Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Poiché molti han posto mano a stendere un racconto degli avvenimenti successi tra di noi,
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
come ce li hanno trasmessi coloro che ne furono testimoni fin da principio e divennero ministri della parola,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
così ho deciso anch'io di fare ricerche accurate su ogni circostanza fin dagli inizi e di scriverne per te un resoconto ordinato, illustre Teòfilo,
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
perché ti possa rendere conto della solidità degli insegnamenti che hai ricevuto.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Al tempo di Erode, re della Giudea, c'era un sacerdote chiamato Zaccaria, della classe di Abìa, e aveva in moglie una discendente di Aronne chiamata Elisabetta.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Erano giusti davanti a Dio, osservavano irreprensibili tutte le leggi e le prescrizioni del Signore.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
Ma non avevano figli, perché Elisabetta era sterile e tutti e due erano avanti negli anni.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Mentre Zaccaria officiava davanti al Signore nel turno della sua classe,
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
secondo l'usanza del servizio sacerdotale, gli toccò in sorte di entrare nel tempio per fare l'offerta dell'incenso.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Tutta l'assemblea del popolo pregava fuori nell'ora dell'incenso.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Allora gli apparve un angelo del Signore, ritto alla destra dell'altare dell'incenso.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
Quando lo vide, Zaccaria si turbò e fu preso da timore.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Ma l'angelo gli disse: «Non temere, Zaccaria, la tua preghiera è stata esaudita e tua moglie Elisabetta ti darà un figlio, che chiamerai Giovanni.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Avrai gioia ed esultanza e molti si rallegreranno della sua nascita,
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
poiché egli sarà grande davanti al Signore; non berrà vino né bevande inebrianti, sarà pieno di Spirito Santo fin dal seno di sua madre
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
e ricondurrà molti figli d'Israele al Signore loro Dio.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Gli camminerà innanzi con lo spirito e la forza di Elia, per ricondurre i cuori dei padri verso i figli e i ribelli alla saggezza dei giusti e preparare al Signore un popolo ben disposto».
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Zaccaria disse all'angelo: «Come posso conoscere questo? Io sono vecchio e mia moglie è avanzata negli anni».
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
L'angelo gli rispose: «Io sono Gabriele che sto al cospetto di Dio e sono stato mandato a portarti questo lieto annunzio.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Ed ecco, sarai muto e non potrai parlare fino al giorno in cui queste cose avverranno, perché non hai creduto alle mie parole, le quali si adempiranno a loro tempo».
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Intanto il popolo stava in attesa di Zaccaria, e si meravigliava per il suo indugiare nel tempio.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Quando poi uscì e non poteva parlare loro, capirono che nel tempio aveva avuto una visione. Faceva loro dei cenni e restava muto.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Compiuti i giorni del suo servizio, tornò a casa.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Dopo quei giorni Elisabetta, sua moglie, concepì e si tenne nascosta per cinque mesi e diceva:
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
«Ecco che cosa ha fatto per me il Signore, nei giorni in cui si è degnato di togliere la mia vergogna tra gli uomini».
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Nel sesto mese, l'angelo Gabriele fu mandato da Dio in una città della Galilea, chiamata Nazaret,
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
a una vergine, promessa sposa di un uomo della casa di Davide, chiamato Giuseppe. La vergine si chiamava Maria.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Entrando da lei, disse: «Ti saluto, o piena di grazia, il Signore è con te».
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
A queste parole ella rimase turbata e si domandava che senso avesse un tale saluto.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
L'angelo le disse: «Non temere, Maria, perché hai trovato grazia presso Dio.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Ecco concepirai un figlio, lo darai alla luce e lo chiamerai Gesù.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Sarà grande e chiamato Figlio dell'Altissimo; il Signore Dio gli darà il trono di Davide suo padre
e regnerà per sempre sulla casa di Giacobbe e il suo regno non avrà fine». (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Allora Maria disse all'angelo: «Come è possibile? Non conosco uomo».
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Le rispose l'angelo: «Lo Spirito Santo scenderà su di te, su te stenderà la sua ombra la potenza dell'Altissimo. Colui che nascerà sarà dunque santo e chiamato Figlio di Dio.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Vedi: anche Elisabetta, tua parente, nella sua vecchiaia, ha concepito un figlio e questo è il sesto mese per lei, che tutti dicevano sterile:
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
nulla è impossibile a Dio ».
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Allora Maria disse: «Eccomi, sono la serva del Signore, avvenga di me quello che hai detto». E l'angelo partì da lei.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
In quei giorni Maria si mise in viaggio verso la montagna e raggiunse in fretta una città di Giuda.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
Entrata nella casa di Zaccaria, salutò Elisabetta.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Appena Elisabetta ebbe udito il saluto di Maria, il bambino le sussultò nel grembo. Elisabetta fu piena di Spirito Santo
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
ed esclamò a gran voce: «Benedetta tu fra le donne e benedetto il frutto del tuo grembo!
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
A che debbo che la madre del mio Signore venga a me?
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Ecco, appena la voce del tuo saluto è giunta ai miei orecchi, il bambino ha esultato di gioia nel mio grembo.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
E beata colei che ha creduto nell'adempimento delle parole del Signore».
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
L'anima mia magnifica il Signore Allora Maria disse:
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
e il mio spirito esulta in Dio, mio salvatore,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
perché ha guardato l'umiltà della sua serva. D'ora in poi tutte le generazioni mi chiameranno beata.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Grandi cose ha fatto in me l'Onnipotente Santo è il suo nome:
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
di generazione in generazione la sua misericordia si stende su quelli che lo temono.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Ha spiegato la potenza del suo braccio, ha disperso i superbi nei pensieri del loro cuore;
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
ha rovesciato i potenti dai troni, ha innalzato gli umili;
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
ha ricolmato di beni gli affamati, ha rimandato a mani vuote i ricchi.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Ha soccorso Israele, suo servo, ricordandosi della sua misericordia,
come aveva promesso ai nostri padri, ad Abramo e alla sua discendenza, per sempre». (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Maria rimase con lei circa tre mesi, poi tornò a casa sua.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Per Elisabetta intanto si compì il tempo del parto e diede alla luce un figlio.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
I vicini e i parenti udirono che il Signore aveva esaltato in lei la sua misericordia, e si rallegravano con lei.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
All'ottavo giorno vennero per circoncidere il bambino e volevano chiamarlo col nome di suo padre, Zaccaria.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Ma sua madre intervenne: «No, si chiamerà Giovanni».
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Le dissero: «Non c'è nessuno della tua parentela che si chiami con questo nome».
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Allora domandavano con cenni a suo padre come voleva che si chiamasse.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Egli chiese una tavoletta, e scrisse: «Giovanni è il suo nome». Tutti furono meravigliati.
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
In quel medesimo istante gli si aprì la bocca e gli si sciolse la lingua, e parlava benedicendo Dio.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Tutti i loro vicini furono presi da timore, e per tutta la regione montuosa della Giudea si discorreva di tutte queste cose.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Coloro che le udivano, le serbavano in cuor loro: «Che sarà mai questo bambino?» si dicevano. Davvero la mano del Signore stava con lui.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Zaccaria, suo padre, fu pieno di Spirito Santo, e profetò dicendo:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
« Benedetto il Signore Dio d'Israele, perché ha visitato e redento il suo popolo,
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
e ha suscitato per noi una salvezza potente nella casa di Davide, suo servo,
come aveva promesso per bocca dei suoi santi profeti d'un tempo: (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
salvezza dai nostri nemici, e dalle mani di quanti ci odiano.
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Così egli ha concesso misericordia ai nostri padri e si è ricordato della sua santa alleanza,
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
del giuramento fatto ad Abramo, nostro padre,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
di concederci, liberati dalle mani dei nemici, di servirlo senza timore,
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
in santità e giustizia al suo cospetto, per tutti i nostri giorni.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
E tu, bambino, sarai chiamato profeta dell'Altissimo innanzi al Signore a preparargli le strade,
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
per dare al suo popolo la conoscenza della salvezza nella remissione dei suoi peccati,
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
grazie alla bontà misericordiosa del nostro Dio, per cui verrà a visitarci dall'alto un sole che sorge
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
per rischiarare quelli che stanno nelle tenebre e nell'ombra della morte e dirigere i nostri passi sulla via della pace».
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Il fanciullo cresceva e si fortificava nello spirito. Visse in regioni deserte fino al giorno della sua manifestazione a Israele.
