Lukáš 14

1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

And it came to pass, on His going into the house of a certain one of the chiefs of the Pharisees, on a Sabbath, to eat bread, that they were watching Him,

2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

and behold, there was a certain dropsical man before Him;

3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

and Jesus answering spoke to the lawyers and Pharisees, saying, “Is it lawful to heal on the Sabbath?”

4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

And they were silent, and having taken hold of [him], He healed him, and let [him] go;

5 A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

and answering them He said, “Of which of you will a donkey or ox fall into a pit, and he will not immediately draw it up on the Sabbath day?”

6 I nemohli jemu na to odpovědíti.

And they were not able to answer Him again to these things.

7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali, ) řka k nim:

And He spoke an allegory to those called, marking how they were choosing out the first couches, saying to them,

8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

“When you may be called by anyone to wedding feasts, you may not recline on the first couch, lest [one] more honorable than you may have been called by him,

9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

and he who called you and him having come will say to you, Give to this one [your] place, and then you may begin to occupy the last place with shame.

10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

But when you may be called, having gone on, recline in the last place, that when he who called you may come, he may say to you, Friend, come up higher; then you will have glory before those dining with you;

11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

because everyone who is exalting himself will be humbled, and he who is humbling himself will be exalted.”

12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

And He also said to him who called Him, “When you may make an early meal or a dinner, do not be calling your friends, nor your brothers, nor your relatives, nor rich neighbors, lest they may also call you again, and a repayment may come to you;

13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

but when you may make a feast, be calling poor, maimed, lame, blind,

14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

and you will be blessed, because they have nothing to repay you, for it will be repaid to you in the resurrection of the righteous.”

15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

And one of those dining with Him, having heard these things, said to Him, “Blessed [is] he who will eat bread in the Kingdom of God”;

16 On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

and He said to him, “A certain man made a great dinner, and called many,

17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

and he sent his servant at the hour of the dinner to say to those having been called, Be coming, because now all things are ready.

18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

And all began with one [voice] to excuse themselves. The first said to him, I bought a field, and I have need to go forth and see it; I beg of you, have me excused.

19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

And another said, I bought five yoke of oxen, and I go on to prove them; I beg of you, have me excused.

20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

And another said, I married a wife, and because of this I am not able to come.

21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

And that servant having come, told these things to his lord, then the master of the house, having been angry, said to his servant, Go forth quickly into the broad places and lanes of the city, and the poor, and maimed, and lame, and blind, bring in here.

22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

And the servant said, Lord, it has been done as you commanded, and still there is room.

23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

And the lord said to the servant, Go forth into the ways and hedges, and constrain to come in, that my house may be filled;

24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

for I say to you that none of those men who have been called will taste of my dinner.”

25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

And there were going on with Him great multitudes, and having turned, He said to them,

26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

“If anyone comes to Me, and does not hate his own father, and mother, and wife, and children, and brothers, and sisters, and yet even his own life, he is not able to be My disciple;

27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

and whoever does not carry his cross, and come after Me, is not able to be My disciple.

28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

For who of you, willing to build a tower, does not first, having sat down, count the expense, whether he has the things for completing?

29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

Lest that he having laid a foundation, and not being able to finish, all who are beholding may begin to mock him,

30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

saying, This man began to build, and was not able to finish.

31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

Or what king going on to engage with another king in war, does not, having sat down, first consult if he with ten thousand is able to meet him who is coming against him with twenty thousand?

32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

And if not so—he being yet a long way off—having sent a delegation, he asks the things for peace.

33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

So, then, everyone of you who does not take leave of all that he himself has, is not able to be My disciple.

34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

The salt [is] good, but if the salt becomes tasteless, with what will it be seasoned?

35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

It is neither fit for land nor for manure—they cast it outside. He who is having ears to hear—let him hear.”