Lukáš 14
1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
And it was don, whanne he hadde entrid in to the hous of a prince of Farisees, in the sabat, to ete breed, thei aspieden hym.
2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.
And lo! a man sijk in the dropesie was bifor hym.
3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
And Jhesus answerynge spak to the wise men of lawe, and to the Farisees, and seide, Whethir it is leeueful to heele in the sabat?
4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
And thei helden pees. And Jhesus took, and heelide hym, and let hym go.
5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?
And he answeride to hem, and seide, Whos asse or oxe of you schal falle in to a pit, and `he schal not anoon drawe hym out in the dai of the sabat?
6 I nemohli jemu na to odpovědíti.
And thei myyten not answere to hym to these thingis.
7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:
He seide also a parable to men bodun to a feeste, and biheld hou thei chesen the first sittyng placis, and seide to hem,
8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.
Whanne thou art bodun to bridalis, sitte not `at the mete in the firste place; lest perauenture a worthier than thou be bodun of hym,
9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
and lest he come that clepide thee and hym, and seie to thee, Yyue place to this, and thanne thou schalt bigynne with schame to holde the lowest place.
10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
But whanne thou art bedun to a feste, go, and sitte doun in the laste place, that whanne he cometh, that bad thee to the feeste, he seie to thee, Freend, come hiyer. Thanne worschip schal be to thee, bifor men that sitten at the mete.
11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
For ech that enhaunsith hym, schal be lowid; and he that meketh hym, schal be hiyed.
12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
And he seide to hym, that hadde bodun hym to the feeste, Whanne thou makist a mete, or a soper, nyle thou clepe thi freendis, nether thi britheren, nethir cosyns, nethir neiyboris, ne riche men; lest perauenture thei bidde thee ayen to the feeste, and it be yolde ayen to thee.
13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
But whanne thou makist a feeste, clepe pore men,
14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
feble, crokid, and blynde, and thou schalt be blessid; for thei han not wherof to yelde thee, for it schal be yoldun to thee in the risyng ayen of iust men.
15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.
And whanne oon of hem that saten togider at the mete hadde herd these thingis, he seide to hym, Blessid is he, that schal ete breed in the rewme of God.
16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
And he seide to hym, A man made a greet soper, and clepide many.
17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.
And he sent his seruaunt in the our of soper, to seie to men that weren bodun to the feeste, that thei schulden come, for now alle thingis ben redi.
18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.
And alle bigunnen togidir to excusen hem. The firste seide, Y haue bouyt a toun, and Y haue nede to go out, and se it; Y preye thee, haue me excusid.
19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
And the tother seide, Y haue bouyt fyue yockis of oxun, and Y go to preue hem; Y preye thee, haue me excusid.
20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
And an othir seide, Y haue weddid a wijf; and therfor Y may not come.
21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
And the seruaunt turnede ayen, and tolde these thingis to his lord. Thanne the hosebonde man was wrooth, and seide to his seruaunt, Go out swithe in to the grete stretis and smal stretis of the citee, and brynge ynne hidir pore men, and feble, blynde, and crokid.
22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
And the seruaunt seide, Lord, it is don, as thou hast comaundid, and yit there is a void place.
23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
And the lord seide to the seruaunt, Go out in to weies and heggis, and constreine men to entre, that myn hous be fulfillid.
24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
For Y seie to you, that noon of tho men that ben clepid, schal taaste my soper.
25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:
And myche puple wenten with hym; and he turnede, and seide to hem,
26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
If ony man cometh to me, and hatith not his fadir, and modir, and wijf, and sones, and britheren, and sistris, and yit his owne lijf, he may not be my disciple.
27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
And he that berith not his cross, and cometh aftir me, may not be my disciple.
28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?
For who of you willynge to bilde a toure, whether he `first sitte not, and countith the spensis that ben nedeful, if he haue to perfourme?
29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,
Lest aftir that he hath set the foundement, and mowe not perfourme, alle that seen, bigynnen to scorne hym, and seie, For this man bigan to bilde,
30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
and myyte not make an ende.
31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
Or what kyng that wole go to do a bataile ayens anothir kyng, whether he sittith not first, and bithenkith, if he may with ten thousynde go ayens hym that cometh ayens hym with twenti thousynde?
32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.
Ellis yit while he is afer, he sendynge a messanger, preieth tho thingis that ben of pees.
33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
So therfor ech of you, that forsakith not alle thingis that he hath, may not be my disciple.
34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Salt is good; but if salt vanysche, in what thing schal it be sauerid?
35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Nethir in erthe, nethir in donghille it is profitable, but it schal be cast out. He that hath eeris of herynge, here he.
