for a long time.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
At the appointed time he sent a servant to the vine growers, that they should give him of the fruit of the vineyard. But the vine growers beat him, and sent him away empty-handed.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
He then sent yet another servant and they also beat him, treated him shamefully, and sent him away empty-handed.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
He also sent yet a third and they also wounded him, and threw him out.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
So the lord of the vineyard said, 'What will I do? I will send my beloved son. Maybe they will respect him.'
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
But when the vine growers saw him, they discussed among themselves, saying, 'This is the heir. Let us kill him, that the inheritance may be ours.'
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
They threw him out of the vineyard and killed him. What then will the lord of the vineyard do to them?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
He will come and destroy these vine growers, and will give the vineyard to others.” When they heard it, they said, “May it never be!”
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
But Jesus looked at them, and said, “What is the meaning of that which is written: 'The stone that the builders rejected has become the cornerstone'?
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Every one who falls on that stone will be broken to pieces. But on whomever it falls, it will crush.”
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
So the scribes and the chief priests sought to lay hands on him in that very hour, for they knew that he had spoken this parable against them. But they were afraid of the people.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Watching him carefully, they sent out spies who pretended to be righteous, that they might find fault with his speech, so as to deliver him up to the rule and to the authority of the governor.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
They asked him, saying, “Teacher, we know that you say and teach rightly, and are not influenced by anyone's position, but you teach the truth about the way of God.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Is it lawful for us to pay taxes to Caesar, or not?”
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
But Jesus understood their craftiness, and said to them,
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Show me a denarius. Whose image and name is on it?” They said, “Caesar's.”
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
He said to them, “Then give to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's.”
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
They were not able to find fault with what he had said in front of the people, but marveling at his answer, they were silent.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
When some of the Sadducees came to him, the ones who say that there is no resurrection,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
they asked him, saying, “Teacher, Moses wrote to us that if a man's brother dies, having a wife, and being childless, the man should take the brother's wife, and have a child for his brother.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
There were seven brothers and the first took a wife, and died childless,
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
and the second as well.
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
The third took her, and likewise the seven also left no children, and died.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
Afterward the woman also died.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
In the resurrection then, whose wife will she be? For the seven had her as their wife.”
Jesus said to them, “The sons of this world marry and are given in marriage. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
But those who are regarded as worthy in that age to receive the resurrection from the dead will neither marry nor be given in marriage. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Neither can they die anymore, for they are equal to the angels and are sons of God, being sons of the resurrection.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
But that the dead are raised, even Moses showed, in the place concerning the bush, where he calls the Lord the God of Abraham and the God of Isaac and the God of Jacob.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Now he is not the God of the dead, but of the living, because all live to him.”
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Some of the scribes answered, “Teacher, you have answered well.”
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
For they did not dare ask him any more questions.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Jesus said to them, “How do they say that the Christ is David's son?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
For David himself says in the Book of Psalms, The Lord said to my Lord, 'Sit at my right hand,
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
until I make your enemies your footstool.'
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
David therefore calls the Christ 'Lord', so how is he David's son?”
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
In the hearing of all the people he said to his disciples,
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
“Beware of the scribes, who desire to walk in long robes, and love special greetings in the marketplaces, and chief seats in the synagogues, and chief places at feasts.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
They also devour widows' houses, and for a show they make long prayers. Men like this will receive greater condemnation.”
