Lukáš 17

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.

A LAILA olelo mai la ia i kana mau haumana, Aole loa e ole ka hiki ana mai o na hoohihia ana, aka hoi, poino ka mea e hiki mai ai ia!

2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

Ina ua kauia ka pohaku kaa palaoa ma kona a-i, a e kiolaia oia ilalo i ke kai, e aho ia i ka hoohihia ana i kekahi o keia mau mea uuku.

3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

E malama oukou ia oukou iho. A ina hana hewa kou hoahanau ia oe, e ao aku oe ia ia; a ina i mihi oia, e kala aku ia ia.

4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

A ina ehiku kana hana hewa ana ia oe i ka la hookahi, a ina ehiku kona huli ana mai ia oe i ka la hookahi, me ka olelo, Ua mihi au; e kala aku oe ia ia.

5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

Alaila olelo aku la ka poe lunaolelo i ka Haku, E hoomahuahna oe i ko makou manaoio.

6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

I mai la hoi ka Haku, Ina he manaoio ko oukou e like me ka hua makeke, e hiki ia oukou ke olelo aku i keia laau sukamino, E hehuia'ku, a e kanu hou ia'ku i ke kai, a e hoolohe no ia ia oukou.

7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?

Owai kekahi o oukou he kauwa kana e mahiai ana, a e hanai holoholona ana paha, a hoi mai ia mai ka waena mai, e olelo aku, E hele koke mai oe a e noho oe ilalo e ai?

8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

Aole anei e olelo aku ia ia, E hoomakaukau oe i ai na'u, e kakoo ia oe iho e lawelawe mai na'u, a pau ka'u ai ana, a me ko'u inu ana; a mahope iho e ai oe a inu hoi?

9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

E haawi aku anei oia i ko aloha i ua kauwa la, no kana hana ana i na mea i kauohaia'i? Ke manao nei au aole.

10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

Pela hoi oukou, aia pau i ka hanaia e oukou ka oukou mau mea a pau i kauohaia'i, e olelo oukou, He poe kauwa makou e waiwai ole aku ai; o ko makou pono wale no ka makou i hana'i.

11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

Eia kekahi, i kona hele ana i Ierusalema, hele ae la ia mawaena o Samaria, a me Galilaia.

12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

A i kona komo ana i kekahi kauhale, halawai pu me ia na kanaka lepero he umi; ku kaawale aku la lakou.

13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

Hookiekie ao la lakou i ka leo, i aku la, E Iesu ke Kumu, e aloha mai ia makou.

14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

A ike mai la, i mai la oia la lakou, E hele oukou o hoiko ia oukou iho i na kahuna. Eia kekahi, i ko lakou hele ana, hoomaemaeia'i lakou.

15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

A o kekahi o lakou i kona ike ana, ua hoolaia ia, huli mai la ia, hoonani aku la i ke Akua me ka leo nui.

16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

A moe iho la ilalo ke alo, ma kona mau wawae, hoomaikai aku la. No Samaria no hoi ia.

17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

Alaila olelo mai la Iesu, ninau mai la, Aole anei he umi ka poe i hoomaemaeia? Auhea la na mea eiwa?

18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

Aole anei i ikeia kakahi mea e ae i huli mai e hoonani i ke Akua, o keia kanaka e wale no anei?

19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.

I mai la hoi oia ia ia, E ku oe iluna, e hele aku; ua ola oe i kou manaoio.

20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.

Ninau aku la ka poe Parissio i ka manawa e hiki mai ai ke aupuni o ke Akua. Olelo mai la oia ia lakou, i mai la, Aole ma ka ike maka ka hiki ana mai o ke aupuni o ke Akua.

21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

Aole e olelo mai kanaka, Eia hoi maanei! a, aia hoi mao! no ka mea, aia hoi iloko o oukou ke aupuni o ke Akua.

22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

Alaila i mai la ia i ka poe haumana, E hiki mai ana na la e ake ai oukou e ike i kekahi la o ke Keiki a ke kanaka, aole hoi oukou e ike.

23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

A olelo mai lakou ia oukou, Eia hoi maanei; a, aia hoi mao; mai hele aku oukou, mai hahai aku hoi.

24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

No ka mea, e like me ka uila e anapu mai ana ma kekahi aoao mai o ka lani, a alohilohi aku ma kekahi aoao o ka lani, pela no ke Keiki a ke kanaka i kona la.

25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.

Aka, e hana ino nui ia mai oia mamua, a e wailanaia no hoi e ia hanauna.

26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

A e like me ka hana ana i na la o Noa, pela auanei ka hana ana i na la o ke Keiki a ke kanaka.

27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

Ua ai lakou, ua inu hoi, ua mare ae, ua hoopalauia no hoi a hiki i ka la i komo ai o Noa iloko o ka halelana, a hiki mai ke kaiakahinalii, a luku iho la ia lakou a pau.

28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

E like hoi me ka hana ana i na la o Lota; ua ai lakou, ua inu hoi, ua kuai lilo mai, a kuai lilo aku, ua kanu, ua kukulu hale no hoi;

29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.

A i ka la i hele aku ai o Lota mawaho o Sodoma, i ua mai la ke ahi a me ka luaipele, mai ka lani mai, a luku iho la ia lakou a pau.

30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

Pela uanei i ka la e hoikeia mai ai ke Keiki a ke kanaka.

31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

A i kela la, o ke kanaka maluna o ka hale, a he waiwai kona maloko o ka hale, mai iho ia ilalo e lawe aku ia; pela hoi, o ka mea ma ka waena, mai hoi ae ia.

32 Pomněte na Lotovu ženu.

E hoomanao i ka wahine a Lota.

33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

O ka mea e hoopapau e malama i kona ola nei, e lilo kona ola, a o ka mea e lilo kona ola nei, e hoomau no ia i kona ola.

34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

Ke hai aku nei au ia oukou, ia po, e moe no na kanaka elua ma ka moe hookahi; e laweia'ku kekahi, a e waiho no kekahi.

35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

Elua hoi wahine e wili pu ana; e laweia'ku kekahi, a e waiho no kekahi.

36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

Ma ka waena no na kanaka elua; e laweia'ku kekahi, a e waiho no kekahi.

37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

A ninau aku la lakou, i aku la ia ia, Aihea, e ka Haku? I mai la hoi oia ia lakou, A i ka wahi e waiho ai ke kino, ilaila na aeto e akoakoa ai.