< Lukáš 2 >

1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
A khohnin a pha vaengah Kaisar Augustus taengkah oltloek te lunglai pum ah a pat.
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
Te hlangmi soepnah tah Syria Kurenius kah a taem vaengah lamhmacuek la om.
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Te dongah hlang boeih loh minghlum ham amah kho la rhip cet uh.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Te vaengah Joseph khaw Galilee, Nazareth kho lamloh Judea kah Bethlehem la a khue David khopuei la cet. Anih te David imkhui kah nurhui pahrhui la om.
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
Minghlum ham vaengah amah ham a bae Mary te pumrhih la om pueng.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
A om rhoi kuelhuelh ah a caom tue loh a kae.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
Tedae a capa camingomthang te a cun vaengah tah impahnah ah hmuen a om pawt dongah a yol tih khongduk dongah a soei.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
Te vaengah amah tekah pingpang ah tudawn rhoek om uh. A tuping te khoyin ah thongimla a khoem uh tih a rhaeh thiluh.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Te vaengah Boeipa kah puencawn tah amih taengah a phoe pah. Amih te Boeipa kah thangpomnah loh a tue dongah rhihnah neh bahoeng a rhih uh.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Tedae amih te puencawn loh, “Rhih uh boeh, pilnam boeih taengah aka om ham omngaihnah tanglue te nangmih taengah olthangthen kan thui he.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Tihnin ah nangmih ham khangkung om coeng. Anih tah David khopuei ah Khrih Boeipa la om coeng.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
Nangmih ham miknoek pakhat om vetih, cahni te a yol phoeiah kongduk dongah a yalh te na hmuh uh ni,” a ti nah.
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Te vaengah puencawn te vaan caempuei rhaengpuei loh tarha a om puei tih Pathen te a thangthen uh.
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
Te vaengah, “Pathen te a sangkoek ah thangpomnah om saeh, diklai ah rhoepnah neh hlang rhoek soah a kolonah om saeh,” a ti uh.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
A om van bangla puencawn rhoek tah amih taeng lamloh vaan la cet uh. Tudawn rhoek loh khat neh khat taengah, “Bethlehem la cet pawn sih lamtah olthang aka thoeng he so uh sih. Te tah Boeipa long ni mamih ham a phoe sak,” a ti uh.
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
Te phoeiah, tatloe la cet uh tih Mary, Joseph neh kongduk dong ah aka yalh cahni te a hmuh uh.
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
A hmuh uh vaengah, te camoe kawng neh amih taengah a thui olka te a doek uh.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
Amih taengah tudawn rhoek loh a thui te aka ya rhoek boeih tah a ngaihmang uh.
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
Tedae Mary loh tekah olka te boeih a kuem tih a thinko ah a khing a mong.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
Tudawn rhoek tah amih taengah a thui pah bangla boeih a hmuh uh. A yaak uh dongah te Pathen a thangpom uh tih a thangthen uh phoeiah bal uh.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
Hnin rhet cup coeng tih, camoe te yahvin a rhet vaengah tah a ming te Jesuh a sui. Te tah bung khuikah a yom hlanah puencawn kah a sui pah coeng ni.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
Moses kah olkhueng bangla amih kah imcim khohnin te a pha vaengah Jesuh te Boeipa taengah nawn ham Jerusalem la a khuen rhoi.
23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
Boeipa kah olkhueng dongah a daek bangla bung aka va tongpa boeih tah Boeipa ham cimcaih la a khue ni.
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
Te dongah Boeipa kah olkhueng dongah, “Vahu phiknit mai khaw, vahui ca panit mai khaw,” a ti bangla hmueih te a paek rhoi.
25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
Te vaengah hlang pakhat, a ming ah Simeon te Jerusalem ah khoem om. Tekah hlang tah dueng tih cuep. Te dongah Israel kah thaphohnah te a lamtawn tih Mueihla Cim loh anih a om thil.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
Mueihla Cim loh anih taengah, “Boeipa kah Khrih te a hmuh hlan atah dueknah na hmu mahpawh, “tila a mangthui tangtae te om.
27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
Simeon te mueihla loh bawkim khuila a pawk puei. Te vaengah camoe Jesuh amah te olkhueng kah khosing la saii ham a manu pana loh a khuen.
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
Te phoeiah Simeon loh a kut dongah a doe tih Pathen te a uem.
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
Te vaengah, “Boeikung na sal he na olthui bangla ngaimongnah neh nan hlah coeng.
30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
Namah kah khangnah te ka mik loh a hmuh coeng.
31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
Te ni pilnam tom kah mikhmuh ah na tawn pah.
32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Vangnah he namtom a pumphoenah la, thangpomnah te na pilnam Israel hamla om coeng,” a ti.
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Camoe kawng a thui soah a napa neh a manu tah a ngaihmang rhoi.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
Simeon loh amih te yoethen a paek tih a manu Mary taeng ah, “Anih he Israel khuiah a yet kah a bungnah neh thohkoepnah ham neh boekoek miknoek la a khueh coeng he.
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
Namah neh namah khaw na hinglu thunglang loh n'rhaih ni. Te daengah ni thinko kah poeknah te poeng a pumphoe eh?,” a ti nah.
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
Te vaengah Asher koca kah Phanuel canu tonghmanu Anna om tih a kum khaw muep patong coeng. Anih he a hula lamloh a va neh kum rhih bueng hing rhoi.
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
Te phoeiah kum sawmrhet kum li hil nuhmai la om. Anih tah bawkim te hlah tlaih kolla khoyin khothaih yaehnah neh, rhenbihnah neh tho a thueng.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
Pathen uem tue a pai kuelhuelh vaengah Jerusalem kah tlannah aka lamtawn rhoek boeih ham camoe kawng te a thui pah.
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Boeipa kah olkhueng bangla boeih a soep vaengah te amah kho Galilee, Nazareth la bal rhoi.
40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Camoe tah a rhoeng vaengah rhaang tih cueihnah neh bae. Pathen kah lungvatnah long khaw a om thil.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Kum takuem yoom khotue ah a manu napa te Jerusalem la cet.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
Kum hlainit a lo vaengah khotue kah khosing bangla amih te cet uh.
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
Khohnin te cup tih a a bal uh vaengah cadong Jesuh tah Jerusalem ah uelh tih a manu napa loh ming pawh.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
Jesuh te lambong khuiah om tila a poek uh dae hnin at long caeh phoeiah tah a huiko neh a hmat taengah a tlap rhoi.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
A hmuh rhoi pawt dongah anih tlap ham Jerusalem la mael rhoi.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
A thum khohnin a pha phoeiah Jesuh te bawkim khuikah saya rhoek kah a laklung ah ana ngol, amih taengah a hnatun tih amih ana dawt te a hmuh rhoi.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Anih kah yakmingnah neh ollannah boeih te aka ya rhoek boeih tah limlum uh.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Jesuh te a hmuh rhoi vaengah let rhoi tih a manu loh, “Ka capa, balae tih kaimih rhoi tlam he nang khueh? Na pa neh kai loh nang kan toem rhoi tih n'yuek sut coeng he,” a ti nah.
49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
Te vaengah amih rhoi te, “Balae kai nan toem rhoi? A pa im ah ka om ham a kuek te na ming rhoi mahnim?” a ti nah.
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
Tedae amih rhoi taengah a thui pah olka te amih rhoi loh a hmuhming rhoi moenih.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Te phoeiah amih rhoi taengah cet tih Nazareth la pawk uh. A taengah boengai la om tih olka te a manu loh a thinko ah boeih a khoem.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Jesuh tah cueihnah neh pumrho ah rhoeng tih Pathen neh hlang taengah lungvatnah a dang.

< Lukáš 2 >