Lukáš 10
1 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
Tukun ma inge Jesus el sifilpa sulela mwet itngoul ac supwaloselik kais luo in fahsr meet lukel nu in acn nukewa ma el akola in som nu we.
2 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
El fahk nu selos, “Oasr sie kosrani na yohk, a puelac mwet in kosrani. Pre nu sin Leum lun kosrani uh Elan supwala mwet orekma in oru orekma in kosrani lal uh.
3 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
Kowos som! Nga supwekowosla oana sheep fusr nu inmasrlon kosro wolf uh.
4 Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
Nimet kowos us mwe neinyuk mani, ku mwe ap, ku fahluk. Nimet tui in paing mwet inkanek uh.
5 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
Kutena pacl kowos ac ilyak nu in sie lohm, ma se meet kowos ac fahk pa, “Misla nu sin mwet in lohm uh.”
6 A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
Fin oasr mwet se in lohm sacn su lungse ipeis ke misla, na kas in misla lowos fah ma nu sel; ac fin wangin, na ac fah foloko nu yuruwos.
7 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
Nimet kowos uti-utyak nu in lohm pukanten, a kowos mutana in lohm sefanna, ac mongo ac nim ke ma elos ac sot nu suwos an; tuh fal sie mwet orekma in eis molin orekma lal.
8 Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
Pacl nukewa kowos som nu in sie siti ac mwet we uh paing kowos, kowos in eis ac mongo ke ma elos ac sot nu suwos,
9 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
ac akkeyala mwet mas in acn sacn, ac fahk nu sin mwet in acn sac, ‘Tokosrai lun God tuku apkuran nu suwos.’
10 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
Tusruktu, pacl nukewa ma kowos utyak nu in sie siti ac mwet we uh tia paing kowos, na kowos illa nu inkanek uh ac fahk,
11 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
‘Finne kutkut ke inkanek lowos ma sremla ye niasr uh, kut eela in lain kowos. Tusruktu, esam lah Tokosrai lun God tuku apkuran!’
12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
Nga fahk pwayena nu suwos lah ke Len in Nununku, God El ac akkalemye pakomuta lal nu sin Sodom liki na siti se ingan!
13 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
“We nu suwos, mwet Chorazin! Ac we nu suwos pac, mwet Bethsaida! Orekma usrnguk ma orek yuruwos uh funu orek in acn Tyre ac Sidon, mwet we lukun pituki na oengi, ac nokomang nuknuk yohk eoa ac muta fin apat in akkalemye lah elos auliyak liki ma koluk lalos!
14 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
God El ac fah akkalemye pakoten lal nu sin acn Tyre ac Sidon ke Len in Nununku, liki kowos.
Ac funu kowos, mwet Capernaum! Ya kowos lungse akfulatye kowos sifacna nwe inkusrao? Ac fah sisila kowos nu in hell!” (Hadēs g86)
16 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
Jesus el fahk nu sin mwet tumal lutlut, “Kutena mwet su porongekowos, el porongeyu; ac kutena mwet su pilesrekowos, el pilesreyu; ac kutena mwet su pilesreyu, el pilesru El su supweyume.”
17 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
Mwet itngoul elos foloko arulana engan. Elos fahk, “Leum, ngun fohkfok uh wi pac akos kut ke kut sapsap nu selos ke inem!”
18 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
Ac Jesus el topkolos ac fahk, “Nga liyal Satan ke el putatla lucng me oana sarom uh.
19 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
Lohng akwoya! Nga sot tari ku nu suwos kowos in ku in longya wet pwasin ac scorpion, ac kowos fah kutangla ku nukewa lun Mwet Lokoalok sac, ac wangin ma ac ku in aklokoalokye kowos.
20 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
Tusruktu nik kowos engankin lah ngun fohkfok uh akos kowos, a kowos in engan lah inewos simla inkusrao.”
21 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
In pacl sacna, Ngun Mutal oru tuh Jesus elan sessesla ke engan, ac el fahk, “Papa su Leum lun Kusrao ac faclu! Nga kulo nu sum tuh kom ikasla nu sin mwet nikin ma su kom okanla liki mwet lalmwetmet ac mwet etu. Aok, Papa, ma inge orek fal nu ke lungse lom.
22 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
“Papa tumuk El ase ma nukewa nu sik. Wangin mwet etu lah su Wen sayen Papa, ac wangin pac mwet etu lah su Papa, sayen Wen ac elos su Wen El sulela in fahkulak nu se.”
23 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
Na Jesus El forang nu sin mwet tumal lutlut ke elos mukena muta ac fahk nu selos, “Kowos arulana insewowo lah motowos liye ma kowos liye inge!
24 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
Nga fahk nu suwos lah mwet palu puspis ac tokosra puspis kena liye ma kowos liye inge, a elos tia ku in liye, ac in lohng ma kowos lohng, a elos tiana.”
25 A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
Sie mwet luti Ma Sap el tuku in srikal Jesus. El fahk, “Mwet Luti, mea nga ac oru tuh nga in eis moul ma pahtpat?” (aiōnios g166)
26 A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
Jesus El topuk ac fahk, “Mea simla in Ma Sap uh? Kom ac aketeya fuka?”
27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
Na mwet sac fahk, “‘Kom fah lungse Leum God lom ke insiom kewa, ke ngunum kewa, ke ku lom kewa, ac ke nunkom kewa’, ac ‘Lungse mwet tulan lom oana ke kom lungse kom sifacna.’”
28 I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
Ac Jesus el fahk, “Pwaye sum. Oru ma inge, ac kom fah moul.”
29 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
A mwet luti Ma Sap sac kena akkalemye suwohs lal sifacna, na el siyuk sin Jesus, “Su mwet tulan luk uh?”
30 I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
Ac Jesus el topuk, “Sie pacl ah mwet se oatui liki acn Jerusalem nu Jericho ke mwet pisrapasr elos sruokilya, onel nwe sarukla nuknuk lal ac sisella el oan apkuran in misa.
31 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
Na in pacl sacna, sie mwet tol el tufoki ke innek soko ah, tusruk ke el liyauk mwet sac, el kuhfla lukel ac ut lac inkanek ngia, ac som na.
32 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
In ouiya sac pacna, oasr pac mwet Levi se fahsryak. Ke el liye mwet sac, el kuhfla nu lac inkanek ngia ac fahla na som.
33 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
Na sie mwet Samaria oayapa fahsryak ke inkanek sac. Ke el liye mwet sac, el arulana pakomutal.
34 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
El kalukyang nu yorol, okoaung oil in olive ac wain nu ke kinet kacl, ac losya kinet kacl uh, ac srakulang nu fin kosro natul uh, ac usalla nu in lohm sin mwet fahsr, ac karinganulang we.
35 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
Ke len tok ah el eis ipin silver luo, sang nu sin mwet se ma liyaung lohm sac, ac fahk, “Liyalang nwe ke nga foloko, na nga ac fah akfalye nu sum kutena ma kom sisla kacl.’”
36 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
Na Jesus el siyuk, “Su kac sin mwet tolu ah kom nunku mu el mwet tulan nu sin mwet se ma mwet pisrapasr ah uni uh?”
37 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
Na mwet luti Ma Sap sac fahk, “Mwet se ma kulang nu sel ah.” Jesus el fahk, “Kom som, ac oru oapana.”
38 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
Ke Jesus ac mwet tumal lutlut elos sifil som, el utyak nu in sie siti srisrik, na sie mutan pangpang Martha el solalak nu in lohm sel.
39 A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
Oasr tamtael se lal pangpang Mary, su tuku muta sisken nien Leum ac lohng kas in luti lal.
40 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
Martha el arulana inse toasrla ke sripen el kafofo in oru ma puspis, na el tuku ac fahk, “Leum, ya pilasr sum ke tamtael se luk inge fuhlela ngan mukena oru orekma uh? Sap elan tuku kasreyu!”
41 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
Leum el topuk ac fahk nu sel, “Martha, Martha! Kom fosrnga ac lokoalok ke ma puspis,
42 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
a ma sefanna pa eneneyuk uh. Mary el sulela ma se ma wo uh, su ac fah tiana itukla lukel.”
