Jan 1
1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
У почетку беше Реч, и Реч беше у Бога, и Бог беше Реч.
2 To bylo na počátku u Boha.
Она беше у почетку у Бога.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
Све је кроз Њу постало, и без Ње ништа није постало што је постало.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
У Њој беше живот, и живот беше видело људима.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
И Видело се светли у тами, и тама Га не обузе.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
Посла Бог човека по имену Јована.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
Овај дође за сведочанство да сведочи за Видело да сви верују кроза њ.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
Он не беше Видело, него да сведочи за Видело.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
Беше Видело истинито које обасјава сваког човека који долази на свет.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
На свету беше, и свет кроза Њ поста, и свет Га не позна.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
К својима дође, и своји Га не примише.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
А који Га примише даде им власт да буду синови Божији, који верују у име Његово,
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
Који се не родише од крви, ни од воље телесне, ни од воље мужевље, него од Бога.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
И реч постаде тело и усели се у нас пуно благодати и истине; и видесмо славу Његову, славу, као Јединороднога од Оца.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
Јован сведочи за Њега и виче говорећи: Овај беше за кога рекох: Који за мном иде преда мном постаде, јер пре мене беше.
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
И од пунине Његове ми сви узесмо благодат за благодаћу.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
Јер се закон даде преко Мојсија, а благодат и истина постаде од Исуса Христа.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
Бога нико није видео никад: Јединородни Син који је у наручју Очевом, Он Га јави.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
И ово је сведочанство Јованово кад послаше Јевреји из Јерусалима свештенике и Левите да га запитају: Ко си ти?
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
И он призна, и не затаји, и призна: Ја нисам Христос.
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
И запиташе га: Ко си дакле? Јеси ли Илија? И рече: Нисам. Јеси ли пророк? И одговори: Нисам.
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
А они му рекоше: Ко си? Да можемо казати онима што су нас послали: Шта кажеш за себе?
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
Рече: Ја сам глас оног што виче у пустињи: Поравните пут Господњи; као што каза Исаија пророк.
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
И беху посланици од фарисеја,
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
И запиташе га говорећи му: Зашто, дакле, крштаваш кад ти ниси Христос ни Илија ни пророк?
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Одговори им Јован говорећи: Ја крштавам водом а међу вама стоји кога ви не знате.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
Он је Онај што ће доћи за мном, који беше преда мном; коме ја нисам достојан одрешити ремен на обући Његовој.
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
Ово би у Витанији преко Јордана где Јован крштаваше.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
А сутрадан виде Јован Исуса где иде к њему, и рече: Гле, јагње Божије које узе на се грехе света.
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
Ово је Онај за кога ја рекох: За мном иде човек који преда мном постаде, јер пре мене беше.
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
И ја Га не знадох: него да се јави Израиљу зато ја дођох да крстим водом.
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
И сведочи Јован говорећи: Видех Духа где силази с неба као голуб и стаде на Њему.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
И ја Га не знадох; него Онај који ме посла да крстим водом Он ми рече: На кога видиш да силази Дух и стоји на Њему то је Онај који ће крстити Духом Светим.
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
И ја видех и засведочих да је овај Син Божји.
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
А сутрадан, опет, стајаше Јован и двојица од ученика његових,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
И видевши Исуса где иде, рече: Гле, јагње Божије.
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
И чуше га оба ученика кад говораше, и отидоше за Исусом.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
А Исус обазревши се и видевши их где иду за Њим, рече им: Шта ћете? А они Му рекоше: Рави! (које значи: учитељу) где стојиш?
39 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
И рече им: Дођите и видите. И отидоше, и видеше где стајаше; и осташе у Њега онај дан. А беше око деветог сахата.
40 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
А један од двојице који чуше од Јована и иђаху за Њим беше Андрија, брат Симона Петра;
41 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
Он нађе најпре брата свог Симона, и рече му: Ми нађосмо Месију, које значи Христос.
42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
И доведе га к Исусу. А Исус погледавши на њ рече: Ти си Симон, син Јонин; ти ћеш се звати Кифа, које значи Петар.
43 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
А сутрадан намисли изићи у Галилеју, и нађе Филипа, и рече му: Хајде за мном.
44 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
А Филип беше из Витсаиде, из града Андријиног и Петровог.
45 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
Филип нађе Натанаила, и рече му: За кога Мојсије у закону писа и пророци, нађосмо Га, Исуса сина Јосифова из Назарета.
46 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
И рече му Натанаило: Из Назарета може ли бити шта добро? Рече му Филип: Дођи и види.
47 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
А Исус видевши Натанаила где иде к Њему рече за њега: Ево правог Израиљца у коме нема лукавства.
48 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
Рече Му Натанаило: Како ме познајеш? Одговори Исус и рече му: Пре него те позва Филип видех те кад беше под смоквом.
49 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
Одговори Натанаило и рече Му: Рави! Ти си Син Божији, Ти си Цар Израиљев.
50 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
Одговори Исус и рече му: Што ти казах да те видех под смоквом зато верујеш; видећеш више од овог.
51 I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
И рече му: Заиста, заиста вам кажем: Одселе ћете видети небо отворено и анђеле Божије где се пењу и силазе к Сину човечијем.
