Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
A Yeshu gubhajinjile nshilambo sha ku Yeliko, nipita pakatipakati ja shene shilambosho.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Bhashinkupagwa bhandu bhamo pashilambopo bhashemwaga a Shakayo, bhakulungwa bha bhaakamula bhaaliji tajili.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Bhatendaga pinga bhaabhone a Yeshu shibhali, ikabheje kwa ligongo lya lugwinjili lwa bhandu na pabha bhashinkubha bhabhaupi, bhangakombola kwaabhona.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
Kwa nneyo, kwa lubhilo, gubhalongolele, gubhakwelile munkongo gwankulungwa nkupinga bhaabhone a Yeshu, pabha shibhapite mpanda gogo.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Bhai a Yeshu bhakaisheje penepo, gubhalolile kunani gubhashite, “A Shakayo, ntulushe shangu, pabha lelo shindame kunngwenu.”
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
A Shakayo shangupe gubhatulwishe, gubhaaposhele kunngwabho akuno bhalikwinonyela kaje.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Bhandu bhowe bhakagabhonanjeje genego, gubhatandubhenje kuinginika bhalinkutinji, “Bhashikwenda tama kuka mundu akwete yambi.”
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Ikabheje a Shakayo gubhajimi mmujo, gubhaabhalanjile a Yeshu, “Mmakulungwa nnole! Nne shing'abhanye mali gangu pakatipakati naapanganje bhaalaga, na ibhaga nintolele mundu shindu shoshowe kwa unami, shinimmujishiye pasheshe.”
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
A Yeshu gubhaabhalanjile, “Lelo ntapulo ujinjile nnyumba muno, pabha jweneju nneila peila ni jwa shipinga sha a Bhulaimu.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Pabha Mwana juka Mundu kwaishe kuloleya na tapula bhaobhilenje.”
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Bhandu bhatendaga kwaapilikanishiyanga a Yeshu, kwa nneyo gubhaatanjilenje lutango luna, bhashinkutenda nneyo pabha bhatendaga bhandishila ku Yelushalemu na bhandunji pubhaganishiyangaga kuti Upalume gwa a Nnungu unakwiya malanga gogo.
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
Gubhaalugulilenje, “Bhashinkupagwa bhandu bhamo bha shipinga sha upalume, bhashinkwenda kushilambo sha talika nkupinga bhakapegwe ukulungwa bhabhe a mpalume na bhabhuje.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Bhai, bhakanabhe jabhula bhashinkwaashemanga bhatumishi bhabho kumi, nikwapanganga kila mundu lipungu lya ela, bhalinkuti, ‘Ntendelanje upindi mpaka pushimuje.’
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Ikabheje bhashilambo ajabhonji bhatendaga kwaapatanga, gubhaatumilenje mitume bhakagulanje, bhakalugulanje kuti, ‘Tukakwaapinga abha bhatutagwale.’”
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
“Bhakapateje upalume gubhabhujile kumui, na shangupe gubhalajile bhatumishi bhala bhashemwanje, nkupinga bhamumanye kila mundu shapatile.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Ntumishi jwa ntai gwaishe nigwashite, ‘Mmakulungwa ela imwambele ila, ipatikene pwaida likumi limo.’
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Na bhalabho gubhammalanjile, ‘Utendile ukoto, ugwe ntumishi nnguja. Pabha ushikulupalika pa shindu shishoko, shinikupe ukulungwa gwa ilambo kumi!’
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Ntumishi jwa bhili gwaishe, nigwashite, ‘Mmakulungwa ela imwambele ila, mbatile pwaida paano.’
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Bhakulungwa gubhammalanjile, ‘Numbe ugwe shubhe nkulungwa jwa ilambo nng'ano.’
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
“Ntumishi juna gwaishe, nigwashite, ‘Mmakulungwa ajino ela jenu, nashinkuiya ukoto nshigubho,
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
pabha nashinkunnjogopa mmwe mmandu mmanonopa ntima. Mmwe nnatola yangali yenu, nnaneng'ena munkapandileje.’
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Na bhalabho gubhammalanjile, ‘Ngunakuukumula kwa ligongo lya malobhe gako, ugwe ntumishi ujwangali gwa mmbone! Ibhaga gwamumanyi kuti nne namundu jwa nonopa ntima, ngunatola yangali yanngu na ngunaneng'ena mungapandileje.
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
Bhai kwa nndi unabhishe ela jangu kubhenki, na nne ngatolile na pwaida nkubhuja mwanja gwangu?’”
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Penepo gubhaalugulilenje bhalinginji pepala bhala, “Mumpokonyolanje elajo, nkampanganje apatile pwaida ja likumi limo jula.”
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Na bhalabhonji gubhaalugulilenje, “Mmakulungwa, pakubha tayali apatile likumi limo!”
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Na bhalabho gubhaajangwilenje, “Jojowe akwete shindu shaajenjeshewe. Ikabheje jwangali shindu jula, nkali shakwete shila shaapokonyolwe.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
‘Nnaino, ga ashaamagongo ajangu bhakaapinganga nne kubha mpalume jwabhonji, mwajiyenabhonji apano, mwaabhulaganje pa meyo gangu.’”
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
A Yeshu bhakabheleketeje genego, gubhalongolele mmujo kuloya ku Yelushalemu.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Bhakabhandishileje ku Bhetipage na ku Bhetania, tome na shitumbi sha Misheituni, gubhaatumilenje bhabhili munkumbi gwa bhaajiganywa bhabho,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
gubhaabhalanjilenje, “Nnjendangane kushijiji shili mmujo jenunji. Pushinnjinjilangane, shimunng'imananje mwana jwa mbunda akanabhe jigala mundu, atabhilwe. Munngopolanje munnjiyenajonji apano.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
Ibhaga mundu shammuyanje, nkunngopolelanga nndi, mummalanjilanje, ‘Bhakulungwa bhanakumpinga.’”
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
Bhai, gubhapitengene, niimana malinga shibhabhalanjilwenje.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Bhalikunngopolanga mwana jwa mbunda jula, bhayene gubhaabhushiyenje, “Nkunngopolelanga nndi mwana jwa mbundajo?”
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Na bhalabhonji gubhajangwilenje, “Bhakulungwa bhanakumpinga.”
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Bhai gubhaapeleshelenje Yeshu mwana jwa mbunda jula. Gubhatandikenje nngubho yabhonji panngongo gwakwe, gubhaakweshiyenje a Yeshu panani jakwe.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
A Yeshu pubhapitaga mumpanda, bhandunji gubhatandikenje nngubho yabhonji.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Bhakaisheje tome na ku Yelushalemu, bhalielela shitumbi sha Misheituni, lugwinjili lowe na bhaajiganywa bhabho, gubhatandubhenje kuangalila na kwainiya a Nnungu kwa utiya, kwa ligongo lya ilapo yaigwinji ibhaibhweninji,
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
bhalinkutinji, “Bhakwete mboka A mpalume bhakwiya kwa lina lya Bhakulungwa. Ulele kunnungu na Ukonjelo kunani kajeko!”
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Penepo Ashimapalishayo bhana bhalinginji nnikundi mula gubhaabhalanjilenje a Yeshu, “Mmajiganya, mwalimbiyanje bhaajiganywa bhenu!”
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
A Yeshu gubhaajangwilenje, “Ngunakummalanjilanga, bhanganyabha bhapumulangaga, maganga shigajobhele.”
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
A Yeshu bhakabhandishileje na kushibhona shilambo sha Yelushalemu shila, gubhashigutile
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
bhalinkuti, “Kaliji ukaimanyi ata ugwe lelo ipeleshela ulele! Ikabheje nnaino ishiiywa unaibhone.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Pabha ganakwiya mobha bhamagongo ajako, shibhakutimbililanje nikuibhilila mmbali yowe.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Shibhakukandaganye ugwe na ashibhanago nkati pemo. Na bhakalekanga nkali liganga limo lijimi pa liganga lina, pabha gwangagamanya malanga ga ntapulo gwako.”
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Kungai a Yeshu gubhapite ku Liekalu, gubhatandwibhe kwaabhinganjilanga palanga bhatendangaga upindi
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
bhalinkuti, “Ishijandikwa, ‘Nyumba jangu shijibhe nyumba ja kwaajujila a Nnungu,’ ikabheje mmanganya nshitendanga lishembo lya bhaapokonyola.”
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Mobha gowe a Yeshu bhatendaga jiganya Nniekalu. Ikabheje ashikalongolele bha ashinkulondola, na bhaajiganya bha shalia na ashikalongolele bha bhandunji bhatendaga loleyanga namuna ja kwaabhulaga.
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Ikabheje bhakamumanyangaga muutendelo, pabha bhandu bhowe bhatendaga kwaakagulilanga na kwaapilikanishiya.
